Vyléčení

Irsko-francouzský snímek „Vyléčení“ je tak pro mě jen zdlouhavou nudou, která v sobě sice něco měla, čím by mohla zaujmout, ale podáno je to způsobem, který nechává diváka chladným. A to je celkem škoda, protože synopse tohoto filmu se zdá jako krok správným směrem. Nakonec to byl ale jen úkrok stranou, po němž se celý nápad zřítil z útesu a byl zabit. (20.02.2020)

Mám takovou zásadu a tou je, že když ve filmu hraje Ellen Page, chci ho vidět. Je to záruka kvality. Nejinak tomu bylo i zde a já se fakt musím poklonit jejímu herectví. Takhle prostě vypadá ženská, která si prošla peklem. Peklem, které nekončí. Vyléčení je svým způsobem film s geniálním scénářem. Zatímco většina postapo zombie filmů končí apokalypsou světa jaký jsme znali (pravda v těch blbějších na konci prezident USA a hasiči vytahují potrhanou americkou vlajku), tady na to šli z druhé strany. Film začíná ve chcilce když nákaza už skončila. Podobně jako v 28 týdnů poté. Lidé se dělí na nikdy nenakažené, vyléčené nakažené a imunní nakažené. Vyléčení jsou začleňováni zpět do společnosti zdravých. Pamatují si co dělali a pochopitelně zdraví z nich mají strach. Je to jako o tom košíku nádherných jablek v nichž jen jedno je jedovaté. Nabídli by jste si? Nebo by jste s díky odmítli? Jak jsem tak četl komenty, někdo má dojem, že film pod zombie maskou řeší Rómy, jiný myslí, že migranty atd... Myslím si, že tyto příměry selhávají. Proč? protože nakažení byli vlastní lidé. Často příbuzní nebo sousedé. Tedy nikoliv jiné etnikum, jiná kultura... Pokud bychom srovnávali tak je to podobné jako návrat občanů členských států EU poté co padl Islámský stát a oni jako jeho bojovníci žádají návrat. Prý už budou hodní... Začlení se do společnosti... Jako občané daných zemí žádají jen přijetí zpět. Ale to jen k těm příměrům. Já bych takto téma nestavěl. Vždyť lidstvo může opravdu řešit nějakou formu nákazy, nějaké pandemie a přežije-li jak se bude chovat k nemocným a vyléčeným? Budou mít stejná práva? Bude se jim důvěřovat? A co ti nemocní odolávající vakcínám. Jak dlouho bude trvat snaha je vyléčit, než někdo prohlásí, že eliminace je nejbezpečnější a také nejlevnější řešení? Tenhle film tu byl nepěkně strhán. Ale já mám zombi apokaliptické filmy rád a tohle byl opravdu netradiční pohled na téma navíc s perfektně vybranými herci. Jen ten úplný závěr mi nesedl. Ale tak jako tak dávám za 4 pořádné kousance! * * * * (09.11.2019)

Nikdy jsem se nějak netajil, že zombie subžánr patří mezi moje nejméně oblíbené hororové témata (výjimkou jsou staré italské kousky, filmy od Romera či třeba démonická série REC a pár dalších…). Pár filmů už mě však dokázalo zaujmout a navíc Irsko bylo nějaký čas mým druhým domovem, kde jsem žil a pracoval. Takže taková srdcovka. I z toho důvodu jsem dal nakonec tomuto kousku šanci, přestože je v mé sbírce už docela dlouho. Nějak jsem si o něm dopředu nezjišťoval moc informací, takže jsem byl zpočátku celkem překvapený jeho netradičním pojetím. Tvůrčí myšlenka (nápad) o znovu začlenění nakažených (vyléčených) zpět do společnosti, nebyl vůbec marný. Musím souhlasit, že spíše než o horor se jedná o jakousi formou sociálního dramatu. A téma nepřizpůsobiví versus zbytek, či náhrada migrantů za zombie, předsudky, rizika – byla více než zjevná. To už ale ať si každý přebere, jak uzná sám za vhodné. K těmto žhavým tématům se raději moc nevyjadřuji, protože by to nemuselo dopadnout dobře.     Stejně jako k faktu, že jednu z hlavních rolí zde ztvárnila pěkná a nadějná herečka Ellen Page ještě v době kdy byla jakžtakž normální. I ona totiž zanedlouho poté začala o sobě prohlašovat, že se cítí býti jako muž a podstoupila svou „transgender přeměnu“. Další zvěrstvo, které se na nás za poslední roky/měsíce valí ze všech stran. Ani to mi však nezabrání, abych nepochválil její herecký výkon. Jako Elliot Page mě už nyní vůbec nezajímá…   Ale abych se vrátil k samotnému filmu. Myšlenka dobrá, provedení však místy dost pokulhávalo. Zvláště budete-li se na to dívat jako na hororový film. Přitvrdilo se až v samotném závěru, došlo i ke zlepšení celkové atmosféry, ale do té doby budete muset překousnout hromadu dialogů – z nichž velké množství zas tak záživných nebylo. Bylo cítit ono „morální poselství“ a hlavní hrdina se snažil, co to šlo, ale našla se tu i řada dosti chabých pasáží, při kterých jsem nervózně pokukoval po časomíře. I z toho důvodu tomu prostě nemůžu dát lepší ohodnocení než lehký podprůměr. 40% (25.12.2023)

“Rómsku či prisťahovaleckú” problematiku “riešiaci” zombi snímok, ktorého pointa jasne preukazuje, že znovu zaradenie do mravnej, respektíve kultúrnej spoločnosti, ani zďaleka nemusí naplniť očakávania “verejnosti”. Moja “myšlienka” je samozrejme scestná, “mierne alebo viac” cez rámec, no čo sa vďaka určitým jednotlivcom deje za hranicami štátov, ktorých občania “dobrovoľne” podali pomocnú ruku, je s nadsázkou zobrazené v tomto ľahko nad priemernom, myšlienkovo zaujímavom počine. Dalo sa, za ten nápad sa to sledovať oplatí, no za tú vizuálnu a bohužiaľ takmer minimálnu snahu o využitie horor “efektu”, fanúšik žánru zrejme nadšený nebude. (14.05.2018)

Zajímavý námět v nepříliš atraktivním odtažitém provedení. 1) Celovečerní scenaristický a režijní debut se Davidu Freynovi moc nepovedl - snímek je studený a nepřívětivý jako Irsko za deště. Ale něco do sebe to mělo. 2) Ještěže tu je 26letý Sam Keeley (hlavní postava Senan) a 40letý Tom Vaughan-Lawlor (bývalý advokát Conor). (21.12.2018)