Osobní strážce

"Jste na mě příliš chytrá, nestačím držet krok." Nemám obvod bicepsů vyšší než IQ, neumím zabíjet nacvičeným pohledem a ani mi žádný sval nepřekáží při vytírání řitního otvoru, takže se logicky nemohu stát strážcem nějaké obzvlášť pitomé celebrity. Takový Frank výše uvedené požadavky sice rovněž nesplňuje, ale omluvou mu budiž to, že bodyguardoval v době, kdy ještě steroidy netvořily základ každé dobré snídaně. Tehdy ještě stačila intuice a rychlá reakce k obraně proti zabijákovi, který ani neuměl zaútočit zároveň z pěti světových stran. Nebudu zastírat, že jsem si Frankovo ochraňování užil, i nějaké to napětí jsem v kalhotách občas pocítil, ale zároveň se musím přiznat k tomu, že kdyby mne nějaká celebrita oblažila svými dvěma až třemi hvězdnými manýry, tak bych jí ustřelil hlavu, aby si to příště dobře rozmyslela. (12.11.2013)

Malý moment, jen si v hlavě projedu seznam filmů, které jsem viděl...ano...hmm...ano, skutečně je to tak, "Osobní strážce" je zaručeně můj nejmilejší kýč. Kýč, který se v žádném případě nestydí za to, co je. Romantika prolnutá s napětím dávkovaná s přesností šéfkuchaře luxusní restaurace - navíc skvěle natočená. Jen si vzpomeňte na atmosféru zimního srubu u jezera, na Oscarový večer nebo na tichý rozhovor v kuchyni... (10.05.2006)

Rozhodl jsem se Osobního strážce přehodnotit a po krátkém rozvážení přihazuji jednu * navíc. Bodyguard má jistou latentní magii, kterou jsem dlouhá léta přehlížel. Dalším zásadním pozitivem je kombinace akce a romantiky, která je naprosto strhující. Zejména pokus o dopadení v nočním lese je dechberoucí a romantika je přesně taková jaká má být. Procítěná ( i když uznávám, že závěr je malinko po americku sentimentálnější), ale v tomhle případě to filmu nějak extra neškodí. Duo Costner - Houston je legendární a její píseň "I Will Always Love You" je klasa. Zkrátka jeden z mála filmů, na kterém si každý divák najde něco, na co bude rád vzpomínat. (27.05.2009)

Nedá se to dost dobře popsat, jednoduše se to musí cítit. Nostalgie ? Samozřejmě, ale můj plný počet není jen z tohoto důvodu. Bodyguard je kvalitní film ať se to někomu líbí nebo ne. Má v sobě dost decentního humoru, výtečnou akci, oduševnělou romantiku a příjemně rodinný (v žádném případě kýč) nádech. Mick Jackson natočil nesmírně stylovou a dospěláckou jízdu, která se v žádném případě nemusí za svou výpovědní hodnotu stydět. Má sílu, solidní obsah a hlavně nesmírně šarmantního hrdinu. Olizování se až za ušima z Franka Farmera u dámské části populace relativně i chápu, neboť v této roli je Costner naprosto neodolatelný. A i herecký projev Whitney Houston není špatný, i když zde přece jen hraje prim její úchvatný hlas. Romantika jak se patří. (11.10.2006)

Jeden z opravu velkých filmových hitů 90. let. Kevin Costner se po úspěšném tančení s vlky rozhodl trochu rozšířit svůj herecký repertoár o patetické melodrama. A tak jako rytíř s kravatou místo lesklé zbroje, neváhá obětovat svůj bodyguardí život pro svou milovanou. Prakticky ze dne na den se stane idolem vdaných paniček, které v probdělých nocí sní o „božském“ Kevinovi a jeho uhlazeném šarmu. Zároveň v ten okamžik nebo ještě o malinko dříve začne být „božský“ Kevin nenáviděn mužským publikem. A tak se opakuje scénář, kdy chlap přijde večer z práce a vidí manželku u žehlení se slzou na krajíčku. Ta před televizí s již po 31. přetočenou videokazetou naslouchá tklivému jeku Whitney „I Will Always Love You.“ Muž konsternován touto scénou se ještě na prahu otáčí a jde do sámošky koupit lahváče. V nekonečné frontě u pokladny pak najednou z místního rádia uslyší „And I...Will always Love you, oohh“ .__Po týdnu jdou pak s manželkou na večeři do restaurace. Romantickou atmosféru v potemnělé místnosti při svíčkách v zajetí ticha jsou oba unášeni sílou okamžiku. Když najednou kdesi na pozadí se z úkladně schovaného reproduktoru začne ozývat tolik známá plačlivě uječená vlezlá melodie „And Iááá iááááá...Will always love youůůůů, ooooohháááá“. Pak když už se to konečně začne chýlit ke konci, jde Whiney o půltón výš a hlasem ještě přidá na síle…………Ne. Skutečně. Tenkrát nešlo před Kevinem s Whitney uniknout doma, na ulici, obchodě, restauraci. Bylo to prostě všude. Někoho to těšilo. Jiní trpěli. _________Teď když se podívám na samotný film s odstupem času, musím říci, že není ani dost romantický, ani dost dramatický, a už vůbec ne akční. Je to jen takový šedý průměr. Je to jen banální filmová stopa tehdy populární Whitney a ženami milovaného Kevina. Ačkoli neříkám, že si svoje místo na slunci tehdy nevydobili zaslouženě. (09.09.2016)