Zoufalé ženy dělají zoufalé věci

Tuhle byla debata kde si p. Marhoul stěžoval, že nikdo nekupuje české filmy, zatímco rumunské, polské, maďarské se prodávají do celého světa. Důvodem mělo být téma těchto filmů, ale postupem času z debaty vyplynulo, že těch důvodů proč to nikdo nechce je mnohem víc.... Vězte, že ani tento film nechtěli ani v Turkmenistánu ani v Tatarstánu ani zadarmo. (03.11.2018)

Klasicky sa vyhýbam takýmto dámskym rom-com výplachom českej produkcie. Ale občas natrafím na niečo, čo katastrofu pripomína, ale skôr len náznakmi. Trápnosťou, to môže obdarovávať publikum vo veľkom, ale potom príde scéna, pri ktorej si poviete, byť takých dva-tri krát viac, mohla to byť mileniovská komediálna klasika. (10.07.2023)

Běželo to v TV tak jsem tomu dal šanci ačkoliv vím, že podobný filmy nejsou prostě mojí krevní skupinou. Snímek zbytečně tlačí na pilu ve snaze o to aby byl vtipnej. Až na pár vyjímek je ve výsledku humor filmu spíš na hranici trapnosti. Příběh je jalovej. Vše od prvních chvil směřovalo k neskutečně přeslazenýmu a hlavně očekávanýmu Happy Endu. Hodně slabá 1 hvězda. (11.10.2020)

Je to tak ujetý, až je to dobrý. :D Opravdu jsem se celkem pobavila, taková oddychovka, dost to vypovídá spíše o mužích, než o ženách..... 3,5 hvězdy vzhledem k podhodnocení zaokrouhluji nahoru. Normálně nečtu oficiální recenze, ale tentokrát jsem si jednu přečetla na novinky.cz a absolutně nesouhlasím s ničím zde psaným a už vůbec ne, že je hlavní hrdinka nesympatická hysterka. Naopak např. to, že nenarozené dítě mluví, mi přijde super a nápad jsem snad naposledy viděla v Kdopak to mluví. (oficiálně návštěvnost 2018: 189 955 diváků/ oproti 113 264 diváků Věčně tvá nevěrná) (18.01.2018)

Viděl jsem plakát a název, viděl jsem režiséra, viděl jsem reakce všech ostatních tady a dovolil jsem si to propojit. Takže ano, už při vstupu jsem čekal křeč a trapnost, hysterickou estetiku, tuny bizarního nonsensu, chromý scénář, který nedokáže být vtipný dokonce ani omylem a trvalý pocit studu za všechny ty alespoň trochu známější herce, jejichž přítomnost zde vskutku implikuje onu titulní zoufalost. Fakt, že i přesto se ZŽDZF podařilo moje očekávání překonat stonásobně pak vlastně trochu vnímám jako kvalitu sui generis. --------------- Přehlédl jsem, pravda, Pawlowské jméno u předlohy a scénáře, proto to jisté zmatení z oněch pokusů o ženské mudroprdství, do kterého se tato - kdysi poměrně svébytná, vkusná a místy i vtipná - dáma s léty propracovala. Rovněž od Renče nelze čekat mnohé, ale tam, kde dříve jeho tvorba alespoň trochu připomínala činnost někoho, kdo aspoň v zásadě ví, jak by alespoň obecně vzato měl (normální) film vypadat, nyní výsledek působí jako když pustíte za kameru dítě, které nejdřív vyzkouší všechna hejblata a následně se vloupá do cukrárny a sní všechno, na co přijde, až po úporný břichabol. Což se vší tou občasnou oplzlostí fakt nepůsobí dobře. --------------- Ale veškerá manýra a ztráta soudnosti stranou (konečně osobně bych snad radši to, než se dívat na film někoho, kdo nejenže filmy dělat neumí, ale vlastně ani nechce, neví proč a v životě snad jich ani moc neviděl, jak bude působit o rok pozdější Ženská na vrcholu), když nejdůraznějším pocitem z filmu je ona až opresivní blbost, ze které je diváku místy nesnesitelně trapně. Proč Mexičan? Proč to mariachi trio? (chápu, že odpověď druhá asi navazuje na odpověď první, ale to mi nevysvětluje proč!) Proč nás to provází celým filmem? Proč ty prenatální, digitální obludnosti? Proč “psychologie”? Proč prase? Proč Martin Kraus? A nevíc z toho všeho - proč transsexuální Kříž? --------------- Na rozdíl od jiných, tento film vám ani zdaleka nemůže ublížit. Ale trpět budete rozhodně. (20.03.2021)