Spoorloos

Po pozretí ma napadla pesnička Vráťu Brabenca, kde spieva: "Občane, přišli jsme Ti uříznout hlavu. Jsme slušný lidi, tátové vod rodin, máme doporučení, iks let v diplomatickejch službách...". A asi tak ako daná pieseň, ma oslovil aj taký trochu nasilu artový psycháč, pracujúci s jednoduchou príhodou a dumavo-dlhoročným odhaľovaním pozadia jej príčin a následkov. Čiže tak celkom fajn, ale nie úplne. (26.11.2016)

George už si tě nedám, protože tohle mně úplně stačilo . Šla jsem do Spoorloos s tím, že je mysteriózní, ale ne takhle utahaný, kde jsem si stihla pomalu udělat všechny domácí práce a s naprosto nesympatickými herci, pouze s jedinou, která zmizí hned na začátku. Chybělo tomu snad všechno, co bych od takového filmu normálně očekávala a ani mě tím pádem neláká vidět remake. Škoda, ale já dneska nad dvojku nepůjdu ani omylem. (21.10.2013)

Holandský triler, zaradený medzi sto najdôležitejších hororov histórie (prečo zrovna hororov?) je zaujímavý tým, že divák sa počas jeho deja zaoberá motívmi a psychológiou dvoch hlavných postáv a snahou o ich pochopenie. Je to príjemná zmena oproti kriminálnej šablóne, keď môže byť motív známy, alebo máme viacerých podozrivých a po zvyšok deja hľadáme vraha, poprípade obeť zločinu. Aj keď sa nám tieto motívy podarí odhaliť, nie je jednoduché ich pochopiť, ale potom nútia diváka sa zamyslieť nad tým, čo by robili najmä v prípade hlavnej postavy oni (dúfam, že s tou zápornou sa nikto nestotožnil). Záporná postava je ale zaujímavejšia, dozvedáme sa o nej postupne útržkovité informácie a rozmýšlame, ktoré z nich môžu mať s jeho činmi niečo spoločné a kde pramení jej sociopatizmus. Príbeh je výborne vypointovaný, dá zmysel niektorým motívom, ktoré sa v priebehu deja objavia a divák nemá na konci pocit, že by bolo vo filme niečo zbytočne naviac. Film o tom, čo je v živote skutočne dôležité a ako hlboko sa môže zavŕtať chrobák v hlave. (18.01.2013)

(1001) Mám ráda, jak už se tak mezi námi perverty říká, příběhy ze života. Ještě, že se cizí jazyky, zejména germánské a románské, učím sledováním filmů doma na gauči a ne putováním po autentických místech. Pouze jednomu jazyku jsem se na učila místně, ale také jsem se mu musela rychle odnaučit, protože už mi nebude znovu dopřán. Ale to jsem trochu odbočila od tématu. JÁ TEN FILM ŽERU! A protože už teď umím psát srdíčka do komentářů, tak až takhle: ♥♥♥ (11.04.2010)

Drama mrazivé jako hrouda ledu uvízlá za botou, stísňující atmosféra východoněmeckých kriminálek z VHS a nervydrásající hudba v duchu Malého pitavala, neznám lepší medicínu proti předávkování americkou komercí. Podivný trojúhelník bizarních postav, mluvících jedním z těch chrochtavých jazyků (a přesto si navzájem nerozumí, zvláštní že?!), co se dostane do situace, ze které očividně není návratu. Příjemně ulítlé, zdravě depresivní, a ten závěr! (Jsem tak rád, že jsem napoprvé nenarazil na zprzněný happy-endový remake.) Nevím, jestli to tak bylo předurčeno, či jestli jsem právě zvrátil záměr osudu, ale dávám tomu krásné 4*, které si Spoorloos rozhodně zaslouží. (27.12.2012)