Režie:
Aki KaurismäkiKamera:
Timo SalminenHudba:
Pedro HietanenHrají:
Markku Toikka, Aino Seppo, Esko Nikkari, Hannu Lauri, Olli Tuominen, Matti Pellonpää, Kari Sorvali, Pentti Auer, Asmo Hurula, Risto Aaltonen, Tarja Keinänen (více)Obsahy(1)
Kaurismäkiho první celovečerní hraný film se volně drží Dostojevského stejnojmenné literární předlohy, přičemž děj filmu je přenesen do současných Helsinek. Řezník Antti Rahikainen spáchá na první pohled nepochopitelnou vraždu, avšak záhy se ukáže, že ke svému činu měl jistý důvod. Přesto ho začnou trápit výčitky svědomí, které postupně překračují únosnou mez. (Česká televize)
(více)Recenze (41)
Aki velmi rád opakuje, jak kdysi četl rozhovry Truffauta s Hitchcockem a Hitchcock řekl, že by se nikdy neodvážil se pustit do takové látky. Kaurismaki přesně na tom narazil. Aktualizace není dost zajímavá. Film původní geniálné dílo kacířsky oklešťuje, ale nepřináší nějakou přidanou hodnotu. Samozřejmě se zde rýsují základy Akiho poetiky, jeho sociokritické postoje, ale sledování tohoto filmu mi přineslo asi nejmíň z celé autorovy tvorby. ()
"Není-li Boha, tedy mám zcela svobodnou vůli..." - Dostojevskij To je zvláštní. Z Dostojevského to má jen základní motiv, vraždu, spáchanou duševním slabochem, a jednoduchou, ale morálně velmi silnou, hlavní hrdinku. Jinak se panu režisérovi podařilo vystavět zcela svébytné, na originálu nezávislé, dílo. A přitom je to dobré. Dokonalá krimi, kdy známe vraha, a jde jen o to, zda se přizná nebo ne. Zda bude dopaden nebo nikoliv. Znalci Dostojevského znají snad odpověď dopředu, ale jisti si nejsme až do poslední chvíle. Jak moc se bude toto podání držet originálu? Jak to nakonec dopadne, zda je to zpracování věrné nebo ne, to nebudu říkat, ale rozhodně se jedná o velmí neotřelé zpracování... (Challenge Tour - duben 2015) ()
Akiho film, který mě opět trochu nudil. Navíc jsem někdy po půlce zjistila, že jsem ten film už viděla - vidíte, ani mi neutkvěl v paměti, jak byl nijaký. Jako adaptace klasického příběhu Zločin a trest to bylo vcelku povedené, já však moc nezvládám Kaurismakiho pomalé tempo a nejak se mi nedaří vcítit se do pocitů a vnímání hrdinů. ()
To je snad poprvé, co Kaurismäki přehnal stopáž, protože tady jsem se místy poměrně nudil. Jenže i tak je z toho cítit ta typická Kaurismäkiho atmosféra s jeho typickou kamerou, typickými hlavními hrdiny a typickým pomalým vedením děje. A právě to vedení děje se mi tady líbilo ze všeho nejvíc a vlastně i kvůli tomu se mi tahle verze Zločinu a trestu docela líbila. Takže proč ne, Kaurismäki sice má dost lepších filmů, dalo se na tom ještě zapracovat, ale určitě se mi to líbilo víc, než Le Havre. Navíc na debut je to poměrně zdařilé a i místo pro humor se tu najde. Slabé 4* ()
Ale áno áno, ono to má osobitú atmosféru, no nie preto, že by sa s ňou režijne pracovalo, ale preto, že herci budia dojem, akoby šlo o osoby s duševnou poruchou. Že sú všetci extrémne nesympatickí, budiš, no tá forma, akou sa prezentujú, te je proste umelecký skvost. Kým nejaká vydala hláska, najprv je 30 sekúnd ticho, čudný ksicht, pohľad, pričom keď aj niečo povie, recitácia každého slovo trvá toľko sekúnd, koľko by sa malo prežúvať. Neskutočne ma to znervózňovalo, a to som pomerne citlivý človek. Síce cynik, ale citlivý cynik. Tento film je fakt ZLOČIN, pričom TRESTOM pre diváka je sledovať ho. Samotné, jebnuté, doslova jebnuté správanie hlavných postáv radšej ani nebudem komentovať. Dej detto, lebo tu skrátka niet čo komentovať. ()
Galerie (17)
Photo © Pirkanmaan Elokuvakeskus
Reklama