Le Voyage dans la Lune
Cesta na Mesiac
A Trip to the Moon
A Trip to the Moon
Režie:
Georges MélièsScénář:
Jérôme SavaryVOD (1)
Obsahy(2)
V květnu 1902 Georges Méliès natočil film, Cesta na Měsíc. Do kin šel v černobílé a také barevné verzi, ručně kolorovaný. V té době byl považován za celovečerní film – kolem 14 minut – a stal se celosvětovým úspěchem. První blockbuster v historii filmu byl však okamžitě zkopírován a plagován. V roce 1913 se Georges Méliès rozhodl na protest spálit sadu negativů tohoto snímku. Jedna černobílá kopie však přežila. Barevná verze byla považována za ztracenou. Až do roku 1993… (oficiální text distributora)
(více)Recenze (484)
Nádherná surrealistická záležitost. Počátek sci-fi, první film s dějem, revlouční zvrat... Na první pohled je zřejmá Méliésova divadelnická zkušenost, jak režijní tak herecká. Film až překvapivě často experimentuje s efekty možnými jen ve světě filmu - prespektiva, dvojexpozice, prolínání a střih. Raketa, která přistane přímo v oku antropomorfické bytosti znázorňující Měsíc, se stala symbolem rané kinematografie. Snímek je kultovní snad ve všech směrech. Scéna, kdy se vědci setkají s obyvateli Měsíce - Selénity, kteří se promění v oblak kouře po doteku deštníkem je kouzelně naivní, přesto v sobě má jisté napětí. Zkrátka...efektivně primitivní vyprávění, které otevřelo dveře kinematografie. ()
Asi už nikdy v životě nepochopím, jak lidé dokázali před sto osmi lety vytvořit tento film a ještě navíc s takovými speciálními efekty. Samozřejmě, porovnání s dnešní tvorbou je naprosto irelevantní, ale z historického pohledu je to jeden z nejlepších filmů, jaké byly před první světovou válkou natočeny. Snímek "Cesta na Měsíc" má skvělé efekty (střelba rakety, zásah Měsíce), roztomilé Měsíčňany, konečně nějaký příběh a hlavně udělal ze svého autora mezinárodní hvězdu. Na legendy se zkrátka nezapomíná a tento snímek je jednou z nich. ()
Kromě triků filmek zaujme i reflexí doby, ve které vznikl. Bílý muž se považoval za nadřazeného na Zemi a jeho praktiky, arogance a neúcta se zde přenášejí i do vesmíru... Všechno je ale tak krásně naivně roztomilé. ()
budem parafrázovať jedného recenzenta s ktorým sa absolútne stotožňujem: " nemôžeme to volať predkom sci-fi žánru pretože sci-fi je o tom ako by mohla budúcnosť vypadať a hovorí o technologických pokrokoch, tento film je však iba neškodná zábava..." a áno, aj mne sa velmi páčili mesačníci ktorý zmizli po údere dáždnikom. ()
Ještě nelétala letadla a člověk už byl na Měsíci...HISTORIE filmu. ()
109 rokov neubralo nič z krásnej fantázie a nadľahčenosti tomuto základnému stavebnému kameňu filmu. Úchvatný strih, aký som inde nevidela, réžia, príjemná hudba... Film nemá ani jeden titulok a napriek tomu človek absolútne všetkému rozumie. Film, ktorý nadchne každého filmového fanúšika. Kulisy sú výnimočné (i keď ich dnes väčšina ľudí vysmeje). Meliés plne využil svoj kumšt eskamotéra a predvádzal prvotriedne ilúzie. Dávno mi nič tak nezdvihlo náladu. Bez mihnutia oka si zaslúži 5*, no odchovancom Avataru, Pána Prsteňov a podobne to príde zrejme ohromne blbé. Pre milovníkov filmu povinnosť. ()
Základný kameň sci-fi filmov. Brilantné! ()
Včera 19. 10. 12 jsem viděla v kině zrestaurovanou kolorovanou verzi - jedním slovem nádhera a to, že se takto zubem času poznamenaný film podařilo zrestaurovat je skoro jako zázrak, který na vás z přidruženého dokumentu dýchne plnou silou. ()
Nedokážu tohle dílko plně docenit, já vím. Ale když mě to tááák nebavilo! :) Co ocenit dokážu, to je nádherná výtvarná stránka filmu. To kolorování muselo dát neskutečně moc práce. ()
Vôbec prvý sci-fi snímok histórie z roku 1902 je dôkazom toho, že človek chcel vždy objavovať nepoznané a tajuplné miesta, v tomto prípade Mesiac. Georges Méliès tak preniesol knižnú predlohu Julesa Verna na filmové plátno a vytvoril 16 minút dlhý film, ktorý bol v dobe svojho vzniku solídnou celovečernou záležitosťou. Keďže sa jedná o začiatky kinematografie film obsahuje hneď niekoľko chýb, hlavne čo sa strihu týka. Príbeh je veľmi jednoduchý, je o tom ako sa skupina vedcov nechá vystreliť v rakete na Mesiac, kde sledujú fascinujúce vesmírne výjavy a kde sa takisto stretávajú s jeho obyvateľmi. Tým narušili ich snáď pokojný život a návštevníci zo Zeme tak musia veľmi rýchlo utekať tam, odkiaľ prišli. Le Voyage dans la lune nie je ako prvý historický sci-fi snímok vôbec zlý. Svojim spôsobom predbehol dobu a jeho tvorcovia snívali o dobytí "nedobyteľného" Mesiaca aspoň takýmto spôosobm. Netušili pritom, že už o 67 rokov ľudská noha stúpi na povrch skutočného Mesiaca. Takisto obsahuje celosvetovo legendárnu scénu Mesiaca s ľudskou tvárou, do ktorého narazí posádka rakety a viacero ďalších podobných výjavov. Medzi nimi napríklad to, že z lunárneho povrchu pri odchode posádky späť na Zem možno na oblohe vidieť Mesiac ďalší. Jeden zo základných stavebných kameňov filmového umenia plný hercov v divokých kostýmoch robiacich ešte divokejšie pohyby. ()
Zajímavý koncept a jeden z prvních povedených vědocko-fantastických filmů, podobný titulům od Karla Zemana avšak o několik desetiletí dříve 85% ()
Nejprve jsem nevěděl, co já barbar si o tom mám myslet... Jasně, jsou to začátky filmu, ale nechci papouškovat druhé... Přesto mě ale překvapily zvraty a měl jsem úsměv na tváři a lehké lehtání v nadbřišku. Je to kouzelné, křehké, krásné, naivní... Líbilo se mi to! Fakt, že jo. ()
Neumím si představit jaké "haló" to tehdy mohlo způsobit. Dnes sice film vypadá relativně směšně, ale stále pěkně funguje, hlavně díky fantastický hudbě a na svou dobu přelomovým trikům. Tady se psala historie.. Však už jen obrázek měsíce je světoznámý a znají ho i lidé, kteří o tomhle filmu nikdy neslyšeli. ()
Do roku 1902 se po skoro celém světě experimentuje s "filmem" jak jen se dá. Bratři Lumiérové a pár dalších nadšenců vytváří nekomerčně a s čistým úmyslem nejrůznější "pra-filmy" vyobrazující běžné činnosti (lidi vycházející z továren, běžící lidi, běžící zvířata, lidi v zahradách, přijíždějící vlaky,...), které ale postrádají veškeré aspekty toho, co my dnes nazýváme filmem. Tyto dokumentární snímky totiž nemají téměř žádný scénář, tudíž žádnou zápletku ani náznak jakéhokoliv děje. Právě proto pro mě osobně s největším pokrokem v kinematografii přichází až francouz Georges Méliès, a to právě v roce 1902 s prvním nedokumentárním sci-fi snímkem, Cestou na Měsíc. Já jsem viděl ručně barevnou verzi filmu, která byla v roce 1993 nalezena na jednom francouzském statku poté, co si všichni mysleli, že je nenávratně ztracená. Po nalezení byla deset let restaurována a následně slavnostně promítána na festivalu v Cannes. K mému překvapení jsem měl při sledování i po neuvěřitelných 122 letech od vzniku filmu husí kůži po celém těle, a to jsem ani nemusel vnímat onen minimalistický příběh. Surrealisticky a snově vypadající prostředí měsíce, které obklopují krásné dobové kulisy, výtečné masky a okouzlující ruční barevnost, je i po takové době zcela odzbrojující ať už svým čistým řemeslem, geniálním nápadem nebo nepředstavitelným historickým významem. A když vezmeme v potaz triky, které zde Méliès použil, nedá se ona zásadnost pro kinematografii popřít ani nijak zjednodušit. + Záběr na měsíc s raketou/patronou v oku je jedním z nejlepších, co jsem kdy viděl. ()
musím uznat, takové triky už v roce 1902? tedy... kam se hrabe mnohá dnešní produkce... opravdu velice rozkošná představa výpravy na měsíc:) nedivím se, že v té době to mělo fenomenální úspěch... 90% ()
Není to špatné, ale v té době vznikli i jiné řekl bych trikově povedenější filmy, tenhle byl první dejme tomu sci-fi film. ()
Miloučký film, který má překvapivě i v dnešní době co říct. Je neuvěřitelné, že hned v prvním existujícím filmu se tvůrci odvážně vydali až na Měsíc. Bravo! 79. ze 1001 ()
Fantazie! Profesoři na začátku vypadají jako banda kouzelníků z Pratchettovy Neviditelné univerzity. Ten týpek s tím dlouhým šedým vousem si zase dobře podává ty náměsíčníky nahoře. Akční hvězda řekl bych, náčelníka vezme, hodí s ním o zem a ten se změní v obláček prachu. Prostě paráda, nahoře jich tímto způsobem pošle k čertu hned několik ;) ()
Jak tedy hodnotit toto dílo? No jako všechny z tohoto období. Pokud byl totiž tehdy film v plenkách, tak je to jako hodnotit dětské vystolicování. Všichni jsme moc rádi, že se nám to dítě hezky vykakalo, ale více se tou událostí zabývat nebudeme, protože to dítě (pokud ho správně vychováme), nám časem přinese hodnotnější plody. Takže i já oceňuju, že filmaři někde začínali, ale za co dát vysoké hodnocení? Já z toho žádný zážitek neměl. Ani kdyby mně bylo 115 a byl to tehdy můj první film, tak budu vědět, kde vězí potenciál. A se sto procenty jako každý rozumný člověk počkám. Když malíř před tisíci lety v egyptě namaloval pyramidu (trojúhelník) na papirus, taky ten obraz neměl žádnou uměleckou hodnotu. Jen historickou. A stejné je to s tímto. Záleží, co kdo u filmu preferuje. ()
Tak jen co jsem dočetl knihu Velký objev Huga Cabreta, tak jsem si pustil tenhle krátkometrážní film. Jelikož jsem z knihy věděl jak to dopadne, tak to nebylo zas tak napínavé. Georges Méliés musel být doopravdy borec, protože před 110 lety natočil film s nějakým kloudným dějem. Kdyby to bylo natočené před 10 lety, tak bych tomu 5 hvězdiček doopravdy nedal, ale když to bylo natočené před 110 lety, tak nemůžu jinak. 90% ()