Sei donne per l'assassino
-
6 Femmes pour l'assassin
(Francie) -
Blood and Black Lace
-
Six Women for the Murderer
Horor / Mysteriózní / Thriller
Itálie / Francie / Monako, 1964, 88 min
Režie:
Mario BavaHrají:
Cameron Mitchell, Eva Bartok, Mary Arden, Lea Lander, Harriet MedinObsah
-
Mladá modelka Isabella je zavražděna záhadnou maskovanou postavou v blízkosti domu Maxe Morlacchiho a jeho milenky hraběnky Cristiany Como. Poté, co podezření z vraždy padá na jejího přítele, její deník mizí. V deníku jsou usvědčující materiály a objasněna její spojitost s vrahem. Maskovaný vrah začíná opět zabíjet v okolí domu a touží získat deník do vlastních rukou. (Chatterer)
Mladá modelka Isabella je zavražděna záhadnou maskovanou postavou v blízkosti domu Maxe Morlacchiho a jeho milenky hraběnky Cristiany Como. Poté, co podezření z vraždy padá na jejího přítele, její deník mizí. V deníku jsou usvědčující materiály a objasněna její spojitost s vrahem. Maskovaný vrah začíná opět zabíjet v okolí domu a touží získat deník do vlastních rukou. Komentáře uživatelů k filmu (21)
-
J*A*S*M
Jeden z vůbec prvních giallo filmů a současně jeden z těch nejlepších. Mario Bava v nejlepší formě. Horror movie of the Year(22.1.2012)
-
obitus
Jestlize v The Girl Who Knew Too Much stvoril Mario Bava novy subzanr, v Blood and Black Lace prakticky definoval jeho pravidla. Vrah, skryvajici svou tvar za bilou maskou, zabiji sve obeti rozlicnymi predmety (samozrejmne ma cerne rukavice), je dostatecne brutalni a mnozstvi indicii postupne ukazuje na vetsinu vystupujicich postav. Oproti svemu predchozimu giallu se Bava jeste zlepsil na vsech frontach, ale nejvyraznejsi je to jiste u vizualniho zpracovani. Prechod k barve mu umoznil hotova kouzla (neco takoveho lze najit jen u nejvetsich pecek Daria Argenta) a pohled na vrazdu ve starozitnictvi a ji predchazejici honicku je naprosto uchvatny. Jednou z mala slabin je dost nepresvedcivy herec v roli inspektora, ale to je opravdu jen miniaturni vytka. Giallo!(1.6.2005)
-
Karlos80
Majstrštyk to je tohle vskutku už čistě ortodoxní giallo, jako jedno z prvních a dodnes i jedno nejlepších ve svém žánru. Velmi kreativní režisér Bava, byl znám svojí neuvěřitelnou fantazií, stylovostí, vynalézavostí s jedinečným citem pro barevnou kompozici, stylistiku, vizuál, osvětlení, design...atd. Tím vším se proslavil a tady to opět nechybělo, vše pěkně v jednom, a jak se říká opět to byla trefa do černého. K tomu všemu bych přidal ještě supr atmosféru, precizní hru světel a stínů, slušné napětí, docela zdařilé herecké výkony, vynikající hudební skóre, které tu dokonale ladí s místním prostředím (módní dům, krásné modelky a kostýmy) a samozřejmě, nesmím opomenout, i kvalitní intenzivní a brutální mordy (no bylo jich tu dost a fanda právě těchto okamžiků si tu přijde skutečně na své), na svou dobu tedy určitě, a pak překvapivé, zejména s ohledem, závěrečného odhalení vrahovi identity. Pro diváky to tehdy v kině musel být docela šok. Kult, a jeden z největších inspiračních zdrojů co se hororu (viz. třeba později slasher) a jejich tvůrců (Argento) týče. "Blood and Black Lace" je jednoznačně favoritem mezi Bavovými fanoušky. ps: Ze stejné doby, a z žánru, bych doporučil například film "Libido".(16.1.2012)
-
EdaS
Atmosféra, barvy a styl - o nic víc tu nejde, a přesto to bohatě stačí.(18.9.2009)
-
Ingrid
Giallo pilíř...Bava čaruje, lekačky fungují, punčoška je sexy...Není to úplně geniální (můj vyvolený je Argento), ale je to mezník.(9.1.2011)
-
Rogue
Za ten rok co uplynul od natočení Girl Who Knew Too Much ušel Bava dlouhý kus cesty. Už se objevují pro giallo typické atributy (černé rukavice, maskovaný vrah - Rorschach by záviděl, explicitní násilí, krásné modelky, krev, zacházení s ženskými postavami obecně), vizuál je dokonalý (a Argentova pozdější inspirace očividná), kamera lahůdková, příběh je adekvátně zamotaný a napínavý, gore se nekoná a film je barevný. A barva Bavovi zatraceně sluší.(31.8.2009)
-
Paldini
Ano, v tomto filmu našel Dario Argento inspiraci pro svá stěžejní díla, jak co se týče formování příběhu, vizualizace násilí a v neposlední řadě, a to hlavně, využití obrazu a barev k vytvoření patřičně tíživé atmosféry. Nevím nakolik se jen učil nebo Bavu bohapustě vykrádá. To ať posoudí jiní. Tento film je v některých scénách opravdové umělecké dílo.(4.3.2006)
-
Javert
Barvy, kostýmy a prostředí jsou tak překrásné, že ve mně vyvolaly vzpomínky na geniálního Italian Spidermana :-). To je ale vše, čím mě Bava upoutal. Jinak to, až na vraždící scény, byla nehorázná nuda.(23.11.2009)
-
Bloody13
Bravurní giallo v jeho nejranějším období. Mario Bava si tu s červenou, žlutou a fialovou barvou vyhrává neuvěřitelným, v těch časech nevídaným způsobem. Maskovaný zabiják je viděn od samého začátku a až nečekaně často, vyniká skvělou maskou a při vraždění hýří nápady. Narozdíl od ostatních žlutých hororů tady není místo pro vatu, a detektivní vložka nepřekáží. Pořád se něco děje, a divák se má stále tak na co koukat. Do toho stoupající napětí, jedna nervy drásající honička, bezvadná kamera, pestré syté barvy a nádherné ženy, kterým to sluší i po smrti.(25.2.2011)
-
Chatterer
Toto giallo můžu jen vřele doporučit všem fanouškům italských slasherů.(24.9.2009)
-
gjjm
Ano, giallo sice vzniklo filmem La ragazza che sapeva troppo, ovšem za nejvlivnější dílo žánru a jeho skutečnou definici je pokládán až tento film. Má všechny jeho přednosti - kromě brutality hlavně psychopatickou kameru, šílenou vizuální stylizaci hýřící bizarními a psychopatickými barvami, překvapivé a nekonvenční nápady, důmyslný scénář, děj, od kterého nečekáte nic a dostanete všechno, plno krásných vražděných žen a velmi atmosférickou hudbu. A také jeho hlavní nevýhodu, totiž úděsné herecké výkony. Sei donne per l'assasino je první skutečně vrcholné dílo žánru, předjímání režijního stylu Daria Argenta - a taky předzvěst jeho rukavicového fetišismu. Ze všech zatím viděných giall je přes výraznou studiovost nejsurrealističtější a vizuálně nejšílenější (fialové světlo vypadá úžasně), ne ovšem tak dokonalé jako kreace Daria Argenta. Výhodou je také docela promyšlený děj a vynikající vraždy. Signore Bava, buon lavoro e grazia per giallo.(26.8.2009)
-
Jindros
Vizuálně jeden z nejdokonalejších filmů. Oči se doslova pasou na barvičkách. Naprostá většina záběrů by pak šla zarámovat na zeď. Není moc filmů, o kterých se tohle dá říct.(30.8.2008)
-
Kangax
Blood and Black Lace je skutočne úchvatným a zásadným filmom v mnohých aspektoch. Prechod k farbe využil Mario Bava vskutku naplno, a detailne premyslené nasvietenie každého interiéru, každej figuríny, či chodby ma celý film neskutočne bavilo. Tieto farebné orgie navyše iba dokreslujú zásadný príbeh o tajomnom vrahovi, čo v atmosférických alebo brutálnejších scénach vraždí pekné modelky. Bava týmto navždy presne definoval žáner giallo, s neznámym vrahom, mysterióznymi vraždami, a nečakanou pointou. Pri hodnotení filmu som si uvedomil, že všetci nasledovníci (vrátane Argenta) už iba vychádzali, a mierne vylepšovali základy žánru, ktoré týmto filmom pevne stanovil maestro Bava. Zamotaný príbeh skvele dokreslujú všadeprítomné figuríny, alebo sochy ktoré ako keby evokovali prázdnotu ľudských duší. V závere filmu, keď vrah náhodou zhodí jednu s figurín, ako keby predznamenal svoju blízku smrť. Vo filmoch si často všímam hlavne skryté symboly, a tento film je ich plný... Figuríny sa neskôr stali obľúbenou rekvizitou žánru, často však potom bývali neskoršími režisérmi používané samoúčelne. Slabšie herecké výkony (nevýrazný inšpektor) vôbec nemôžu pokaziť dojem s nadčasovo napísaného scenára,a skvelej kamere ktorá sa okrem premyslených kompozícií venuje vskutku úchvatním farebním orgiám, ktoré Bavovi vždy išli, a v polovici 60rokov hra s nimi dosiahla u tohto režiséra vrcholu ( Bavov najlepší gotický horor - Operazione paura 1966) K podobnej divokej hre s farbami a nasvieteniu interiérov sa odhodlal až Argento vo svojich hororoch Suspiria a Inferno, tie však do žánru gialo nepatria, a tak Blood and Black Lace zostane navždy farebne najúchvatnejším filmom žánru. Keby nebolo Bavu, a tohto filmu odvážim sa tvrdiť, že žáner giallo by nikdy nevznikol, a ktovie, čo by bolo s takého Argenta....Maximálne hodnotenie tohoto filmu je teda bez debaty povinnosť....(27.6.2010)
-
p6qwre
Tomuto giallu chybí nejen charizmatický detektiv. Vlasntě mne nenapadá jediná postava, která by byla nějak zvlášť zajímavá nebo výrazná. Kvůli tomu a také kvůli závěru, který má každý druhý díl každého druhého detektivního seriálu, nemůžu hodnotit výše. Barevná stylizace, vizuální zpracování, obojí sice super, ale já to beru pouze jako plus pro dobrý film. V tomto případě je to velké plus pro jinak průměrný film.(21.4.2008)
-
danoo
»A fashion house in Italy becomes a slaughterhouse...« Úsvit gialla bol nekompromisne mizogýnny a vizuálne sýty a s nadhľadom vyše štyroch desaťročí možno povedať, že v týchto intenciách inšpiroval okrem Argenta, Fulciho aj Briana De Palmu a Carpentera. Pre fanúšikov žánru svätá povinnosť!(21.8.2010)
-
Goldbeater
Sei donne per l'assassino je krásné giallo, které se může pyšnit svou hrou barev a světel, což je zde využito opravdu bezchybně. Mario Bava mě už jednou potěšil svým debutem Maska démona a zde opět skóruje. Délka je velmi ohleduplná a vraždy přímo skvělé. Vrah působí hodně děsivě a i když je jeho totožnost odhalena ještě celkem brzy před koncem snímku, hra nekončí a finále je velmi dobré. Šest žen pro vraha je prostě výborné giallo z šedesátých let, z kterého jistě hodně tvůrců později čerpalo. Byl jsem spokojen.(20.10.2011)
-
topi
Vynikající giallo, kde neskutečně krásně dominují všelijaké barvy!!! Mario Bava na to měl prostě talent, stejně jako Dario Argento. I jeho další film Prokletí smrti se vyznačoval těmito krásně do očí bijícími barvami. Perfektní vrah v masce a černém kabátu, tajemství mezi jednotlivými postavami, nemáte potuchy, kdo by mohl bý vrahem. Konečné rozuzlení je výborně vygradované, hudba hraje pěkně na nervy, svělé temné pasáže se střídají s trubkami, opět úžasné! Zkrátka giallo, jak má být!(20.12.2011)
-
giovanni3
Moc mne tento horror nenadchl celou dobu jsem se průběžně nudil a jen občas jsem se bavil.. Policie byla velmi marná a celkově mi přišla ,,tak nějak do počtu,,. Jak koukám na průměrné hodnocení tak jsem možná dost tvrdý, ale na víc jak 3z5 to nebylo.(15.8.2011)
-
Klay
Začátek vážně připomíná Profondo rosso, kvalitou se mu také přibližuje. Je zřejmý že Argento se v šílenej barevnej stylizaci svejch pozdějších filmů musel inspirovat právě tady a třebaže je to jen můj pocit, některé režijní postupy mi přijdou taky stejné. Blood and Black Lace se bohužel postupem času dějově tříští, nedokáže plně zaujmout, vraždy v druhej půlce jsou odfláknutý a napětí se ztrácí. Nejvíc mi ale vadí absence nějaké výraznější hlavní postavy a neuspokojivej, možná až moc obyčejnej detektivní závěr. Za shlídnutí to přesto stojí, hlavně díky Bavově režijní invenci v první půli.(16.6.2007)
-
Luk80
Dlouho jsem mněl jako číslo jedna Tenebre, ale ten vítr v úvodní noční scéně co přivolal neznámého v klobouku a plášti mně úplně vyřídl. A to co následovalo potom, už jen vše potvrdilo.Mistrovské dílo.Památná scéna ve vaně, která v podobě fotky koluje do dnešních dnů v obrovské horror komunitě. Assassin nepoužívá jenom nůž, ale využívá všeho co má před očima.Číslo jedna !!(24.11.2011)
