Prodloužený čas
Komedie
Československo, 1984, 85 min
Režie:
Jaromil JirešHudba:
Zdeněk PololáníkHrají:
Jana Dítětová, Miloš Kopecký, Petr Čepek, Ota Sklenčka, Vladimír Hlavatý, Arnošt Faltýnek, Renáta Honzovičová, Milan Klásek, Věra Kubánková, Ladislav Matějček, Zora Polanová, Vladimír Tesař, Miroslava Vydrová, Táňa Fischerová, Jiří Rumpík, Jindra Bartošová, Ivo Helikar, Dana Horčicová, Nina Divíšková, Jiří Knot, Veronika Kánská, Kateřina Frýbová, Stanislav Lehký, Jan Svoboda, Renata MaškováObsah
-
O lásce a stáří, nemoci, smrti a starostech všedního dne vypráví s humorným nádechem dramatický příběh Karla Svozila, stárnoucího profesora dějin výtvarného umění. Do života moudrého a kultivovaného muže a jeho milostného vztahu k mnohem mladší Aleně nečekaně zasáhne diagnóza rakovinového nádoru, která ho dovede až k úvahám o sebevraždě. Chmurné myšlenky však brzy vystřídá horečná aktivita, s níž se profesor Svozil snaží maximálně využít zbývající čas. Dopíše knihu, ožení se se svou milenkou, otevřeně vystoupí proti svému nadřízenému. Náhoda však celou situaci radikálně změní. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (20)
-
golfista
Velmi dobrý a nedoceněný film o lásce staršího profesora (Miloš Kopecký) a jeho mladé posluchačky (Táňa Fischerová). Zajímavá studie, jak může láska v pokročilém věku "rozhodit" a nadchnout i tak zkušeného člověka. Skvělý také Petr Čepek v roli doktora.(22.3.2003)
-
Tosim
Film, na který se vždycky rád podívám znovu. Je zajímavé, že vlastně srší optimismem, i když vypráví o hodně smutných věcech. Skvělou atmosféru perfektně podkreslují renesanční obrazy a klasická hudba :-)(24.5.2003)
-
Oskar
Testament Miloše Kopeckého. Sympatie k tomuto herci mě svádí nadhodnocovat, přesto to neudělám a zkusím se podívat na věc kriticky, jak si zaslouží. Mám rád, když Miloš Kopecký hraje určitou roli a za ní jaksi nevtíravě prosvítá jeho vyhraněná osobnost. Tohle není ten případ. Prodloužený čas byl od začátku chystán jako jeho benefice, Marta Kadlečíková scénář přepisovala dle jeho (zprvu) připomínek a (později) diktátu a to vedlo mimo jiné k tomu, že film působí jako zálibné prohlížení se v zrcadle a zkoušení různých efektních oděvů, které mají ohromit společnost. Adorační přístup scénáře dává váženosti, oblibě a duchaplnosti profesora Svozila bohužel vyniknout hlavně tím, že ze všech ostatních postav dělá jen mátožné přitakávače, kteří mu visí na rtech a blaženě se chvějí v oparu jeho aury. Svozil pak mezi nimi působí jako afektovaná operetní primadona, které dělá dobře nechat si v pravidelných intervalech šimrat ego každým náhodným kolemjdoucím. V první třetině filmu, kde se s ním a jeho prostředím seznamujeme, se to děje téměř bez přestávky a jeho osobnostní kvality to věru nestaví do tak příznivého světla, jaké film usiluje navodit. Přesvědčivost snižují i dialogy. Vtipné, ale složitě šroubované formulace jsou místy literárnější než bonmoty Oscara Wildea. Přestože Kopecký tyto (často evidentně své) myšlenky podává s obvyklým espritem, působí dojmem předem připravených "čísel", nikoli jako spontánní reakce na momentální děj. Myšlenka je přece rychlá a konkrétní a to je přesně to, co zdejším dialogům chybí. Zvratem, který tomu jen částečně učiní přítrž, je diagnóza Svozilovy nemoci. Ano, tu a tam už někdo nesměle naznačí, že profesor je mimořádně labilní (a proto je třeba mu tajit, že má rakovinu), že je to ješita a libuje si v určitém bolestínství, ale tato reflexe nikdy nezajde tak daleko, aby zpochybnila Kopeckého mramorizaci. Přitom se zdá, že původním tématem filmu byla právě konfrontace hýčkaného narcise s vlastní smrtelností a bolavý proces přijetí této nové reality. Prodloužený čas je nejlepší ve scénách, kde Kopecký nemá "diváky". V místech, kdy se Svozil sám vyrovnává se svou situací; kdy jedná, aniž by o tom předtím dlouze recitoval; kdy slevuje ze svého furiantství a vyřizuje resty svého života. Bylo zaděláno na víc než jen lehce nadprůměrné melodrama. 60%(27.5.2010)
-
igi B.
Ufufuf... Story trošku vycucaná z prstu a až příliš televizně inscenovaná, na jako ze života až příliš si hrající a vykonstruovaná... Nu, faktem však zůstává, že v rámci české tvorby té doby takový jednooký mezi slepými, ve vztahu k dnešním výpotkům téměř nesrovnatelné... Průměrný scénář, průměrný film. Kde ty časy Žertu k čertu jsou, že...(29.1.2006)
-
dobytek
No já hlavně čekal na to, jak bude Sklenčka s těma svejma rozklepanejma rukama Kopeckýho operovat :-) Jinak teda nevim, jak se v roce 1984 léčila rakovina, ale z filmu jsem měl pocit, že všichni prostě jen čekali, co bude dál. Ale musim aspoň pochválit herce (zejména Miloš Kopecký a Petr Čepek).(15.8.2009)
-
Radko
Výtvarné diela manierizmu, na ktorých často muži dvomi prstami skúmajú prsnú bradavku ženy. Komentár profesora dejín umenia k nim obsahuje najmä postrehy o láske (vášnivej mileneckej, či vyhasínajúcej manželskej), o smrti. Sám trávi voľný čas podobnými úvahami v prítomnosti mladšej milenky, v byte plnom kníh pri písaní knihy alebo v ordinácii. Vyrovnávanie sa s pribúdajúcimi rokmi v područí choroby, láska nerovnako starých milencov – a čo z nej zostáva po vzniku manželstva, jemná kritika skostnatenosti akademických štruktúr za komunistov. Smutná komédia so skvelým Milošom Kopeckým v hlavnej úlohe vo výslednici patrí k miernemu nadpriemeru.(7.11.2004)
-
Ivoshek
Komedie? Fakt? Mně to moc komediální nepřišlo. Ale příběh je to hezký a oba hlavní představitelé hrají opravdu dobře.(16.7.2007)
-
borsalino
Dramatický příběh stárnoucího profesora dějin umění, který se dozví, že má rakovinu. Pod tíhou této diagnózy se rozhoduje užít si zbytek života jak to jen jde, bez velkého domýšlení důsledků, neboť ty se ho již nebudou týkat. Ožení se se svou milenkou, řekne svému nadřízenému bez skrupulí, co si myslí o způsobu jeho výuky a vlastně začne žít typem života "po mě potopa". Obrat v diagnóze a nepotvrzení metastáz najednou obrátí jeho nedávné činy proti němu, jenže ty už není možné vzít zpět. Drama se prolíná s mírně humornými situacemi, vážnost a serióznost příběhu podtrhuje výkon Oty Sklenčky, nonašalanci výkon Miloše Kopeckého. Velmi příjemné.(2.11.2008)
-
Šandík
Jaromil Jireš byl nepochybně velmi talentovaný režisér a jeho filmy dodnes překvapují naprosto přirozeným hereckým projevem. Tahle zdánlivá přirozenost je žel v současné české i bývalé československé filmové tvorbě jevem značně mimořádným. Zároveň se zdá být (i tady na ČSFD) pro svou režijní civilnost a neokázalost, pro komornost jeho oblíbených témat, ještě pozapomenutějším a méně připomínaným než podobně (byť existenciálněji a o něco dramatičtěji) tvořící Karel Kachyňa. Prodloužený čas je filmem na výsost komorním. "Blbá doba" osmdesátých let se v něm spíše jen mihne (nikoli ovšem nezajímavě a velmi trefně). Je to především nesmírně živá studie lidských prožitků a citů, velmi trefně, laskavě a mnohde taky nečekaně vtipně rozehrávající téma "nerovného páru", téma lásky a stáří, ale taky téma intelektuální brilance, noblesy a s roztomilou ješitností smíchané moudrosti stárnoucího profesora. Herecky mu samozřejmě kraluje Miloš Kopecký, ovšem Táňa Fischerová mu svou osvěžující přirozeností sekunduje velmi zdatně, tradičně skvělý je i Petr Čepek. Kromě mistrné režie se na vyznění filmu nepochybně podepsal i jeho scénárista Jiří Křižan (Je třeba zabít Sekala, Tichá bolest, Signum laudis , Pasáček z Doliny, Stíny horkého léta)... Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: pulnicek, klúčik, borsalino, Oskar PS: Kdybych sám několik podobně okouzlujících, duchapřítomných, moudrých, etc. profesorů nepoznal osobně, asi by mi ten film zase nepřišel tak dobrý, jak se mi zdá, právě s touhle osobní zkušeností.(9.5.2011)
-
kingik
Mimořádně nevýrazný film o muži trpícím rakovinou, který mě ani na minutu nevtáhnul do děje. Miloš Kopecký se mně líbil více v jiných rolích, ale vlastně díky němu jsem se na film dodíval. Jinak k absolutní nudě scházel jen krůček a rozvláčné tempo, které režisér Jireš nasadil navodilo pocit, že to trvá podstatně déle než jen 85 minut. Hluboce lidské filmy mě poslední dobou vůbec neoslovují. S úctou ke Kopeckému 50%(21.10.2011)
-
zette
Film pusobi moc televizne a scenar neni nicim vyjimecny, tempo je velmi pomale. Milos Kopecky, na kterem film stoji, si sve odehral, na me to je ale moc typove vyhraneny herec.(23.10.2011)
-
klúčik
Miloš Kopecký opäť ukázal, že ak dostane kvalitný scenár je nezabudnuteľný herec. V tomto filme sa mu to podarilo. Veril som mu všetko.....80%.(19.11.2010)
-
pulnicek
70 % a spokojenost k tomu... Drb--------- Ve filmu se Kopecký nesnáší s vedoucím katedry (Klásek) spolu hráli i na Vinohradech a k němu je i vtažena historka. Kdy se Klásek v kantýně divadla ptal Kopeckého "Mohu si k vám přisednout " ? A ten pravil "...když tu můžete hrát..."...(21.4.2011)
-
dr.fish
Film napsaný na tělo Miloše Kopeckého. Užívá svého typického humoru ala doktor Štrosmajer, pokud divákovi tento styl sedí, film si opravdu užije. Téma je sice vážné (boj s rakovinou), ale film vážný moc není, téma je zlehčeno a vyznívá optimisticky. Poselství o naději umírající poslední je v každém okénku filmového pásu. Vztah stárnoucího muže s mladou ženou (Táňa Fischerová) je také poměrně zábavný a poučný. Vadila mi jistá strojenost děje, ale to je u filmů z tohoto období dost běžné. 70%(5.11.2011)
-
Denny
Smutná komedie o vážných věcech života nepůsobí efektně, ale je působivá. Vždyť hraje hlavní roli pan Kopecký!(10.2.2003)
-
jakoby
Stary muz a mlada zena. Kolikrat bylo toto tema zfilmovano a namalovano na starych obrazech, ktere se tu casto objevuji. Klasicka hudba, inteligentni lide, mam chut na kaviar a sampanske.Herci kteri nezklamou....(11.5.2011)
-
quixote
Výborný komorní film, který se v TV objeví jednou za uherský rok, a přitom je to jedna z Kopeckého nejlepších rolí...(27.6.2011)
-
Danulinda
Nadprůměrná hořká komedie, kde nechybí ani vážné, ani zábavné prvky, a kde herci jako Kopecký, Čepek, Sklenčka či Táňa Fischerová ukazují těm dnešním, jak má vypadat opravdové nepřehrávané herectví.(13.2.2011)
-
gizi
Film má v sobě silný náboj a dostane se pod kůži. Opravdu ze života a smutné. 15.5.11 dávám 75%.(16.5.2011)
-
Darth Kedr
Když jsem se rozhodoval v páteční pozdní večer mezi filmy vysílané v TV, vsadil jsem na československou klasiku. Rozhodně jsem neprohloupil, hodinka a půl s tímto příjemným filmem mi uteklo jako voda, nemusel jsem u toho moc přemýšlet a nechal jsem se bavit zajímavým charakterem doktora Svozila v podání Miloše Kopeckého. A bylo to fajn.(25.10.2011)