Režie:
Stanley KramerScénář:
William RoseKamera:
Sam LeavittHudba:
Frank De VolHrají:
Spencer Tracy, Sidney Poitier, Katharine Hepburn, Katharine Houghton, Cecil Kellaway, Beah Richards, Isabel Sanford, Roy Glenn, Virginia Christine (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Spencer Tracy a Katharine Hepburnová se nemohou smířit s nečekaným partnerem své dcery. Přitažlivá, sympatická intelektuálka Joey Draytonová jednoho dne oznámí svým liberálně uvažujícím rodičům, že má poměr s lékařem Johnem Prenticem, černochem, za něhož se také hodlá provdat. Je to pro ně pořádný šok, který ustupuje pouze velmi pomalu, i když charakter a vědecká erudice nápadníka jim imponují... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (261)
Asi nikdy jsem neviděl barevnější film, chvílemi to bylo až kýčovité (západ slunce). ___Kdybych proti oskarovému scénáři namítnul, že jediný jeho nonsense byl ten ukrutný, nepochopitelný a zbytečný spěch, s jakým se "mladí" chtěli vzít, ohrozil bych samotnou podstatu příběhu.___Konverzačka kterou bych nenazval komedií, ale v podstatě ani dost dramatem. O hereckých výkonech už byla řeč, já bych jen dodal, že dabing Marcela Cupáka (Sidney Poitier) a Josefa Větrovce (jeho otec, Mr. Prentice) byl naprosto úžasný, bohužel ani jeden hlas se ale k postavě příliš nehodil, zvláště u Cupáka.___ Nemůžu nazvat Katharine Houghton nejslabší herečkou, ale připadala mi na svou postavu příliš stará (a nedostatečně "pretty"), přestože byla v době natáčení mladší než Joey, kterou ztvárnila.___Celkově u mě jasná pětka a Poitierův zápis (konečně, po tolika filmech) do mé TOPky. ()
Legendární film, který se v době vzniku jednoznačně přihlásil ke konceptu Ameriky zbavené rasové segregace a etnických předsudků. Představoval tehdy jeden z kulturních symbolů boje za rovnoprávnost černošské menšiny. S odstupem desítek let je patrné, že snímek působí příliš výchovně a učebnicově. Představuje úzkostlivě vypulírovaný ideální tezovitý model s černošským nápadníkem bez jediného kazu. Dvojice už dávno odrostlých snoubenců, která přijde s historkou, že jim stačilo 20 minut na to, aby se navždy zamilovali, a po 10denní známosti se hodlá vzít, představuje pozoruhodnou známku nezralosti a přímočaré směřování k životnímu průšvihu, nehledíc na rasový problém. Ten byl v polovině 60. let vážně palčivý - opovržení a naschvály okolí vůči smíšenému páru byly tou snesitelnější variantou - na spoustě míst totiž reálně hrozil lynč. Dceruška navíc působí dojmem slečinky z bohaté rodiny s liberální výchovou, která si toho v životě moc odpírat nemusela a kterou nikdo neučil čelit těžkým překážkám. Pokud Kramerův film ještě dnes sklízí pozitivní ohlasy, pak díky tématu, které je v obecné rovině dodnes aktuální. Mimochodem, víte, kdo k vám jednou přijde na večeři? Především ale se na oblibě snímku podepsalo herecké obsazení. Hned tři ze čtyř hlavních aktérů patří do síně filmové slávy a je radost se na ně dívat. Pro Spencera Tracyho to byla důstojná tečka jeho dlouhé umělecké dráhy. K dané problematice by se dalo dodat, že i když to podle hollywoodských snímků nevypadá, rasově smíšené páry s výjimkou velkých měst východního pobřeží dodneška v Americe nejsou běžné. Celkový dojem: 80 %. ()
Tyhle snímky mi v současnosti chybí. Je sice pravda, že dnes to v USA s tím rasizmem snad není zase tak horké, jak to bývalo převážnou část minulého století, ale po podobně kvalitních a sociálně procítěných konverzačkách se zkrátka slehla zem, což je prostě špatně. Pokud totiž nejsme slepí i hluší k té bezbřehé laskavosti, s jakou i všichni rádoby křesťané dříve k černošskému obyvatelstvu přistupovali, musí nás těch 100 minutek ve znamení chytrých dialogů a působivých hereckých exhibicí bezpochyby zaujmout. Díkybohu, že v poslední době alespoň lidumil Tarantino převedl danou problematiku do čistě moderního pojetí... ()
Mistrovská práce Stanleyho Kramera. Odvážná studie lidských vztahů v bezchybném podání ústředních hrdinů. Konverzace morálně jednotných, i když jinak smýšlejících lidí, kde právě jejich morálka dostala touto diskusí přetěžkou zkoušku. Pěkně rozložené karty v zásadním protikladu, ovšem bez zdání samoúčelného nahození rolí, vždyť podobná konfrontace je skutečně reálná. A to nejen mezi smetánkou. Její jemnou inteligenci neopakovatelně stělesnili, at už v roli černošského lékaře Johna Prentica Sidney Poitier (gentleman černošských herců a dodnec u vrstevníků nepřekonán), či konzervativního Matta Draytona Spencer Tracy (v poslední roli je vidět, že postavou i dýchá). Myslím, že divák toužící po vpravdě inteligentním a lidském snímku bude touto mistrovskou hrou dialogů uchvácen. Já snímek beru jako snad nejsilnější apel na lidskou důstojnost a toleranci. ()
Dnes už možná ne tak do očí bijící, ale stále zatraceně aktuální dílko o ideologickém pokrytectví a předsudcích, které jsou nám vryty pod kůži ať chceme či ne. Prakticky divadelní formát, tři legendy hollywoodských luhů a hájů a jeden velký, dlouhý rozhovor s optimistickým (leč vůbec ne revolučním) poselstvím na konci. V pomyslném souboji hereckých výkonů na mě nejsilnějším dojmem působila aristokraticky soucitná Hepburnová, v těsném závěsu Poitiers, král sympatií, s kterým snad musí soucítit i kdejaký rasista... Na Tracym sice jde poznat, že mu v době natáčení rychle ubývalo sil (sedmnáct dní po dokončení snímku zemřel), může však být na svůj poslední pomník právem pyšný. Katherine Houghton v roli mladé Joey Dryton mě zaujala snad jen svou podobou mladé Hepburnové (ve skutečnosti jde o neteř a tetu). Podnětné. A schválně si položme otázku - jak by reagovali naši rodiče (ev. jak bychom reagovali my, pokud by šlo o naše děti), kdybychom si domů přivedli romskou nevěstu? 80% ()
Galerie (37)
Zajímavosti (16)
- Natáčelo se v Los Angeles a San Franciscu. (Varan)
- Celosvětová premiéra proběhla 11. prosince 1967 v New Yorku. (Varan)
- Spencer Tracy (Matt Drayton) zemřel 17 dní po natočení posledního záběru. (Kulmon)
Reklama