Reklama

Reklama

Danny Vinyard vidí vzor ve svém starším bratrovi Derekovi, který se po smrti otce, jenž byl coby profesionální hasič zastřelen v černošském ghettu, stal zapřísáhlým vyznavačem rasistických hodnot. Strmě stoupal v neonacistické skupině Bílá síla. Pak byl ale odsouzen za chladnokrevnou vraždu dvou černochů. Po třech letech v base se Derek vrací domů, ale už to není člověk jako dřív. Poté, co mu černoch ve vězení zachránil život, když se ho běloši snažili znásilnit a zabít, nedokáže být rasista. Jeho bratr Danny ale tento obrat nechápe, sám je členem Bílé síly. Ve škole má průšvih kvůli rasistické eseji. Proto se Derek sejde s vůdcem Bílé síly Cameronem a chce ho přesvědčit, aby nechal Dannyho jít. Všichni z gangu, jeho bývalí bratři, se však obrací proti němu, ani u Dannyho nenachází pochopení. Soukolí gangu se prostě točí dál. Semele i Dannyho? (TV Nova)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (1 329)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Již sám český název filmu vymezuje jeho tématické pole. Kult hákového kříže - neonacismus v současných USA. Všimněte si ale názvu originálního - American History X - americká historie neznámá, zjevný odkaz na extrémní názorová hnutí afroamerické populace, organizace typu Nation of Islam, v kontextu filmu logická alternativa k historickému pohledu paradigmatem norimberských zákonů... Jde tu vlastně o paradoxy absolutní svobody slova, vyplývající z amerického právního systému, beztrestně totiž můžete hlásat téměř cokoliv, tedy i bludy, a to velmi nebezpečné, o nadřazenosti bílé rasy a novém uspořádání světa... Status quo současné Ameriky je tristní - Ku-Klux-Klan se transformoval do neonacistických buněk rozesetých už nejenom po jižanských státech, v knihovně si můžete volně půjčit Hitlerův Mein Kampf, koupit CD s Oi kapelou či vlajku, plakát či propriety týkající se Třetí říše, v Army Shopu i pořídíte pěknou nacistickou uniformu či pouze bombera a okované Martensky... To vše vám zaručuje svoboda slova. Tenhle film tedy popisuje status quo, ale zároveň se i ptá - kolik kroků ještě zbývá k realizaci pochybných rasových ideí v běžném životě? Odpověď je bolestivá ... příliš jich není. Příběh Dereka je natolik sugestivní, že jeho sledování bolí. Scéna vraždy černochů mě doslova přimrazila, stejně jako mě fascinovala vizáž, tetování, muskulatura a celkové charisma Edwarda Nortona - to, co předvedl v tomhle filmu mě znovu utvrdilo v přesvědčení o jeho herecké genialitě. Na něm stojí a s ním i padá vyznění celého filmu. Filmu z linie snímků tvořících filmové svědomí Ameriky - Hořící Mississippi, Ples příšer a mnohých jiných. Mou jedinou výhradou bylo vlastně jen to, že skrze legendu, která tomuto snímku v mém okolí předcházela, jsem čekal tenhle film mnohem a mnohem naturalističtější a syrovější, režisér Tony Kaye v podstatě vše podává eufemisticky (snad jen ona scéna vraždy černošských zlodějů se tomuto tvůrčímu záměru vymykala), zabalené do velkofilmového rodinného balení s povinnou, ale nerušící, dávkou patosu... Přesto velmi silný a osvětový film. Spolu s dalším vynikajícím australským filmem Romper Stomper či americkým Svatým bojem úhelné kameny západní filmové reflexe ineditního světa novodobého neonacistického svinstva... ()

RHK 

všechny recenze uživatele

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Edward Norton byl za výkon v roli nácka a později odpadlíka od neonacistů nominován na Oscara. Téma filmu - nenávist k lidem jiné rasy - je opravdu citlivé a silné, a to zdaleka nejen v USA. Nenávist vede ke vzteku a vztek k násilí. Kult hákového kříže mne zneklidnil, otevřel bolavá místa, ale nevím, zda spíše nepřilil oleje do ohně místo nalézání řešení. Naštěstí u nás snad ještě nejsme až tak daleko... Oficiální trailer k filmu (přímý odkaz): http://www.youtube.com/watch?v=jXaZENPQrsw ()

Reklama

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Černý bratr v lochu má pravdu - nesuď knížku podle obalu.. Problém totiž není v barvě pleti, ale v začarovaném kruhu nenávisti plodící jen další zlo. Mrazivé drama s neuvěřitelně silnými reminiscenčními scénami (rodinná večeře s čtenářem Kabaly, pobyt ve vězení) a s beznadějným koncem, který Vás převálcuje. Excelující Norton, kterému lze ten jinak nepravděpodobný přerod uvěřit. ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Celý film byl bolestně pravdivý, nicméně ty co by to mělo nějak oslovit, tak s nimi Kult hákového kříže většinou ani nehne. U nás se zatím rasismus v takové míře snad nevyskytuje a když, tak je to přesně o tom, že raději každý stáhne půlky, než aby šel do nějakého vážnějšího konfliktu. Ta ochota ustoupit zlu, někdy až zbabělost je pak tou hlavní příčinou současného marasmu. Edward Norton byl skvělý i s Edwardem Furlongem, který byl pro mě zatím velkou neznámou. A Stacy Keach, který se tam jen mihnul, tak jeho Cammeron byl hodně slizký, ta záporná role mu opravdu sedla. Místy trochu nereálný až trochu naivní, ale jinak emotivně velmi silný film a já pálím pětku. ()

Krouťák 

všechny recenze uživatele

American History X jsem viděl už kdysi, ale tzv. ''na kusy'', proto se nemůžu divit, že mi příběh nedával smysl.... Jeho myšlenku mohu tedy ocenit až dnes. Rasismus je v dnešní době všude - což z něj dělá celosvětový problém a realistický způsob, jakým nám Tony Kaye servíruje tento příběh, vyráží dech. Edward Norton tu zahrál svou nejpřesvědčivější roli (do dnešního večera jsem si naivně myslel, že to bylo ve Fight Clubu). Co dodat... Tenhle druh filmu mě vždy donutí přemýšlet a upřímně doufám, že i mnohé z Vás... 95%. ()

Galerie (63)

Zajímavosti (41)

  • Edward Norton (Derek Vinyard) až příliš zasahoval do natáčení a nemohl se dohodnout s režisérem Tonym Kayem, proto Tony Kaye od projektu odstoupil (asi v půlce natáčení) a režie se ujal Edward Norton. (rrobertek)
  • Slovo "fuck" se ve filmu objevuje 205krát. (don corleone)

Reklama

Reklama