Režie:
Jiří KrejčíkScénář:
Jiří MarekKamera:
Vladimír NovotnýHudba:
Jiří ŠustHrají:
Adolf Král, Soběslav Sejk, Bohuš Záhorský, Gustav Hilmar, Jaroslav Vojta, Vladimír Hlavatý, Vlasta Chramostová, Jiřina Švorcová, Andrej Bagar (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Český umělecký film z hornického prostředí, který na životných, rázovitých postavách havířů a důlních techniků řeší aktuální problémy našich uhelných dolů. Jeho hlavní postavou je úderník Vondra, který za pomoci politického tajemníka Diviše pochopí, že není hrdinstvím lámat tělesnou silou rekordy, a tím odrazovat ostatní havíře od překračování norem; že pravým hrdinstvím je pracovat výkonně, ale bez vypětí sil, věnovat své práci mozek i duši, využívat sovětských zkušeností, a hlavně strhávat svým příkladem ostatní k celkovému zvýšení těžby, k splnění plánu. V realistickém pohledu na soudobou hornickou problematiku a v pečlivém zpracování tkví vysoká umělecká i politická hodnota, účinnost a přesvědčivost tohoto filmu. (Filmový přehled)
(více)Recenze (28)
Naivněji to již napsat ani nešlo. Jaký to kontrast s tím, co Jiří Marek psal v 60. a 70. letech. Škoda filmu, jinak profesně natočený. V rámci žánru za 1,5. ()
I takové filmy museli sem tam někteří natočit, aby pak mohli mít volnější tvůrčí svobodu. Faktem je, že už jsem pár propagandistických filmů viděl a tento je celkem dobře obsazen. Není to úplná fraška, spíš je dost úsměvné, když pozorujete trestaného horníka, kterak se rozhodne nejet na víkend za rodinou, ale zůstat v práci a pomoci kolegovi plnit normy. Naopak je dost reálné, že starší horníci by takového úderníka asi moc v lásce neměli a to si myslím, že by mu ještě někde za tmy dali přes čuňu. Stejně humorné je vyvěšování vlajky, nad kterým se celý kolektiv dojímá a považuje to vůbec za to nejdůležitější v životě. Jistě se i tací našli, kteří neřešili nic jiného než normy a práci, ale většina horníků spíše debatovala v hospodě a uvažovala, jak uživit haranty a ženu, která seděla doma a starala se o domácnost. Mnohem důležitější je tento film jako otisk doby. ()
Celý film se točí jen o splnění závazků a jejich výrazné zvýšení. K tomu silně budovatelská hesla, páry kochající se v podvečeru vlajícími prapory nad doly, a uvědomění si, že co nezvládne jeden, to ale zvládnou všichni. Jen pro hodně otrlé povahy. ()
Ja su haviř, kdo je vic! Musim řict, že slova sudruha tajemnika Diviše se mnou taky hnula. Ode dneška pracuji přes normu! Zajímalo by mne, jestli a když tak kolika z těch, co tehdy makali na rubáni, to taky připadalo jako pohádka a kolik si jich rovnou odplivlo. Že ale byli tací, kteří to brali s nadšením naprosto vážně, bylo taky dost, je asi jasné, ale to většinou byli pak ti tajemníci a jiná netáhla. Vondrovo zacházení s otevřeným klíčem plně odpovídá frazeologii o kosti a praseti. Film není až na blbý střih (řada scén je ukončována příliš rychle, ještě než stačí odeznít) natočen vyloženě špatně. Herecky, když pominu to jásavé blbství, to taky jde. Takže odpad se nekoná. Když ideologie stranou, tak i v hodnocení! ()
Mě by jenom zajímalo, jaká byla atmosféra na place při natáčení. Jestli byli v té době všichni opravdu tak nadšení, jak na plátně ukazují. Chápu, že pro mladé herce to byla příležitost, a možná tomu i věřili. ()
Jojo, tohle se taky točilo. Rok 1952, šibenice pro Slánského a spol., Stalin se řídí heslem jeden mrtvý - tragédie, milion mrtvých - statistika, jeho teror je na vrcholu. Vydržel jsem 25 minut a v duchu jsem si kladl otázku s jakými pocity hrají prvorepublikové hvězdy Václav Trégl, Jaroslav Vojta, Eman Fiala nebo František Kovářík? Myslím, že by tohle měli povinně shlédnout všichni pod 40... ()
Tak pochopitelně je to propaganda a některé věty či scény jsem si užil s perverzním smíchem. Ale filmově je to zpracováno kvalitně a hvězdy dávám především za tématiku a reálné záběry z čelby apod. Politiku hold musí člověk vytěsnit a brát to čistě jako pohádku. Téma havířství je mi velice blízké a proto dávám tři hvězdy a zařazuji do archivu... ()
Z toho bolí nejen ruce ale i hlava. Komanči byli schopni tvrdit, že socialistický člověk může makat na 500 % bez odpočinku a bez nároku na odměnu. ()