Reklama

Reklama

Ohněm a mečem

  • Polsko Ogniem i mieczem (více)
Polsko, 1999, 175 min

Režie:

Jerzy Hoffman

Předloha:

Henryk Sienkiewicz (kniha)

Hrají:

Izabella Scorupco, Michał Żebrowski, Alexandr Domogarov, Krzysztof Kowalewski, Bogdan Stupka, Andrzej Seweryn, Zbigniew Zamachowski, Daniel Olbrychski (více)
(další profese)

VOD (1)

Obsahy(1)

Monumentální filmový přepis slavného románu Henryka Sienkiewicze "Ohněm a mečem" je nejdražším a nejvýpravnějším polským velkofilmem všech dob. V dobách bitev proti Ukrajincům a krutým Tatarům, jejich spojencům, vedených Tuhaj-Bejem (Daniel Olbrychski), se odvíjí milostný příběh rytíře Skrzetuského (Michał Žebrowski) a jeho milované Heleny (Izabella Scorupco), jejichž lásce klade nástrahy kozák Bohun. Věrnými a statečnými druhy Skrzetuského jsou rozšafní mluvkové Zagłoba, Podbipieta a rytíř Wołodyjowski. Začíná bitva o vlast a srdce krásné ženy...

První část:
Píše se rok 1647. Z Krymu se vrací posel knížete Jeremiáše Wiśniowieckého, Jan Skrzetuski, který na cestě domů náhodou zachrání život nepřátelskému kozáckému vůdci, Bohdanovi Chmelnickému. Než dojede na panství do Luben, poznává Skrzetuski půvabnou mladou šlechtičnu Helenu, do níž se okamžitě zamiluje. Získává od ní příslib opětování stejného citu, přestože Helena byla již dříve proti své vůli přislíbena kozáckému důstojníkovi Bohunovi. Zamilovaný Skrzetuski odjíždí ke knížeti Jeremiášovi Wiśniowieckému, aby si vyžádal jeho svolení k svatbě. Je ale okamžitě vyslán na záporožskou Síč, kde má jako jeho vyslanec zjistit záměry bouřících se kozáků. Předtím posílá Skrzetuski svého sluhu Rzędziana, s dopisem za kněžnou Kurcewiczovou na statek do Rozlog, a žádá, aby se vydala s Helenou a celou rodinou do Luben, protože všem hrozí smrtelné nebezpečí.

Druhá část:
Oddíl rytíře Skrzetuského byl rozprášen obrovskou kozáckou přesilou a on sám se dostal do zajetí. Z rukou Tuhaj-Beje, vůdce Tatarů, kteří přišli na pomoc kozákům - ho vykoupí za čtyři tisíce tolarů sám vůdce povstání, Bohdan Chmelnický. Na smrt nemocný Skrzetuski sleduje s nechutí bitvu pod Žlutými vodami u Čertomelyku, kde v přesile záporožských kozáků vedených Chmelnickým bojují i Tataři proti malému vojsku Poláků, bránících v nerovném boji zájmy Rzeczypospolité. Později Skrzetuski získává od Chmielnického zpět svoji pečeť vyslance a odjíždí na statek do Rozlog. V jeho nepřítomosti se sluha Rzędzian dostal do rukou rozzuřeného Bohuna, který přitom zjistil, že nejspíše ztratí přislíbenou Helenu. Svůj vztek namíří proti kněžně Kurcewiczové a její rodině. Zatím se Heleně podaří uniknout ze zajetí Bohunova vojenského oddílu s pomocí mluvky Zagloby. Společně tajně směřují do mohutného hradu Bar, v němž hledají bezpečný úkryt.

Třetí část:
Rytíř Jan Skrzetuski je vyslán knížetem Jeremiášem Wiśniowieckým do války proti vzbouřeným záporožským kozákům. Na cestě se dovídá o osudech milované Heleny, která se společně se Zaglobou pokusila najít ochranu za zdmi mohutného hradu Bar. Brzy se ukáže, že její očekávání nebylo naplněno. Skrzetuski se chce vydat za Helenou, ale zjistí, že hrad Bar byl dobyt Bohunem. Zatímco se Zaglobovi podaří před kozáckými hordami uprchnout, Helena se pokusí před dalším zajetím zachránit sebevraždou. Leží v bezvědomí, téměř na pokraji smrti, když je únosci převezena na utajené místo, kde se o ni má starat Bohunova obdivovatelka, čarodějka a vědma Horpyna. Skrzetuski pátrá po Heleně a rozdělí svůj vojenský oddíl na několik částí. Každý se vydává na jiné místo v kraji. V čele jednoho oddílu stojí Zagloba, jenž se náhodně účastní venkovské svatby a znamenitě se baví. Vypráví své historky, pije a pije. Konec této zábavy již není tak veselý - Zagloba se probouzí svázaný do kozelce a do očí mu hledí Bohun...

Čtvrtá část:
Zatímco Jan Skrzetuski odjel do Kyjeva, pan Wolodyjowski, sluha Rzędzian a Zagloba se vydávají do Čertovy rokle, aby osvobodili Helenu z rukou čarodějnice Horpyny. Na zpáteční cestě jsou ale napadeni oddílem Tatarů. Rzędzian utíká společně s nalezenou Helenou a Zagłoba s panem Wolodyjowskim se pokoušejí odrazit útočníky. Na pomoc jim přicházejí oddíly polských vojáků, s nimiž se rytíři a Skrzetuski vracejí do Zbaraže. V době, kdy kozáci a Tataři se svými vojsky v obrovské přesile obléhají hrad Zbaraž, vykonají polští rytíři řadu hrdinských činů. Podbipiętovi se konečně podaří naplnit dávný slib, totiž setnout mečem na jedno rozpřáhnutí hlavy tří pohanů. Všichni však myslí jen na jediné: jak se tajně dostat z obležené Zbaraže přes válečné ležení nepřítele ke králi Janu II. Kazimírovi, aby jej mohli požádat o vojenskou pomoc... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (187)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Fakt, že polská kinematografie bývá neprávem podceňována, prokazuje i tento velkolepý filmový epos režiséra Hoffmana. Srovnání se Sienkiewiczovou předlohou pro něj dopadá víc než dobře. Dostatečně velkorysá výprava umožnila nejen kvalitní bitevní scény, průhledy do soukromí šlechtických rodin, ale i nádherné záznamy zejména ukrajinského folkóru a strhující záběry dněperských, polských i ukrajinských krajinných reflexí. Oproti knize získává film navíc i svým pojetím, které se snaží obrušovat staleté hrany polsko-ukrajinských antagonismů. Víc než věrohodné je jak zachycení Siče, tak krymských Tatarů a Turků. U nás ne dobře známá mozaika východoevropských vztahů včetně ještě méně známé postavy-osobnosti kozáckého atamana Bohdana Chmelnického je tak postižena beze zbytku. Vědomí, že toto Polsko za vlády Jana III. u Vídně r. 1683 zastavilo v rozhodné chvíli turecký tlak na střední a možná i západní Evropu, zde získává významnou oporu ve skutečnosti odlišných, ale blízkých historických kontextů. Kvalitě scénáře odpovídá i výběr postav a výkony výkvětu polského herectva. Dotvářejí přesvědčivost a podmanivost tohoto mimořádného nadčasového polského filmu. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Mně určitě bližší než většina obdobné západní produkce. Podobně jako Rusové i Poláci rádi točí příběhy ze své historie a často si za materiál berou klasiku a nedopadá to tragicky. V porovnání a Panem Wolodyjowskim (Potopu jsem neviděl) je znát i pokrok techniky natáčení. Jedna výtka. Není to vina autora předlohy, dané je to pochopitelně dobou vzniku, ale místy je to takové moc čisté, archaické. V pohádce nebo ve fantasy bych to pochopitelně neřešil, tady si toho všimnu spíš. Je to na lepší tři, ale dám čtyři, protože to, že se k historii vracejí, Polákům závidím. To když se podívám na běžnou skladbu českých filmů nimrajících se v hhh-loupostech... ()

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Monumentální a efektní historický velkofilm. Výprava a kostýmy opět vynikající. Je barevnější, oproti jeho starším bratříčkům. Ale s tím souvisí i další pomůcky, jež dopomáhají k větší načechranosti. Hudba je často dominující a je určující v momentální atmosféře. Nevím, zda je to dobře. Moderní doba to tak dělá, chce dojmout, strhnout, upoutat. Ale ve mě to vyvolává otázky na hodnotu a kvalitu. Proč dávat na obdiv obal, když obsah pak svou kvalitou pokulhává. Proč se raději nezaměřit na to důležité. Zřejmě to tak chceme a skutečné hodnoty neumíme ocenit, snad je i haníme. Ale co považuji opravdu za odporné, je simultánní překlad do polštiny, když se mluví jinou řečí, než polštinou. Překvapilo mě to, zklamalo mě to, rozčarovalo mě to. Henryk Sienkiewicz zřejmě dokázal dodávat Polákům hrdosti na svůj národ. I když šlo častěji o jejich vlastní rozmíšky, osobní ambice, uraženost a pomstychtivost. Neváhali se spojovat s mocnostmi, vlast ustupovala osobním zájmům, když se navíc před něj dá paraván zaklínadla o selské nespokojenosti a související bouři. Polsko mělo velké ambice, stejně tak jako jejich ušlechtile osoby. Hrdinou příběhu je opět ušlechtilý a chrabrý ochránce vlasti, zde poručík husarů Jan Skrzetuski (Michal Zebrowski). Dává v šanci svůj holý život, aby uchránil svou milovanou vlast, aby vykonával hrdinské kousky, aby získal osobní štěstí. Opět půvabná a urozená femme fatale, zde Helena Kurcewiczówna (Izabella Scorupco). Hlavní padouchem je sok v lásce, divoký a podlý Kozák Jurko Bohun (Aleksandr Domogarov s hlasem Jacka Rozenka). Z dalších rolí: opilec a žvanil Jan Onufry Zagloba (Krzysztof Kowalewski), uražený vůdce ukrajinských rebelií Bohdan Chmielnicki (Bogdan Stupka), obránce vlasti kníže Jeremi Wisniowecki (Andrzej Seweryn), ušlechtilý obránce a Janův druh Michal Wolodyjowski (Zbigniew Zamachowski), bodrý silák Longinus Podbipieta (Wiktor Zborowski), vychytralý Janův sluha Rzedzian (Wojciech Malajkat), pohanská věštkyně Horpyna (Ruslana Pysanka), tatarský vůdce Tuhaj-Bej (Daniel Olbrychski), polský král Jan II Kazimierz (Marek Kondrat), a turecký chán (Adam Ferency). Velkolepý historický velkofilm, kde je upřednostněn obal před obsahem. A není lepší, než jeho starší bratři. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Možno tak zle poznám dávnu históriu našich susedov alebo bol film tak nejednoznačný a komplikovaný, že som mal problém, komu vlastne držať palce, kto by tam mohol byť ten dobrý. Všetci muži sú zabijaci posadnutí vojnou a ženy sú len na okrasu. Nedokázal som sa jasne dostať do deja ani po troch častiach a v poslednej sa mi to už asi nepodarí, ale očakávam aspoň nejaké rozuzlenie. V detailoch je ale film pekný. Nemyslím tým hypermoderné účesy a polmetrové fúzy, ale dômyselné kompozície, výborne nasnímané pohybové scény (tanec, beh, boj) a celkovo pekný vizuál. ()

Tsukikage 

všechny recenze uživatele

Geniální film, viděl jsem ho hned několikrát a pořád mě nenudí. Postavy výborné, hudba krásná kdykoliv a kdekoliv bych jí hned poznal, hrozně nakažlivá. Příběh mě napínal od začátku do konce, nebylo tam žádné slepé místo, které by hodnotě ubraly. Všudy přitomné vlastenectví se mě dotklo taky. Dějová linie mě překvapila, krásně se zaplétala a zase rozplétala. Historické rekvizyty a scéna nádherně lahodila mému historickému duchu. Krásné bitevní scény a obsazení filmu mě nadchlo. Realičnost mě taktéž překvapila, úžasné nemám slov. Tento film by neměl chybět nejen historikům. ()

Galerie (79)

Zajímavosti (14)

  • Navzdory tomu, že předlohou je romantické dílo, hlavní hrdina Jan Skrzetuski a jeho sok Jurko Bohun jsou skutečné historické postavy. Stejně tak ve skutečně žil Michal Wolodyjowski, Jeremi Wiśniowiecki a Bohdan Chmielnicky. Oproti tomu postavy Podbipieta a Zagloba jsou smyšlené. (VMa)
  • Jerzy Hoffman plánoval sfilmovať dielo ešte v časoch socializmu, no cenzúra to nikdy nepovolila pre protiukrajinské posolstvo literárnej predlohy. V roku 1987 sa naskytla šanca získať súhlas od štátnych orgánov (ministerstvo kultúry dokonca udelilo na film dotáciu), no projekt napokon skončil na poličke. Sponzorov sa podarilo získať až v roku 1996 a natáčanie sa začalo o rok neskôr. (Arsenal83)
  • Natáčalo sa v Lubline (kaplnka Najsvätejšej Trojice), Varšave (Pevnosť légií varšavskej citadely, Wilanów, Młociny), Krakowe (lom Skałka Twardowskiego), Sierpci (Múzeum mazovských dedín), Zielonke a v obciach Klimkówka, Zubczyca Górna (Oravský etnografický park), Ojców (Krakowská brána), Sułoszowa (hrad Pieskowa Skała), Biedrusko, ako aj v pevnosti Biskupin. Natáčacie obdobie trvalo od 6. októbra 1997 do 28. júna 1998. (Arsenal83)

Související novinky

Megahity z Moskvy

Megahity z Moskvy

19.04.2009

Co takhle na chvilku odvrátit zrak od Hollywoodu? A když už, proč se nemrknout rovnou pod Ural. Rusové zase jednou stojí v dlouhých frontách před pokladnami kin. Důvod? Historický velkofilm Taras… (více)

Reklama

Reklama