Stíny a mlha

Vynikající film, ve kterém se děje tu to, tu ono, ale nade vším stojí chlapík se strunou v ruce. Černobílá atmosféra mlhou zastíraných stínů je pěkná a funguje. Co se týká herců, tak kromě inventární Miy Farrow tu jsou výborní Malkovich, Cusack, nebo Fosterová. Dohromady je to nadprůměrný Woodyho film - mezi jeho ostatními si ho budete snadno pamatovat. (15.05.2007)

4,5* Je léto, relativně spousta času a já se tedy mohu věnovat zaprášeným restům, které se mi kupí na poličkách s dvd nosiči. Tenhle film je jedním z nich. Pod vrstvou prachu se skrývá dichromatický drahokam. Některé jeho stěny jsou obroušeny jen tak na hrubo, ale na lesku mu to nikterak neubírá. Vizuálně se jedná o nádherně hravou a fungující poctu starým expresionistickým filmům. Tomu je přizpůsoben i výběr námětu. Ale nebyl by to lišák Woody, kdyby na nás hned po chvíli nepřišel s takovou malou lstí. Horor nebo snad detektivní příběh? Ale kdeže. Možná komedie a zcela jistě pak filosofující symbolismus v expresivních obrazech plných spodního svícení a nádherných stínů. O kvalitě hereckého provedení netřeba diskutovat. A jak je u Woodyho zvykem, máme tu pointu, která je překvapivá, funguje a kdo chce, může přemýšlet nad tím, nakolik je zakončení filmu myšleno symbolicky, nakolik se týká kinematografie a umění jako celku a nakolik je to jen vtip, který celé dílo výtečně uzavírá. "Budu vám pomáhat s iluzemi... víte, lidi mají rádi iluze!" "Rádi? ... Oni je potřebují...Jako potřebují vzduch..." (23.07.2011)

„Dejte si pozor. Nerada bych vás našla v aleji s proříznutým hrdlem od ucha k uchu.“ – „Nebojte se. On většinou škrtí.“ Naladit se správně na tuhle Allenovku mi docela dlouho trvalo (a než se mi to podařilo, tak jsem se chvílemi i nudil), a to kvůli mému nepřesnému očekávání. O krimi linku, která se před zhlédnutím filmu (a ostatně i na jeho počátku) jeví jako dominantní, totiž ve Stínech a mlze vlastně ani trochu nejde (i když moje oblíbená melodie Mack the Knife, jež zazní na konci snímku, k ní přece jenom trochu odkazuje). Přítomnost vraha je jen prostředek k rozvíjení příběhu, který režisér využívá na jednu stranu k pobavení publika, ale větší měrou k určitému filosofování (o umělcích, prostitutkách, o Bohu atd.) a také vysílání jistého poselství, které na první pohled není vůbec snadné odhalit (nemluví se o něm), a divák ho rozpoznává až postupně (postava Kleinmana, a události, které ho potkávají, jsou totiž nanejvýš symbolické…jen to chce dostat impulz a uvědomit si to). Celé tohle luštění je navíc ponořeno do prazvláštní atmosféry způsobené všudypřítomnou mlhou, stíny a mysterióznem. Ale jak už jsem zmínil výše, samozřejmě nechybí pro Allena typické výborně napsané dialogy a humor (ten je však přítomný výhradně jen ve chvílích, kdy je v záběru o život hláškující Woody, a já osobně zalitoval pokaždé, když „slezl“ z plátna). Snímek prozatím hodnotím slabšími 4* a v budoucnu plánuju opětovnou projekci, kterou já osobně v tomto případě k plnému docenění potřebuju. „Tak, budete v pořádku?“ – „Kromě toho, že jsem teď vystaven lynčujícímu lidu, jde po mně policie, ten maniak je na svobodě a já jsem bez práce…tak je všechno ok.“ (28.08.2014)

Příběh strašpytla vrženého do ponurého a krutého světa film-noire. Mám tenhle filmový styl hrozně rád, takže i tento film patří mezi mé nejoblíbenější. Velkou zásluhu na tom má nejen již zmíněný kontrast mezi hlavní postavou a okolím, ale také kafkovský nádech v hlavní dějové linii o člověku, který nemá žádnou kontrolu nad probíhajícím životem, přestože to od něj okolí očekává. Budete v pořádku? Ano. Až na to, že mě zlynčují a zatknou, vrah řádí a já jsem bez práce, je všechno v pořádku. Filozofická rovina filmu je taky hodně zajímavá, přestože (možná spíše i proto, že) ji Woody podařeně zesměšňuje. Když něco vidím, má to tam být. Jinak si sednu do křesla a zlomím si vaz. Na věci musí být spolehnutí. To je hodně důležité. Víte, kdo má takovéhle myšlenky? Krejčí Schultz. Myslí si, že nic není skutečné a vše existuje jen ve snu nějakého psa. (20.07.2011)

Velmi zajímavý zážitek - ne že by tohle byla moje oblíbená Allenova tvář, ale stejně jsem si to velmi užil. Směsice inspirací, občas mi to připadalo jako současná poklona velkým Woodyho oblíbencům - Fellinimu, Bergmanovi, Langovi a Kafkovi, atmosféra je opravdu úžasná, u scény honičky vraha a patologa mi po zadech skutečně běhal mráz! Výborné vedlejší role Fosterové a Cusacka, roztomilá Mia Farrow, bezchybný Malkovich, potěšila i Madonna. Sečteno, podrtženo - po všech stránkách zdařilý počin, který opět dokázal, že Allen není jen výborný komik a scénárista, ale taky zatraceně dobrý režisér. (11.07.2009)