Vlak do stanice Nebe

Kachyňa sa rád pozeral na ťažké témy prostredníctvom detských očí a detského vnímania sveta a pokiaľ by sme vo filme nevideli občas z diaľky vojakov, tak by sme ani nevedeli, že sme sa s hrdinami ocitli v druhej svetovej vojne. Má to krásnu zimnú atmosféru, snové scény sú nakrútené veľmi vkusne a detských predstaviteľov si obľúbite. Len mi iné podobné Kachyňove filmy, ako napríklad Ať žije republika alebo Práče, pripadajú o niečo silnejšie. Názov taktiež nepovažujem za príliš šťastný, divák si rýchlo domyslí, čo v skutočnosti znamená. 70% (06.12.2023)

Nechcii zde polemizovat o době vzniku filmu, kdy normalizačním restrikcím podlehli i Hutka, Třešňák a Vodňanský, a do "kulturního kouta" musel zalést každý, kdo chtěl něco tvořit. Partyzánská parodie Karla Kachyni však patří mezi úspěšné "dětské" filmy, které k nám přicházejí většinou z románsko-arabské provenience a které dnes tolik obdivujeme. Nejednoznačný konec - spánek šípkové princezny a její probuzení - patří zajisté i k pohádkám pro dospělé. (29.03.2021)

„Kdo pije nemyslí, kdo myslí nepije. Stokrát do zítřka. Všichni co pili! A krasopisně!“ Moc hezký dětský film. Dětští představitelé jsou přirození a u žádného nemáte neodbytný pocit, že jen nechutně přehrává. Ale krom nich „hraje“ i místo, kde se natáčelo, spolu se zimou, a to vše díky nádherné Illíkově kameře (výborně doplňované Liškovou hudbou). Když si k tomu člověk připočte všechny ty stylové hrátky během snových a fantazijních představ, je opravdu radost se na film dívat. A užívat si tu atmosféru dětství, která z něho přímo sálá. A člověk pak filmu odpustí i tu občasnou naivitu. A podivný konec, který od „prozrazení“ působí poněkud nepatřičně a „hordou“ valící ze svahu trošku až směšně. Kvůli žánru to snad ani nešlo ukončit jinak, ale „pravděpodobnější“ závěr by filmu podle mě spíš pomohl. To ovšem nic nemění na tom, že se mi snímek líbil a oceňuju ho slušnými 4*. „Jakej pan Baudyš? Děda. Maminka je moje dcera. Jednou jsem byl u vás, tos ještě byla malá. Vozil jsem tě na kolotoči.“ - „Já se nepamatuju paneee…dědo.“ (12.03.2017)

Inteligentní, citlivý poetický film o dětech a nikoliv jen pro odrostlejší děti, ale i pro dospělé. Nabízí možnost pochopení dětského myšlení stejně tak, jako i v mnoha jiných Kachyňovych snímcích. Je to prostě ta stará skvělá Kachyňova tvorba jakou u nás doposud nikdo nepřekonal. No, a čemu jinému v naší české kinematografii dát plných pět hvězdiček, než Kachyňově tvorbě. (05.11.2012)

Konec války dětskými očima plný typicky kachyňovské poetiky a fantazie. Nadchly mě krásné záběry na zimní krajinu s parními mašinkami. A taky samozřejmě geniální ústřední valčíková melodie od koho jiného než Zdenka Lišky. Vytknout by se tomu asi dala někdy až poněkud přehnaná naivita v dialozích hlavních dětských hrdinů. Dnešní děti by určitě uvažovaly trošku jinak. Kladu si tedy otázku, nakolik je může tento film ještě oslovit. Ale v kontextu československé tvorby počátku 70 let (normalizace) je celý film málem malý přírodní úkaz. (17.04.2017)