Povídky z New Yorku

,,...JA TOMU JEDNODUCHO NEVERÍM, CHÁPETE? JA SOM ČLOVEK, KTORÝ VERÍ VO VEDU A LOGICKÚ RACIONÁLNU ÚVAHU." ,,JASNÉ, ZATIAĽČO SA VAŠA DRAHÁ MATKA VZNÁŠA NAD NEW YORKOM." __ Ako napísali iní, každá z troch poviedok nesie svoj osobitý rukopis a hodnotiť ich ako celok je by bolo neobjektívne. Strednú cestu napokon volím z dôvodu, že prvé dva príbehy možno hodnotiť iba čisto priemerne, čím znižujú výsledný rating tretej, najlepšie napísanej poviedke. Oceňujem, že všetci režiséri povolali ku spolupráci kameramanské esá a zabezpečili hviezdne herecké obsadenie. Zdatný cinefil isto dokáže aj bez úvodných titulkov priradiť daný príbeh k príslušnému režisérovi. Scorsese sa pozná na základe výberu hudby a tiež prácou s kamerou a strihom. Coppola zase v sebe nezaprie talianske korene a snahu o špecifickú, miestami magickú vizualitu. Allen však vychádza ako jasný víťaz vďaka prepracovaným dialógom a finálnej pointe a tiež prirodzene pôsobiacimi prvkom magického realizmu v postave matky zasadenej do newyorského prostredia. Pritom išlo o moje prvé zoznámenie sa s jeho tvorbou a nepochybne mu budem v budúcnosti venovať svoj divácky priestor. (2420. hodnotenie, 161. komentár k filmu) (26.11.2020)

Celé je to podivně fantastické, i ten první příběh, ve kterém žádné magické prvky nebyly, ale svět umělců je vždy svým způsobem fantastický, takže se kouzla držela i v této povídce. První, Scorseseho, se mi líbila zřejmě nejvíc (na tu, jako na jedinou, se asi ještě někdy znovu podívám); Allenova byla jeho klasická komedie napůl cesty mezi komediemi/parodiemi (Spáč, Láska a smrt, Banáni) a newyorkskými filmy (Annie, Manhattan) a taky dobrá, jen chvílemi zbytečně natahovaná; Coppolova mi přijde nejnedotaženější. V momentě,kdy se objevila zápletka, byla vyřešena bez nejmenších komplikací, stejně jako se v ní objevily postavy a předměty, které nebyly nijak naplněny, i když k tomu směřovaly. Upřímně jsem od každého z nich čekal víc. (08.08.2015)

Vzhledem k počtu obyvatel New Yorku je možné přirovnat vznik filmu k tomu, kdy český producent vyzve tři režiséry, kteří natáčí odlišným stylem a pro jiné publikum, aby něco spáchali, a nazve to Povídky z České republiky. Samy o sobě by jednotlivé příběhy obstály minimálně u fanoušků příslušného tvůrce, ale dohromady to neladí a navíc mám pocit, že ani v jednom případě nejde o kousek, který by stál vysoko v rámci jejich tvorby. Ve všech třech povídkách je jistý nadhled a prvky humoru různé intenzity. Ačkoliv jsem fanda Woody Allena, nejvíc mě zaujala povídka Scroseseho. Celkový dojem: 60 %. (16.12.2020)

Nestíhal jsem žasnout nad tím jak takoví rutinéři a veteráni světového filmu mohou natočit něco podobného. Scorsese vyloženě nezklamal, povídka sice o ničem, ale nenadchnul. Zato Francis se svým Životem bez Zoe vyloženě tragédie. Nepochopil jsem co to mělo znamenat. A co vůbec tvůrce Kmotra a Apokalypsy vedlo k podobné mizérii. Woody Allen na závěr když již nic jiného, tak alespoň umí být vtipný. Ani jeho povídka není žádný zázrak, na který by se po letech vzpomínalo. Sečteno podtrženo: Scorsese **, Coppola *, Allen ***. (11.02.2013)

Taková zajímavá směska tří různorodých příběhů, které spojuje prostředí New Yorku, ale jinak vlastně skoro nic. Scorseseho příběh o skvělém malíři, který tak trochu využívá svého zavedeného postavení k získání mladých a hezkých "učednic" vyčnívá hlavně herecky, hudebně a krásnou kamerou (70%). Coppolova epizoda o slečně z bohaté rodiny, která má skoro všechno, co si zamane je taková trochu pohádka, no... trochu víc. Na mě působila až moc optimisticky (a to už je v mém případě co říct ;-)) a sladce (60%). Závěrečný Woody u mě jednoznačně vyhrál, jeho satira na příšernou matku je kouzelná, vtipná a trefná (80%). (11.07.2007)