Balada o pilotovi
A Pilot Tale
Režie:
Ján SebechlebskýKamera:
Tomáš StanekHudba:
Jan MaxiánHrají:
Lucie Žáčková, David Švehlík, Antonie Formanová, Jiří Dvořák, Petra Špalková, Vladimír Javorský, Sebastian Pöthe, Mikuláš Zelenka, Alois Tichý (více)Obsahy(1)
Vrátili se domů, do Československa, a věřili, že přijde tolik vytoužený mír. Historie ale rozhodla jinak. Přes dva a půl tisíce pilotů sloužilo v uniformách britského královského letectva. Pro Brity hrdinové, kteří spolurozhodli o výsledku války, u nás po válce souzeni za velezradu... Balada o pilotovi se odehrává na sklonku léta 1945 a na počátku roku 1946, tedy v době plné euforie z nově nabytého míru, kdy se válkou zborcená síť mezilidských vztahů začala znovu utvářet. Zprvu se mělo za to, že vládu přebírá prvorepubliková demokracie, ale osud Československé republiky byl jiný – komunistické síly se pomalu, ale jistě infiltrovaly do všech společenských oblastí. Jejich obětí se stal i příslušník RAF, kapitán Emil Malík, který se se svými kolegy vrátil domů, k rodině do Prahy. Reálným předobrazem kapitána Malíka byl Karel Balík, tchán autora námětu a scenáristy Jiřího Stránského... Před válkou byl Emil Malík slavným pilotem. Na začátku války odešel ze země přes Polsko v domnění, že bude moci bojovat proti Hitlerovi, ale Sověti jej zavřeli do gulagu. Odtamtud vysvobodil československé zajatce generál Píka, jenže Stalin cizí letce na svém území nestrpěl, a tak se piloti dostali lodí kolem světa až do Anglie. Tam Malík spolupracoval s vojenskými spojeneckými špičkami, vezl Beneše do Moskvy za Stalinem k podpisu spojenecké smlouvy, létal s Churchillem i s holandskou královnou Vilemínou... Ústřední linkou Malíkova příběhu je i jeho vztah s manželkou Karlou, na němž se podepsalo šest válečných let. Jako manželka zahraničního vojáka zažila tři roky v koncentračním táboře ve Svatobořicích a o jejich děti se musela postarat její sestra... Balada o pilotovi zaznamenává nejen dramatické akce Malíka a jeho kolegů z RAF, ale i nátlakové akce sovětské NKVD, Lidového komisariátu pro vnitřní záležitosti, který se snažil získat jeho spolupráci za každou cenu... (Česká televize)
(více)Diskuze
A ještě jsem zapomněl - to "bejt mohlo" má úplně jinej význam u děje, jehož pravej historickej průběh neznáme a už se ho nikdy nedozvíme (Balada) a jinej u děje, jehož průběh a výsledek je dostatečně zdokumentovanej (WW2). V tom prvním případě si můžu jako autor snáz dosadit svou fikci a těžko mě může někdo vinit z falšování dějin. Když ale budu točit film o atentátu na Heydricha a nechám ho ten atentát přežít, budu i jako umělec za idiota. Snad jsem to vysvětlil dostatečně. :-)
Takhle se ale historický filmy netočej. Není snad jedinej, kterej by byl historicky přesným dokumentem událostí. Nevím o takovým. U hranýho filmu je mi to jedno a počítám s tím, je tam vždycky autorská "licence" v příběhu.
"Mohlo bejt" - druhou světovou mohli vyhrát Němci a taky se o tom netočí historické fimy, ale fikce. Tak jak to mám brát? Jako historickou fikci? Prostě pokud používám jako stěžejní motiv historické reálie (to letadlo skutečně spadlo), tak ji musím vykreslit historicky přesně. Pokud nepoužívám jako stěžení motiv historickou reálii, nechť si vymýšlím v kontextu doby, ale věrohodně (Vojín Ryan). A nebo ať je to tedy zjevné fantasy, s jakými se roztrhnul pytel. Cokoli mezi tím považuju za špatné a hlavně kontraproduktivní.
na příspěvěk reagoval hippie2222, hippie2222
Je úplně jedno, že to "takhle nebylo". Důležitý je, že bejt mohlo, že řádění sovětskejch tajnejch v roli nejrůznějších "poradců" tady v době třetí republiky probíhalo a bylo hodně hnusný: Únor 48 nespadl z nebe, byl pečlivě a dlouhodobě připravovanej z Moskvy. Souhlas s komentářem "Sportovce" a taky dávám 4* - líbilo se mi to velice.
na příspěvěk reagoval Rovensky
Ano, tam se mi to přesunutí podstaty problému také nelíbilo. Chápu, když tvůrci akceptují z historické události prvky, které je víc osloví, třeba hrdinství či zbabělost jednoho člověka, nebo když si příběh něčím ozvláštní, ale jinak by se měli držet historických fakt a nemystifikovat.
Další film, co dělá dojem, že je psán podle reality, a ač na to upozorňovali autoři, že jde o uměleckou licenci a takhle se to s největší pravděpodobností nestalo, mnozí to přijmou za fakt. Když se to dělá se zprávami, je to fake news, a musíme proti tomu bojovat. Když se to dělá s historií, co je to? Tím nerozporuju odpornost vzestupu bolševíka, vliv NKVD apod.
na příspěvěk reagoval honajz
