První muži na Měsíci

Desiatky rokov po Langovej Žene na Mesiaci prichádzajú Briti s niečím podobne vedecky naivným, či skôr ešte viac. Má to ale byť hlavne veľká dobrodružná zábava, žiadne extra podobenstvo, aj keď myšlienka nemôže na záver chýbať. Bohužiaľ to už je dnes pre niektorých v lepšom prípade obľúbené guilty pleasure, pre ďalšiu skupinu nuda, pretože by hodinka a pol bohate stačila. Osobne to beriem ako ďalšie odškrtnutie si Wellsovej filmovej adaptácie do svojho notesu. A mierne ma sklamali aj Harryhausenove triky. (02.09.2018)

Adaptace génia H.G: Wellse s trochou humoru. Samotný příběh, v obsahu nešťastně popsaný, je sám o sobě sranda a postavy se občas nebojí udělat vkusný vtípek. Posuďte sami... Vesmírná expedice dorazí na Měsíc a najdou anglickou vlajku (!). Později zjistí, že už před 65 lety se jeden pár s bláznivým profesorem v podomácku udělané "raketě" dostal na Měsíc:). Následné vyprávění je velmi příjemné a dokonale splňuje "značku" adaptací H.G. Wellse natočených pod Columbia Pictures (ta podoba se strojem času se nedá upřít, vždyť i efekty jsou na podobné úrovni o neidentifikovatelných tvorech nemluvě:)). Ty výsledné 4* jsou trochu nadhodnocené, ale všichni víte, jak se těžko hodnotí tyhle 45 let staré a hlavně sci-fi snímky (vtipné efekty, podivné a ploché postavy, kulisy na úrovni domácké výroby), ale i přesto mají své kouzlo. (23.12.2009)

Já mám rád ty starší naivní sci-fi snímky z 50. a 60. let, ale tohle bylo až moc naivní. V té době to možná ještě lidi žrali, ale já už byl trochu na větvi ze zdejší logiky. Navíc začátek by nemusel být tak upovídaný a konec zase tak ironický. Fakt, že lidi zničí prakticky všechno, co objeví, tu je vykreslen humorně a né kriticky, což mě trochu naštvalo, ale jinak jsem byl vcelku spokojen. Hudba je výborná. (12.11.2011)

Plakátové.info: DOBRODRUŽSTVÍ MIMO LIMITY PŘEDSTAVIVOSTI V….DYNAMATION!!! NECHTE SE VZRUŠIT SEDMI ZÁZRAKY MĚSÍČNÍHO SVĚTA!!!___Pěkné. V první půli (situované do roku 1899 kdesi v Británii) film klame tělem, když prostřednictvím roztržitého vynálezce Cavora přináší spoustu humoru, byť trochu infantilního a nuceného. To se radikálně změní ve zbytku filmu, po doletu na povrch Měsíce, kde se brnká i na vážnější strunu, když se Cavor, coby nechtěný vyslanec lidstva, zpovídá králi Měsíčňanů z válečných hrůz, provázející historii planety Země. Ale hlavní postavou tu není Cavor, ani jeho asistent, či asistentova přítelkyně, nýbrž trikový mág Ray Harryhausen a jeho stop-motion figurky a kamerové a trikové fígle. Epické rozměry měsíčního podzemního města, obří masožravá housenka, samotní Měsíčňané s mušíma očima a protáhlými hmyzovitými čumáky a v neposlední řadě roztomilý vesmírný batyskaf v podobě železné koule – to všechno potěší oko každého, kdo Harryhausenovu práci obdivuje. Zamrzí pouze rychlý konec, který vyšumí jen tak do ztracena, jakoby už tvůrcům došly nápady i peníze. (03.12.2012)

Barvotiskový příběh podle jednoho z největších spisovatelů fantastických příběhů sice zestárnul, ale je to tak trochu jako s tou starou dobrou Anglií. Napínavý příběh profesora Cavora a jeho souseda - pomocníka - dramatika Arnolda je odlehčen typickým britským humorem. A když se do věci vloží Arnoldova snoubenka Kate, pak je na problémy zaděláno! Jakmile se trojice ocitne na Měsíci, má člověk pocit, jako by sledoval film G. Mélièse nebo K. Zemana, dvou velikánů filmové fantazie. A možná i Cestu do středu Země (1959) si leckdo vybaví. To všechno je plus stejně, jako speciální efekty R. Harryhausena. A co by tak mohlo Měsíčňany ohrozit? Odpověď je stejná jako u nejznámějšího Wellsova příběhu - Války světů. I po letech stále zábavné. (24.12.2019)