Ogniem i mieczem
With Fire and Sword
Ohňom a mečom
Režie:
Jerzy HoffmanKamera:
Grzegorz KędzierskiHudba:
Krzesimir DębskiHrají:
Izabella Scorupco, Michał Żebrowski, Alexandr Domogarov, Krzysztof Kowalewski, Bogdan Stupka, Andrzej Seweryn, Zbigniew Zamachowski, Daniel Olbrychski (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Monumentální filmový přepis slavného románu Henryka Sienkiewicze "Ohněm a mečem" je nejdražším a nejvýpravnějším polským velkofilmem všech dob. V dobách bitev proti Ukrajincům a krutým Tatarům, jejich spojencům, vedených Tuhaj-Bejem (Daniel Olbrychski), se odvíjí milostný příběh rytíře Skrzetuského (Michał Žebrowski) a jeho milované Heleny (Izabella Scorupco), jejichž lásce klade nástrahy kozák Bohun. Věrnými a statečnými druhy Skrzetuského jsou rozšafní mluvkové Zagłoba, Podbipieta a rytíř Wołodyjowski. Začíná bitva o vlast a srdce krásné ženy...
První část:
Píše se rok 1647. Z Krymu se vrací posel knížete Jeremiáše Wiśniowieckého, Jan Skrzetuski, který na cestě domů náhodou zachrání život nepřátelskému kozáckému vůdci, Bohdanovi Chmelnickému. Než dojede na panství do Luben, poznává Skrzetuski půvabnou mladou šlechtičnu Helenu, do níž se okamžitě zamiluje. Získává od ní příslib opětování stejného citu, přestože Helena byla již dříve proti své vůli přislíbena kozáckému důstojníkovi Bohunovi. Zamilovaný Skrzetuski odjíždí ke knížeti Jeremiášovi Wiśniowieckému, aby si vyžádal jeho svolení k svatbě. Je ale okamžitě vyslán na záporožskou Síč, kde má jako jeho vyslanec zjistit záměry bouřících se kozáků. Předtím posílá Skrzetuski svého sluhu Rzędziana, s dopisem za kněžnou Kurcewiczovou na statek do Rozlog, a žádá, aby se vydala s Helenou a celou rodinou do Luben, protože všem hrozí smrtelné nebezpečí.
Druhá část:
Oddíl rytíře Skrzetuského byl rozprášen obrovskou kozáckou přesilou a on sám se dostal do zajetí. Z rukou Tuhaj-Beje, vůdce Tatarů, kteří přišli na pomoc kozákům - ho vykoupí za čtyři tisíce tolarů sám vůdce povstání, Bohdan Chmelnický. Na smrt nemocný Skrzetuski sleduje s nechutí bitvu pod Žlutými vodami u Čertomelyku, kde v přesile záporožských kozáků vedených Chmelnickým bojují i Tataři proti malému vojsku Poláků, bránících v nerovném boji zájmy Rzeczypospolité. Později Skrzetuski získává od Chmielnického zpět svoji pečeť vyslance a odjíždí na statek do Rozlog. V jeho nepřítomosti se sluha Rzędzian dostal do rukou rozzuřeného Bohuna, který přitom zjistil, že nejspíše ztratí přislíbenou Helenu. Svůj vztek namíří proti kněžně Kurcewiczové a její rodině. Zatím se Heleně podaří uniknout ze zajetí Bohunova vojenského oddílu s pomocí mluvky Zagloby. Společně tajně směřují do mohutného hradu Bar, v němž hledají bezpečný úkryt.
Třetí část:
Rytíř Jan Skrzetuski je vyslán knížetem Jeremiášem Wiśniowieckým do války proti vzbouřeným záporožským kozákům. Na cestě se dovídá o osudech milované Heleny, která se společně se Zaglobou pokusila najít ochranu za zdmi mohutného hradu Bar. Brzy se ukáže, že její očekávání nebylo naplněno. Skrzetuski se chce vydat za Helenou, ale zjistí, že hrad Bar byl dobyt Bohunem. Zatímco se Zaglobovi podaří před kozáckými hordami uprchnout, Helena se pokusí před dalším zajetím zachránit sebevraždou. Leží v bezvědomí, téměř na pokraji smrti, když je únosci převezena na utajené místo, kde se o ni má starat Bohunova obdivovatelka, čarodějka a vědma Horpyna. Skrzetuski pátrá po Heleně a rozdělí svůj vojenský oddíl na několik částí. Každý se vydává na jiné místo v kraji. V čele jednoho oddílu stojí Zagloba, jenž se náhodně účastní venkovské svatby a znamenitě se baví. Vypráví své historky, pije a pije. Konec této zábavy již není tak veselý - Zagloba se probouzí svázaný do kozelce a do očí mu hledí Bohun...
Čtvrtá část:
Zatímco Jan Skrzetuski odjel do Kyjeva, pan Wolodyjowski, sluha Rzędzian a Zagloba se vydávají do Čertovy rokle, aby osvobodili Helenu z rukou čarodějnice Horpyny. Na zpáteční cestě jsou ale napadeni oddílem Tatarů. Rzędzian utíká společně s nalezenou Helenou a Zagłoba s panem Wolodyjowskim se pokoušejí odrazit útočníky. Na pomoc jim přicházejí oddíly polských vojáků, s nimiž se rytíři a Skrzetuski vracejí do Zbaraže. V době, kdy kozáci a Tataři se svými vojsky v obrovské přesile obléhají hrad Zbaraž, vykonají polští rytíři řadu hrdinských činů. Podbipiętovi se konečně podaří naplnit dávný slib, totiž setnout mečem na jedno rozpřáhnutí hlavy tří pohanů. Všichni však myslí jen na jediné: jak se tajně dostat z obležené Zbaraže přes válečné ležení nepřítele ke králi Janu II. Kazimírovi, aby jej mohli požádat o vojenskou pomoc...
(oficiální text distributora)
Recenze (187)
O Polácích se vědělo, že umí natočit pořádný historický velkofilm. Až takový historický velkofilm nečekal. Bylo to špičkové. ()
Polská historie je ohromně zajímavá, Henryk Sienkiewicz je jeden z nejlepších polských spisovatelů a když se to dá dohromady s na polské poměry vysokým rozpočtem, nemohlo to dopadnout jinak než to dopadlo. Souboje a bitvy, i přes místy docela vyditelnou lacinost, působí mnohem reálněji než jsme zvyklí z hollywoodských dílen. Takže postavy nevydrží deset ran šípem a nejdou bojovat dál, souboje muž proti muži netrvají půlku filmu a žádný účastník zde nutně nemusí být akrobat, který si při souboji ještě vybírá, jestli se meči vyhne, nebo ho přeskočí. Navíc je tenhle film o polské historii, psané perem Poláka, čili je jenom dobře, že natáčení proběhlo také v polské režii. Nedovedu si představit tenhle úžasný film v rukou američanů, a vlastně ani nechci. Na závěr ještě poklona hercům, kteří nepředvádějí bůhvíjaké výkony, ale svoje role zvládají velice uvěřitelně, takže mi nakonec ani jeden nevadil. ()
Poliaci sú na tento film veľmi hrdí a majú byť na čo. Strhujúci príbeh, výborná hudba a bojové scény. Je to moja najobľúbenejšia historická miniséria z čias kde ešte česť a slovo niečo znamenali. A na mojom hodnotení určite pridáva obsadenie Izabelly Scorupco. 100% ()
Na natočení první části Sienkiewiczovy trilogie si musel Hoffman počkat, až "soudruzi" odejdou, protože boj proti Turkům v panu Wolodyjowském ani proti Švédům v Potopě až zas tak ideologicky závadný nebyl, ale potlačení "lidového" hnutí Ukrajinců, které nakonec skončilo jejich podřízení carské říši (imperiálního předchůdce SSSR, nutno připomenout), to bylo do roku 1989 neakceptovatelné....kromě absolutní spokojenosti s filmem jako takovým mně nadchlo, jak Hoffman pojal při zdánlivém respektování předlohy onen historický background. V knize jsou oni šlechtičtí vojáci podání jako neskuteční klaďasové, kníže Jarema jako autorita a taky kladná osoba a kozáci na čele s Chmielnickým jako banda zrádců a vyvrhelů, kteří zradili laskavou matičku Polsko, místo aby jí sloužili do roztrhání těla. Zde je ovšem ukázáno, že tak černobílé to nebylo, Jarema byl typickým představitelem polsko-litevského magnáta, který svojí tohou po moci Polsku oslaboval a jeho brutalita a sebestřednost je ve filmu prezentována zcela na rovinu, stejně jako přezíravost vůči všem těm bežným lidem, kteří byli obětmi násilí ze všech stran a kteří díky svému "rusínství" a pravoslaví hledali pomoc (zcela pochopitelně) spíš u Chmielnického a kozáků, než u svých polských pánů. No a mráz mi přejel po zádech, když film končí, osvobozený Bohun odjíždí do stepi a komentář před titulky konstatuje, že díky těmto bratrovražedným bojům mezi třemi blízkými národy (Poláky, Litevci a Ukrajinci - Rusíny...) přišla nakonec Moskva a všechny je ovládla. Kdo zná historii Polska, tak ví, že na rozchvácení Polska měla svůj velký podíl (a svým způsobem možná největší) polská magnátská šlechta - ti Jaremové, králíčkové, jak je nazval Chmielnicki, která Rusům, Rakušanům a Němcům umožnila Polsko, ale i Litvu a západní část ukrajiny uchvátit a vymazat Rzecz Pospolitou z mapy......a všechno tohle dokázal do Ohněm a mečem Hoffman nějak druhoplánově dostat, kdo si to uvědomuje, ten to tam najde. No a na závěr snad jeno jedna jediná připomínka - Izabella Scorupco je nesporně kočka (nakonec Bondgirls nebývají špatné), ale přes veškerou snahu - na roli Heleny Kurczewiczové se prostě nehodila. Za prvé byla poněkud zralejší a hlavně - kolik toho ten Sienkiewicz v románu napsal o jejích havraních vlasech a černých očích. Ostatní obsazení perfektní, snad nejlepší ze všech částí trilogie, co od sedmdesátých let Hoffman točil. Ne úplně dokonalé, ale 90% zcela určitě a díky bohu za to. U nás se podobných filmů už asi nikdy nedočkáme, na holé dlani chlup nenajdeš. ()
Příběh něžné lásky dvou lidí, kteří jsou od jejich prvních setkání drženi od sebe nástrahami nepřátel, na pozadí válkou zmítané Řečipospolité v 17. století. Poláci umí dělat historické velkofilmy, na které my od dob Vávrovy hustiské trilogie nemáme gule. Sienkiewiczovu předlohu jsem sice nečetl, ale i tak je na vykreslení postav a propleteného příběhu znát, že snímek nepochází z pera pouhého autora filmových scénářů, ale z kusu řádné literatury. Debskiho pod kůži zalézající hudba mu dodává na historičnosti, šermířské choreografie na uvěřitelnosti a krásna Izabella Scorupco... no do té se zamilujete, jen co ji uvidíte. Jednu hvězdu z pěti nechávám v záloze pro svou zmlsanost moderními filmovými technologiemi, ale rozhodně je to jeden z největších a nejlepších historických filmů, jaké jsem viděl. ()
Klasika!! ()
Výprava ani pri historickom filme nie je všetko. Vadila mi nejednotná koncepcia kedy to chcelo byť historicko-politické ale bolo to neprehľadné, potom to chcelo byť akčné ale bojové scény boli veľmi zle zostrihané, nakoniec to malo byť asi aj romanticky odľahčené ale bolo to skôr umelé s pasívnou Avon lady (pardón Oriflame Isabelle) A tie hlášky a vtípky z toho robili skôr paródiu a pochovávali tento poľský hrdinský epos. 60% ()
Nemůžu dělat nic jiného než chválit a chválit. Jedinou výhradu mám ovšem - jako u všech polských filmů - k českému dabingu, ale to je v téhle rovině celkem zanedbatelné. ()
Je poznat, že doba a štáb se od dob Potopy změnili. Ačkoliv film stále použivá Hoffmanovská schémata ve vedení dialogu s divákem, často schématické hraní a stejný humor, film je nesrovnatelně horší. Kamera, střih, výběr žensky nebo Bohuha. Digitální triky taky moc nepomohly. Celkově z toho mám podobný produkční pocit jako z velkolepého století. ()
Monumentálny filmový prepis s totálnym charakterom priemerného tv filmu. Z filmu dýcha poľská hrdosť na ktorej si tento národ zakladal a vrcholom bol rok 1939 keď poľskí huláni (ľahká jazda ozbrojená karabínami a kópiami) bola postavená proti nemeckým tankom. Henryk Sienkiewicz ako jeho pohľad na Poľsko-Litovský štát ako vrchol dokonalosti... ale z môjho pohľadu je to nudný priemerný film, s prehnaným národným poľským cítením, ktoré sa nikdy nezakladalo na realite. ()
Ohňom a mečom je obstojne nakrútenou ságou. Na stredoeurópske pomery ide o skvelý historický film. Príbeh od H. Sienkiewicza funguje, postavy sú dobre obsadené, príbeh je zaujímavý a epický. Najlepšie sú asi prvé dva diely, nakoniec je to totiž trochu ozvláštnené o čarodejnice a tak. Na druhú stranu keby sa takéto filmy nakrúcali častejšie, vedelo by sa, že aj Slovania majú talent na historické veľkofilmy a tvorba klasikov je veľmi žiadúca sfilmovania. ()
Polské produkci nelze upřít srdečné nadšení, velkou sumu peněz a scénaristickou zdatnost (byť místy je jasně patrné, že film oproti románu značně zkracuje a přeskakuje), ale jaksi mi přišlo, že pro velkolepě odvyprávěný příběh nemám ty správné geny. Děj se mi linul před očima, žasl jsem nad promyšlenými odbočkami a mnohovrstevnatým vedením, libě se zaposlouchával do ryčné hudby a kroutil hlavou nad rušivým humorem, ale nedokázal jsem se patřičně vcítit do hlavní příběhové kličky kolem líbivé, leč nevýrazné kněžny a jejích dvou nápadníků. Tudíž mi zbylo jen zadumané přemítání nad tím, jak hloupým nápadem bylo cosi jako "šlechtická republika". ()
Už předloha je úžasná a Poláci mají svoje klasiky doopravdy rádi. Na filmu je to vidět. Perfektní výprava a snaha o zachování věrnosti předloze je obdivuhodná. Musím říct, že díky předloze by tvůrci museli vyvinout doopravdy velké úsilí aby tenhle film zkazili. No a nezkazili, hraje polská herecká elita a Hoffman dostal dostatek peněz i času, aby stvořil výborný film. 180 minut tohle dílo potřebovalo. Moc pěkné. 85 procent. ()
Další z trilogie /Potopa, Pan Wolodyjowski/ a určitě nejúspěšnější. Je znát, že natáčení proběhlo, jako poslední. Všechny části hodnotím, jako stejně úspěšné historické velkofilmy, které jsou nám hodně blízké. Do knížek jsem se ještě nepustil. Češi zpracovali pro změnu historické události doby husitské a také dobře. ()
Tento film, bych povině pouštěla v hodinách dějepisu, no, až na ty drsné krvavé scény. Silný snímek. ()
Věděl jsem za Poláci umí.....to se ale týkalo vesměs mnohem novějších počinů, než tohoto historického velkofilmu z roku 1999. Opravdu bych nečekal, že mi Poláci vytřou i v dnešní době zrak čtvrt stoletím starým filmem ale stalo se..... klobouček a i trochu závist, protože upřímně, jsem o Slovanech neviděl lepší historický válečný velkofilm....btw dokonce si nešlo nevšimnout opravdu velké podoby obléhání polské pevnosti s obléháním Jeruzaléma v Království nebeské (2005). Klidně bych tvrdil, že to Poláci od Scotta okopčili, kdyby to nebylo právě Poláci, kteří to natočili o 6 let dřív, takže pane Scotte s pravdou ven.....vy jste ty Poláky prostě okopčil a doufal, že právě proto, že to jsou Poláci si toho nikdo nevšimne. ()
Nejlepší historický velkofilm co jsem viděl.Smekám svůj imaginární klobouček a bez otálení dávám plný počet.Škoda jen, že film nemůže zajít až tak moc do detailů jako kniha.Přesto vynikající. ()
Návrat režiséra Hoffmana ve velkém stylu. Krvavý, drsný a místy i brutální je závěr celé trilogie. Hoffman se s tím nemazal a opět to stálo zato. Ve filmu se objevila opět celá plejáda skvělých polských herců. Malou kuriozitou mezi mladymi diváky v Polsku bylo, že větší popularitu a oblíbenost měl herec Alexander Domogarow představitel hlavní záporné postavy než Michal Zebrowski, ten hrál hlavní kladnou roli. ()
Výborný historický film. Nižší rozpočet (v porovnání s hollywoodskými velkofilmy) je sice trošku znát, ale jinak je to špička ve svém žánru. 80% ()
Výborná předloha a nečekaně povedená adaptace... Byl jsem překvapený, jak moc mě film vtáhnul. Super hudba a příjemní herci...Polské dějiny jsou prostě sakra zajímavý. ()
Související novinky
Megahity z Moskvy
Co takhle na chvilku odvrátit zrak od Hollywoodu? A když už, proč se nemrknout rovnou pod Ural. Rusové zase jednou stojí v dlouhých frontách před pokladnami kin. Důvod? Historický velkofilm Taras… (více)