Jesus Christ Superstar

Pamätám si, že keď som tento muzikál videla v minulosti, nebavil ma (ako väčšina muzikálov). Musela som „dozrieť“ pre myšlienky, ktorým som nerozumela a ktoré sa mi zdali iba bláznivé. Dnes už som to vnímala inými očami, hippies, lešenia, tanky a skutočne ma dojala scéna, keď Ježil prevracal stoly – „Odneste to odtiaľto, nerobte trhovisko z domu môjho Otca.“ Ten trh bol naozaj obrazom toho, s čím všetkým kupčí súčasný človek. Použitie Judáša ako hlavnej postavy je dôležitým aspektom filmu. Pri premýšľaní nad jeho konaním sa človek musí zamyslieť, že všetci máme v sebe kúsok Judáša. Obdivujem odvahu, kreativitu a nadšenie autorov, muzikál má schopnosť oslovovať divákov po celom svete aj po vyše 50-tich rokoch. (24.04.2024)

Ach jo, to byla debilita. A to jsem ateista. Tři písničky z celého filmu nervaly uši. Ježíš byl nesympatický a celé to bylo uječené a stupidní. Takové hodnocení si to nezaslouží ani náhodou. Jewison se dost utnul, Šumaře na střeše jsem totiž sežral i s navijákem. Tohle jsem plival od začátku do konce. Shit! (05.09.2015)

Kontroverzné poňatie pašií formou rockovej opery od hnutia hippies bolo veľmi originálne. Bolo tiež vidieť, že danú tému nemajú veľmi zmapovanú, keďže vybrali iba niektoré momenty, ďalšie si upravili podľa seba a urobili z Boha akéhosi človeka, žiadúceho miestami po sláve, ktorý nechce uzdravovať a pomáhať a vlastne takých momentov tam bolo veľa, najmä spomínať Mohameda na časy, keď ešte nežil. Tému odľahčili tým, že do nej vklinili súčasnosť a na niekoho moderné prvky môžu pôsobiť gýčovito, ale na mňa to pôsobilo, že miestami improvizovali a tému kresťanstva trocha zviditeľnili. Úprimne poviem, z pohľadu mojej viery tomu veľmi netlieskam, lebo mi to niekedy neprišlo správne, možno niekedy také urážlivé, povrchné, ale hudba bola skvelá, muzikál od začiatku až dokonca. Mnoho melodických piesní, aj keď občas to už malo nádych nudy, ale vždy to niečo z nej vytrhlo. Za najlepší by som ho však nepasoval. (13.10.2012)

Tak tohle je pro mě nejlepší muzikál ever made. A není to jen tím příběhem, ačkoliv je sám o sobě nesmírně jímavý a významný, podobně jako třeba Johanka z Arku. Jde i o zpracování, které musí s příběhem krásně ladit - volba melodií, textů, choreografie - byla zde zpracována naprosto výborně. Tohle jsou prostě nesmrtelné příběhy, které v člověku zanechají hluboký dojem pokaždé, když je zhlédne. Něco nadčasového s určitým skrytým poselstvím.Ačkoliv se považuji za ateistu, uchvátil mě ten rozměr víry a hlavně její síla. Paradoxně ačkoliv nechápu, na čem je vlastně založená, dokážu se do pocitů takového člověka lehce vcítit, což dělá film o to realističtějším. Trochu jinak pojaté zpracování mi vůbec nevadilo, naopak působí svěžím dojmem. Muzikál jsem nejprve viděla v češtině, takže pokud mám srovnávat, přijde mi to česky i z hlediska slovních obratů poněkud bohatší, ale zase určité úpravy jsou nutné z hlediska zachování rytmiky a hlavně bez originálu bysme neměli ani to, takže nemám vůbec co vytknout, naopak, jsem okouzlena. (27.06.2011)

Ok, jestli je nějaký žánr, který rozhodně nevyhledávám, je to muzikál (a čistý muzikál jako tohle už vůbec ne) a čím víc bizarní je, tím hůř se mi hodnotí. Jesus Christ Superstar je jeden z těch příkladů, protože už jenom nápad zpracovat pašije jako rockovou operu je hodně šílený nápad. A k tomu připočtěme černošského Jidáše (a vůbec je zde nějak hodně černochů, na to, že se to má odehrávat v Jeruzalému roku 33), stráže s růžovými tílky, stíhačky, tanky a hromad dalších bizarností, co tenhle muzikál nabízí. Asi prvních 5 minut jsem si myslel, že se dívám na něco typu Jablka, protože scéna příjezdu herců v autobuse (který na sobě bůhvíproč měl vlajku Íránu), jejich následné vystoupení a zpívání, při kterém jednoho z herců oblíkli jako Ježíše, mi připadala dost WTF. Každopádně pak už jsem si na to nějak zvykl, i když účel výše uvedených bizarností jsem nepobral a některým se i zasmál (no jo, doba hippies, co se vlastně divím). Písně ale nejsou špatné, některé si určitě budu pamatovat, některé se mi líbily, jiné míň, ale za špatnou nebo spíš otravnou bych neoznačil žádnou. Po filmařské stránce nemám co vyčítat, kamera je naprosto mistrná, vedené je to taky dost dobře, po herecké stránce, no... dejme tomu, zpívat uměli všichni, ale co je ze všeho nejzvláštnější, ten film mě ani minutu nenudil. I přes to, že jsem v druhé polovině cítil, že by se to rozhodně dalo zkrátit, stejně jsem se nenudil. To je stejně takový zvláštní prvek, měl jsem ho u všech tří dost bizarních muzikálů, co jsem zatím viděl (ty dva další jsou Rocky Horror Picture Show a samozřejmě již zmíněné Jablko), ani jeden mě nenudil. U Jablka to bylo způsobené tím, že je to smršť bizardity, která překračuje diváckou trpělivost a snesou ji jen magoři jako já, co z toho budou mít permanentní výtlem, nebo se aspoň budou dobře bavit. U Rocky Horror Picture Show to bylo zase způsobené tím, že... vlastně nevím, prostě to bylo dobře natočené. Co se nějakého hodnocení týče, řídil bych se takhle - Rocky Horror Picture Show ode mě dostalo 3*, protože mě to sice nenudilo, ale nic víc mi to nedalo, písně si z něj si už skoro nepamatuji a děj to nemělo. Jesus Christ Superstar mě taky nenudilo, jenže mělo děj a některé písně si budu pamatovat určitě, takže dám 4*.Tak jako tak stejně nechápu (stejně jako u Rocky Horror Picture Show), jak z tohohle muzikálu mohl vzniknou kult a proč je i dodnes tak strašně oblíbený, když prostě vypadá tak, jak vypadá. Strašně by mě zajímalo, jak na něj reaguje nějaký fanatický katolík, protože ten to buď musí milovat nebo to nedokáže překousnout a všechny existující zmínky a záznamy o tomhle muzikálu by vymazal ze světa. Ale jinak jo, líbilo se mi to. 4* (12.07.2020)