Řachanda

Trpajzlíci s komicky latexovými ksichty, Na’vi divoženky vyrobené pomocí zelené křídy místo digitálních triků, dva hloupí Honzové, jejichž IQ index je hluboko pod hranicí idiocie, a k tomu obvyklá pohádková skvadra králem počínaje a dřevorubcem konče. A všichni se neustále pitvoří, afektovaně gestikulují a soutěží o to, kdo předvede větší demenci. Vždy, když si říkám, že česká pohádka už nemůže klesnout hlouběji, tak to nějaká nová dokáže. Filmařská blbost je zřejmě stejně bezedná jako hranická propast. Řachanda je ztělesněná bezradnost bez špetky kouzla, bez kouska příběhu, který by dával smysl, bez jediné sympatické postavy. Už dlouho si říkám, jak je možné, že Pyšná, třioříšková Popelka či Lada s čelovkou dávají i po půl století všem novým pohádkám tak drtivou nakládčku a člověk je může s potěšením sjíždět rok co rok. Došlo mi to asi právě při utrpení u Řachandy. Protože jsou poetické a mají přirozeně působící postavy, silné osobnosti, které nepotřebují křečovitě přehrávat a neustále se pitvořít, aby něčím zaujaly. (30.12.2016)

Můj spolehlivý, pohádkový barometr si uprostřed filmu vytáhl mobil a začal si hrát hru, takže tím je řečeno vše. Pohádka, která by měla zaujmout hlavně děti, zklamala. Já nemůžu říct, že by mě to nebavilo vůbec. Třeba kostýmy a masky byly opravdu velmi povedené. Bylo cítit, že se herci do svých rolí docela dobře obuli, jenomže mně to nestačilo. Nevím, jestli se ještě někdy objeví něco českého, ze kterého bych si sedla na zadek. (25.03.2017)

České pohádky jsou postavené na přirozenosti a lidskosti, a to i v případě nadpřirozených bytostí. České pohádky vždy stojí na středobodu dobra ztvárněného dobrosrdečnou, inteligentní a skromnou postavou. České pohádky nepotřebují trolly, gnomy, ogry... ani pitvořící se hlupáky. A proto tahle pohádka u nás fungovat nemůže. (27.03.2017)

"Na světě není člověka bez špetky zla, ale i dobra.." What the shit ?? Repliky plné nonsensů, řev, křik a vřískot, zcela nový level pitvoření a přehrávek, další bezostyšné vykrádání zásadních děl světové kinematografie na čele s Avatarem či Pánem Prstenů, to vše si jeden může vychutnat v Řachandě.. Jakkoli poslední měsíce naznačovaly, že mladí tvůrci by mohli vnést svěží vítr do československého filmového ovzduší, už Ferencová při své rozcvičce - Zjevně si myslela, že žánr fantasy či pohádky, platí za něco snazšího.. - znovu nutí diváka skrýt tváře plné slz do dlaní.. Řachanda či Kameňák, zjevně jedno jest, protože podobně odpudivé zrůdnosti rostou jako houby po dešti a baví davy.. Filmové tvary zbavené kouska soudnosti, morálky či logiky, by měly být spíš vysmívány, než aby se jimi hyzdily vánoční večery.. Přiznám se, že nepamatuji český snímek, s tak odfláknutým fikčním světem, ten zřejmě stvořil kojenec po vypití blbohňupce, s tak mocným využitím protetických masek, ty však polovinu herců zcela zbavily jakékoli mimiky, ani jiný český snímek s tak urážlivým vyzněním.. Ferencová si tak nakonec jeden primát přeci jen odnáší, našla pro českou filmovou pohádku úplně nové dno.. (29.12.2018)

Šíleně nevyrovnaná pohádka s povedeným vizuálem, několika skvělými scénami (hlavně B.Polívka) a docela originálním a vtipným příběhem. Jenže dobré scény tu přetlačuje podivné režisérsko-scénáristické bahno, takže na každý dobrý nápad jsou tu dva faily. Vůbec nevím, co si o téhle pohádce myslet. Fakt vůbec. (26.12.2023)