V kůži Johna Malkoviche

Téměř macourkovská sci-fi komedie, oplývající mnoha originálními režijními i scénáristickými nápady, ale podle mě není tak dokonalá, jak se říká. Zpočátku se to celé jeví jako absurdní crazy komedie á la Monty Python a sv. Grál, později to přechází v černou komedii, satiru a skoro i thriller a to je na jeden (jakkoli zajímavý) film až až. Navíc John Malkovich mi nikdy k srdci nepřirostl, je příliš fádní a patetický, pro komedii tedy zcela nevhodný. Zato Catherine Keenerová je zde vynikající. Ale hlavní problém vidím v tom, že motiv člověka ovládaného jiným člověkem se dá v komedii využít tisícinásobně líp (viz třeba "Pane, vy jste vdova!" nebo "Křeček v noční košili"). (11.04.2003)

Milá a osobitá absurdní komedie, místy až lynchovsky roztomile podivná a jako kdyby z jiný dimenze. Moment kdy Malkovich vleze sám do sebe a pak je všude všechno Malkovich, je docela pamětihodná sranda. Čekal jsem to divácky náročnější, zapeklitější a jako větší hlavolam, ale film zůstane relativně prostý a sympaticky dobře stravitelný. Po zásluze kultovka a hype. (13.04.2023)

Co se stane, když John Malkovich vleze do mysli Johnu Malkovichovi? Malkovich, Malkovich, Malkovich, Malkovich.......Spike Jonze je buď bůh nebo ďábel. Ať tak či onak je v Kůži Johna Malkoviche geniální, bizardní a notně zvrhlá hříčka o nalezení nesmrtelnosti. Každý si může udělat výlet do Malkovichovy hlavy a užít si svých 15 minut slávy v jeho kůži. Kdoby odolal. Omluvte mě prosím, vydávám se na křížovou výpravu, avšak namísto svatého grálu jdu hledat portál do hlavy Charlieho Kaufmana. (16.02.2009)

Touha být někým jiným. Koukám na filmy a jsem na chvíli někým jiným. Hraju hry, čtu knihy, sleduju celebrity a jsem někým jiným. Člověkem, osobností, opačným pohlavím. Na okamžik. Touha mít víc než mám. Hezčí ženskou, víc žen, vyjímečných, nevšedních. Touha ovládat. Mít tu moc a být pánem situace, pánem všech. Vytvořit si svůj svět. Touha být sám sebou. Mít jistotu, že jsem svým pánem, že se rozhoduji jen a pouze na základě svého vědomí. Že ostatní na mně mají rádi právě to, co sám považuji za ryzí Já. Jednoduše touha po nevlastněném, moci a po jistotě bytí .. Nikdy se nechci ani koutkem oka podívat do vlastního podvědomí .. (28.10.2010)

Film, který si asi zasluhuje více než jedno zhlédnutí, ale zároveň podívaná, do níž by se mi podruhé ani moc nechtělo. Ten nápad je prostě.... divný. Ano, to je to jediné správné slovo, které ale představuje v tomto případě dost velký pojem. Myšlenka podívat se přímo do hlavy slavné osobnosti a prožít pár chvil z jejího pohledu totiž představuje pro kvalitního režiséra i kvantum nepřeberných možností a zápletek. Netvrdím, že Spike Jonze je režisérská třída, ale zde si nakonec poradil tak dobře, jak to jen šlo. Sice mě nedokázal po celou dobu zbavit dojmu, že sleduji strašně divný film, ale to on ani neměl v plánu. On nechal diváka v tom příběhovém rébu vymáchat od hlavy až k patě a zároveň zvládl podat celý film tak, že nevyzní do ztracena a po pár hodinách upadne v zapomnění. A John Malkovich byl skvělou volbou. Já bych tam měl sice radši třeba Nicholsona, ale i tak klobouk dolů před jeho výkonem a třikrát sláva za scénu v restauraci, která byla skutečně pikantní. Ale taková je i celá tahle komedie- zábavná, jedinečná, nečitelná a "divná".. 75% (13.01.2013)