Hádej, kdo přijde na večeři

Trochu genderovej analýzy, alebo ako nevedomky tento film prispieval k reprodukcii rôznych stereotypov ;-) Keď John telefonuje s rodičmi, aby im oznámil, že má priateľku, prvé čo zaujíma jeho matku je, že či "je hezká?", takisto sama Joey pri opisovaní ich prvého stretnutia poukazuje na to, že vedela, "že se mu zdá být dost hezká" (stačí žene, aby bola dosť krásna na to, aby si našla partnera? je krása jednou z podstatných charakteristík ženy obecne?)... Matky oboch, pani Draytonová aj pani Prenticová sú dané v rozhodovaní o povolení sobáša na jednu stranu, prikláňajú sa k citom a s láskou mladých ľudí súhlasia, oproti svojim manželom, ktorý sa vedia na situáciu pozrieť s chladnou hlavou a zhodnotiť praktické stránky a nevýhody tejto situácie. Tieto "typické" vlastnosti žien verbalizuje pán Drayton: "Má choť, což je pro ni příznačné, se rozhodla ignorovat všechny praktické stránky situace a zahalila se jakousi romantickou tmou, která ji podle mně naprosto izolovala od všech rozumových úvah." Binárne opozície par excellance - muž=rozum, žena=cit. Musí to tak naozaj byť? A vo výsledku konečný, rozhodujúci a múdry verdikt prednesie BIELY a MUŽ. Hoci sa teda tento film snaží o rozrušenie rasovej nerovnosti (aj černoch môže byť šikovným a váženým lekárom), ktorá bola v šesťdesiatych rokoch ešte pálčivým problémom, nerobí tak dôsledne. Dnes už sú na tom s rasovou nerovnosťou v Amerike lepšie, na čase je zapracovať na odstránení ďalších stereotypov... (15.10.2012)

Krásny film! Mnohí tvrdia, že vtedy bola ešte podobná problematika "čierno-bielych vzťahov" tabu..ale, povedzme si bez okolkov..mám pocit, že kebyže aj dnes, po takmer 50 rokoch od natáčania filmu sa "vžijem" do role Joy a privediem si domov černošského snúbenca, moji rodičia by nekývli rukou, veď je to už úplne normálne. Práve preto je tento film tak skvelý, pretože nesie posolstvo a myšlienku, ktorá prežije ešte veľmi dlho. Veľmi ma bavilo sledovať ho a preto 5 hviezdičiek je úplnou samozrejmosťou :) (10.04.2016)

Perfektní natočený, dramatický snímek. Když si mladá dívka Joey přivede domů představit svého snoubence a započne tím, pro své rodiče jeden velký náročný večer, o kterém se jim ani nesnilo. Nejen že tohoto muže vůbec neznají, ale především je to černoch. Nedovedu si představit, co to muselo být za poprask, když taková situace nastala zvláště v takových divokých 60 letech. Tento film mi to ale velmi intenzivně a emotivně ukázal v rodinné sféře a to na obou stranách, jak na straně bohatých rodičů bělošské dcery, tak i z pohledu naopak chudších rodičů černošského syna. Výborné dialogy s ještě lepšími herci a to zejména v podání Sidney Poitier, Katharine Hepburn a Spencer Tracy, který dokonale završil celý morálně konverzační film skvostným monologem. (27.05.2016)

Výjimečně nadčasová záležitost, která kromě toho, že je krásně natočená a ozvučená a toho, že její poselství je a nejspíš i ještě hodně dlouho v různých variantách bohužel bude stále aktuální má velkou perlu v hereckých výkonech, které tady představují skutečný koncert. Nečekal jsem zdaleka tolik, kolik se mi při sledování tohoto filmu nakonec dostalo. Opravdu hodnotný snímek, který nezestárl ani o den a překvapivě zdaleka není pouze o očividně ústředním tématu a zároveň přináší příjemný výlet do světa takzvaného amerického snu. I pro našince stojí za to vidět i dnes, můžu jedině doporučit. 5/5 (03.11.2022)

Hádej, kdo přijde na večeři, Bude to jeden velice úspěšný černý doktor a také jeho rodiče! Sidney Poitier a filmy na téma rasismu, to patří k sobě. Ale ta romantika, to mě prostě nebere, přesto jsem si tento film pustil. Psal se rok 1967 a jistá Joanna Drayton, 23letá bílá krasotinka, se vrací z dovolené na Havaji ke svým rodičům do San Francisca. Není ovšem sama - doprovod jí dělá doktor John Prentice, 37letý černý vdovec. Pár si užil desetidenní románek a pak se spolu zasnoubili. Joanninými rodiči jsou Matt Drayton, úspěšný redaktor novin a jeho žena Christina, která vlastní uměleckou galerii. Rodiče jsou sice libarálové, přesto je šokuje fakt, že je jejich dcera zasnoubená s černochem. Christina se s tím postupně smíří, ale Matt s tím má problém, protože pár bude podle nej v americké rasistické společnosti čelit spoustě problémů. John řekne Draytonovým, že ze vztahu vycouvá, pokud budou proti, ale neřekne o tomto návrhu své snoubence. John má také v plánu pozdě v noci odletět do NY a poté žít tři měsíce v Ženevě v rámci své práce pro WHO. Joanna odletí s ním podle toho, jak se její rodiče rozhodnou. Tillie je černá hospodyně v rodině Draytonových a ta má s tímto vztahem paradoxně největší problém - chce totiž chránit Joannu a v soukromí je na Johna dost tvrdá a řekne mu narovinu, co si o tom myslí - nechce, aby si její milovaná Joanna zničila život s černochem! Joanna pozve na večeři Johnovy rodiče, kteří přiletí z LA. John jim však neřekl, že Joanna je běloška. Monsignor Ryan, Mattův kamarád z golfu, přijíždí, protože Matt zrušil jejich hru. Ryan páru sdělí, že jejich zasnoubení podporuje, přesto se Matt nepodvolí. Christina vztah také podporuje i za cenu sporu s Mattem. Je zde také hlučná, nepříjemná a bigotní manažerka Christininy umělecké galerie jménem Hillary, která se do celé záležitosti vměšuje. Po cestě na letiště  pro Johnovy rodiče se páreček zastaví na drink u staré Joannini kamarádky a jejího manžela, a oba je také podporují. Přijíždějí také Johnovi rodiče, kteří jsou také šokováni z toho, že Joanna je bílá jako tvaroh. V domě Draytonů dochází mezi oběma rodinami k rozhovorům, při kterých se všichni shodují, že je třeba více času. Matky se dohodnou, že své děti podpoří. Otcové naopak s tímto vztahem nesouhlasí. No a tak nějak se to dále nese v duchu konverzační komedie, tématy jsou rasové rozdíly, láska, romantika, zamilovanost atd. Nebylo to špatné, byly tam dobré hlášky a vtipné scény, ale romantika prostě není pro mě! (26.06.2023)

Výborný komorní snímek o předsudcích. O čem je, to tu bylo napsáno, ale co mě ohromilo, byl výkon Sidneyho Poitira, ze kterého jsem nemohla odtrhnout oči, toho bych brala hned :-), a který se mi líbí snad ve všech filmech s ním. Katharine Hepburn je skvělá herečka, je výborná, ale přesto ona a Spencer Tracy jsou tu výborní jen v několika momentech, ne v tomto celém filmovém maratónu, ten nejlíp zaběhl Sidney Poitier. Cecil Kellaway jako rodinný přítel Monsignore Ryan nezůstává pozadu, jelikož jeho hlášky jsou naprosto perfektní a výstižné, např.: ,,Liberál hroutící se pod svými principy"::-) Malinko mi vadila kýčovitost při rozhovorech s rodiči Dr.Prentice, zato elegance, s jakou vypoklonkovala Hepburn svoji podřízenou se mii náramně líbila, asi to také zkusím. (12.01.2006)

Černobílá romance pro všechny věkové kategorie. A nádavkem vynikající Katharine Hepburn ve své, podle mého, životní roli. (17.06.2007)

Poprvé jsem fil viděl ještě jako teenager a děsně mě to zasáhlo. Soudruzi to k nám tehdy pustili zřejmě opět jako kousek tepající americkou konzumní společnost (a zase ten dolar a alfa a omega...), a evidentně vůbec netušili, jak moc je tento kousek antirasistický, jenže to je jen jedna rovina příběhu, že? Pokud mě paměť neklame, tak tohle byl poslední film Spencera Tracyho a premiéry se už nedožil. Škoda, protože v tomto filmu korunoval svou naprosto skvělou hereckou kariéru naprosto příkladným způsobem. (23.03.2010)

Nadhera! Co napsat vic? Snad jen , ze laskavejsi a milejsi film jsem dlouho nevidel. VSICHNI herci stali za to, ale Spencer Tracy a jeho zaverecny proslov.....cnel nade vsim! Dustojnejsi rozlouceni s jeho hereckou karierou neslo udelat lepe. Film jsem videl jak v originale, tak s puvodnim skvelym dabingem, ktery neurazi. (07.09.2010)

Vynikající film se strhujícím scénářem, dokonalými hereckými projevy a především nezapomenutelným závěrečným monologem Spencera Tracyho. ... Zajímavé však je, že by film mohl být tak trochu kontroverzní i vzhledem k dnešním dním a zvykům doby. Nešlo by však o rasové rozdíly ústředního páru, to by dnešního diváka už asi tak silně nepopudilo, ale spíš zhlediska časového. Přeci jenom, kdo by po jedenácti dnech uvažoval, že do toho práskne, že.? (12.03.2011)

Dialogy jsou trochu moc divadelní, ale aspoň celkem slušně napsané, takže mě to docela bavilo. Vážnější výtku mám jen jednu, postava černosšské služky Tilly je dost špatná. Závěrečný monolog otce je taky na můj vkus příliš oskarový, ale tak lidi to chtěj. (11.06.2012)

nezabudnuteľné dialógy, americká herecká elita, neuveriteľne silná atmosféra. (04.02.2013)

Neskutocny film. Tak silnu psychologicku hru aka je rozputana v tomto proti-rasistickom dramatesom uz dlho nevidel. Velmi dojimavy, uzasne natoceny a samotnymi hercami skvele podany film. Videl som viac filmov na tuto temu so Sidney Poitierom, avsak "Guess who`s coming to dinner" pre mna predstavuje vrcholne spracovanie tazkej temy. (15.02.2011)

Z některých fakt ujetých scén se mi obrazně málem zvedl kufr. Byly to všechny, v nichž se nešťastnou náhodou ocitla ta mladá služka, závozník (u těchto scén se skutečně odvrátil tvář, abych se na to nemusel dívat) a pak i část těch, kde se vyskytla dcera (Houghton) nebo její matka (Hepburn). Jako celek je to průměrný film. (04.01.2014)

Příjemná romantická Kramerova komedie na téma: barevný vztah a reakce všech čtyř rodičů na vzniklou nepříjemnou situaci, což je rozhodně téma, které mohlo být v 60. letech v USA dost zajímavé a aktuální. Konverzační romantická komedie se sehraným tandemem Spencer Tracy a Kate Hepburn spolu s mladým Sidneyem Poitierem jako bodem sváru rozhodně není film pro rodinu praktikující Ku-Klux obřady. (03.06.2015)

No jo ono už to bude mít příští rok 50 let a je to už klasický oblodňovák, navíc o vztahu black&white. Film z roku 1967, ona 1945, její otec 1900, její matka 1907, on 1927, jeho otec 1914, jeho matka 1920... to zrovna moc neladí. Ale co už. 68% (28.05.2016)

Americká klasika, kterou nám kdysi doporučil dědeček. Dlouho jsme o tomto filmu věděli, ale viděli až včera. A nenastane den, kdy bychom toho nelitovali. Film o problémech "černobílých" vztahů, o následcích a o rodičích a jejich názory. Nadpozemský výkon Katherine Hepburnové a i když Spencerovi Tracymu nedali maximální prostor a říkali jsme si, za co dostal ten člověk nominaci na Oscara, i když byla slabší konkurence, ale říká se "Nechval dne před večerem" a tady platí "Nechval výkony před večerem", nakonec jsme chtěli, aby dostal Oscara. :-), protože jeho výkon a jeho závěrečná promluva usadila i nás, kteří jsme sice taky měli o rozhodnutí "ano" pochyby, ale časem jsme už souhlasili s Kristýnou (Hepburn). Krásné komediální drama s dávkou lidskostí, hořkosladkosti i romantiky ochucené černou pletí překvapivě skvělého Poitiera, teda co to povídáme, vždy musí být férovost a proto taky přijeli Johnovi rodiče, reverenta nepočítáme :-)) 90% (03.09.2018)

Povedená sonda do předsudků tehdejší doby. Nejnechutnější je služka. Jen se snad mohli znát delší dobu, 10 dnů se zdá opravdu málo. (17.04.2024)

Přes bezesporu objevný scénář a vynikajícího Poitiera mi film nepřipadá jako Oscarový. A za co jej dostala Hepburnová, na to nikdy nepřijdu(při vší úctě k ní). Zdá se mi to spíše jako brilantně odvedený řemeslnický kousek bez jakékoli režisérské invence. (16.08.2002)

dokonalá konverzačka, trochu moc americké morality, ale herecké výkony a hlavně dokonalé dialogy stojí za to - doporučuji pro výuku angličtiny. (09.12.2006)