Crna mačka, beli mačor
Chat noir, chat blanc
Schwarze Katze, Weißer Kater
Μαύρη γάτα, άσπρος γάτος
Čierna mačka, biely kocúr
Režie:
Emir KusturicaScénář:
Gordan MihičKamera:
Thierry ArbogastHrají:
Bajram Severdžan, Zabit Memedov, Branka Katič, Srdjan Todorovič, Florijan Ajdini, Sabri Sulejmani, Ljubica Adžović, Jašar Destani, Stojan Sotirov (více)Obsahy(1)
Staříci Grga a Zaria jsou přátelé od nepaměti. Čtvrt století se neviděli. O to víc se těší na setkání, které se však odehraje za velmi pohnutých událostí, kterým jiné - neméně pohnuté události - předcházejí... Zariův Matko potřebuje nutně peníze a tak se obrátí na cikánského kmotra Grgu se lží, že Zaria je po smrti, a ten mu je půjčí. Brzy se však ukáže, že dluh nemůže vrátit a tak se má vykoupit sňatkem s liliputánkou Beruškou. I když se ani jednomu do takového manželství nechce, nastává den svatby. Svatby neobvyklé, bouřlivé, při které každý z aktérů tohoto temperamentního a humorného vyprávění naplní svůj osud. Na filmu není důležitý ani tak samotný příběh, jako jeho až neskutečné postavy, které se ocitají v nepřetržitém toku událostí, myšlenek, představ, lidských citů a bujarého veselí, plynoucích v neutuchajícím rytmu obrazů a umocněných strhující hudbou. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (526)
Těžké hodnotit, protože k plnému docenění tohoto atipického dílka je asi třeba alespoň částečně porozumět životním postojům a zvláštnímu myšlení hrdého cikánského národa. A jak jsem tak film sledoval a zoufale se snažil orientovat ve zběsilém střihu a svérázných dialozích, čím dál více mi docházelo, že já pro jejich náturu asi nikdy mít pochopení nebudu. Zajímavý námět, fajn herci a skutečně výborný hudební doprovod, ale jestli chtěl Emir Kusturica touto groteskou něco určitého naznačit, k mým uším a očím to bohužel nedospělo. 60% ()
Co k tomu říci? Byla to smršť, která mě nabrala na rohy a už nepustila. Dílo plné elánu, bláhového veselí až bláznovství, protančených bot, všude překypujícího optimismu nakonec zalité omáčkou ze slunných dní. To je ve zkratce popis tohoto velice vytříbeného díla... V našem obvyklém vnímání něco naprosto nového, skoro nepochopitelného. Nekonečný kolotoč situací, které se zaplétají a rozplétají, čímž tvoří neuvěřitelnou směsici výbuchů smíchu a minimálně jednou znechucení (scéna s kadibudkou, při níž se mi chtělo takřka zvracet při živé představě dané scény ). To celé propojené temperamentní balkánskou hudbou, která mi tak imponuje a dodává to správné exotické kouzlo. Ona hudba je tu vždy a všude, někdy šílené kousky jako "Ja sam mala Pitbull Teriér" ( zřejmě takhle nějak to tam zaznělo ) nebo mistrovské skladby místní dechovky. Celý film bych ale rozdělila do dvou částí. První polovina měla jistý šmrnc, ovšem neustále jsem tak nějak očekávala víc. Vše se rozjíždělo a plynulo pomaleji, než bych si přála. Nemohla jsem se ale zbavit pocitu zklamání a nepochopení. Už mne napadaly myšlenky, proč má snímek tak vysoké hodnocení. A ejhle! Pak ale netrvalo dlouho a jako když utne, děj se začal odebírat tím správným směrem. A proto nasajte tu kouzelnou atmosféru Balkánu a ponořte se do jedné z nejbláznivějších, nejveselejších a nejvtipnějších komedií, jaké se vám kdy mohou dostat do rukou. Emir Kusturica je prostě chlapík, který to umí setsakramentsky rozjet... ()
Kusturica nevie písať príbehy. Dej je strašne roztržkovitý, v úvode hádže jednu nesúvisiacu scénu cez druhú, nevie sa posunúť ďalej a koniec je jasný už v polovici filmu. To ale nevadí, lebo to čo Kusturicovi ide, tak to je situačná komika a práca s hercami. Skvelá balkánska cigánska šialená zábava! ()
"J*bu tvoji pubertální hlavu!" ()
Všechny chvály a superlativy, které si zde můžete přečíst, platí a nemá smysl k nim něco dál přimýšlet. Jen mě tak napadá: jak by asi přijali Češi podobný film o sobě? Musí být v člověku kus národního sebevědomí, aby takvouto porci sebesakasmu skousl. ()
Radost ze života čiší přímo z každého záběru. ()
V mém okolí velice známý a oblíbený film, který osobně řadím k tomu nejzábavnějšímu, co jsem kdy viděl. Nejvíc mě na něm baví ten balkánský temperament a okouzlující radost ze života, kterou je to prostoupeno - obojí tolik protikladné středoevropskému emočnímu chladu a maloměšťácké připosranosti. Sleduji-li tento film - a viděl jsem ho již mnohokrát - jsem vždy strhnut jeho živelnou energií a báječnou hudbou, která s ním tvoří dokonalou jednotu. Vidět tuto šílenost je čistá radost. UPDATE 23.2.2021 - Když jsem dostal chuť vidět to po letech znovu, opět mě ten film dokonale dostal. Ten jeho dokonalý soundtrack, který znám nazpaměť, to je prostě tak skvělá hudba, až to není možné. K tomu to bezchybné obsazení, neskutečná sranda a nádherný, ale vážně NÁDHERNÝ závěr, to všechno dohromady mě prostě úplně ohromuje. Velká srdcovka, na kterou nedám dopustit a která člověku vyloženě dobije baterky. ()
No tak jsem to viděl až teď no. Ještě přečíst Babičku. Snad to bude taky taková jízda. ()
Co dodat ... Kusturicova černá, crazy, lidová, národní, pijácká komedie o dvou svatbách, dvou mrtvolách a mnoha peripetiích, o rakii co teče hrdlem proudem, o podrazech a zlodějinách, s výtečnou balkánskou hudbou k tomu, prostě nemá chybu. ()
Osobne si myslím, že je to taká istá geniálna šupa, ako naše Vrchní, prchni! . ()
První film, který jsem viděl ve filmovém klubu, se mi po létech zdá být lepším, než v době své premiéry. Už tehdy se mi líbil a díky němu jsem se odvážil na mimo-mainstreamové filmy, ale teprve teď jsem si ho skutečně vychutnal (zdá se být mnohem vtipnějším). Je pro mě příkladem kvalitní komedie o něčem. ()
Totálně bláznivá smršť cikánského temperamentu, strhující hudby, třeskutého humoru a rychle stříhaných obrazů. Groteskní a vědomě vygradovaná pohádka – protipól k vážné a bolestné sondě do cikánského života v Domě k pověšení. Nezapomenutelná hudební čísla (Black cat, white cat; Bubamara; Pitbull terrier). ()
Zvláštní, že když se o komedii z prostředí cikánských, kazachstánských a podobných rodin kdesi směrem na východ pokusí pan Vejdělek nebo americký sitcomista Larry Charles, dopadne to docela otřesně. Pokud se ale tématu chopí jeden z nejslavnějších žáků Otakara Vávry Emir Kusturica, vznikne opravdu vtipná a trefná komedie, která se ke svému úspěchu nepotřebuje nadřazovat nad hlavní hrdiny. ()
Čiena mačka, biely kocúr je podľa mňa klasicky vystavaná bláznivá komerčná komédia. Má tú výhodu, že sa odohráva v pre nás filmovo veľmi exotickom a málo frekventovanom prostredí. Všetci sú blázni, dostávajú sa do nesmierne vtipných a trápnych situácií a my sa môžeme smiechom aj udusiť. Kusturica sa podľa mňa inšpiroval bláznivými francúzskymi a talianskymi komédiami a pridal svoj jedinečný neopakovateľný štýľ. Vznikla takmer dokonalá komédia. ()
,,Jebu tě! Žer hovna!" Tak mi moji milí přátelé z bývalé Jugoslávie rozšířili zase obzory. Tohle jsem totálně nečekal. Pravá nefalšovaná cigánská jízda plná spousty sprostých slov, alkoholu a černých hlav. K tomu všemu nádherný přenádherný soundtrack plný melodií a písní kočovníků, kteří to dotáhli až do našich krajin a bohužel se jim u nás zalíbilo. Všechno je to tak strašně energické, že i redbull s finskou vodkou je proti tomuto žlutá sodovka. Na další film od Emira Kusturice si už nejspíš nikdy čas neudělám, ale za tento skvost má můj respekt a uznání. Naposledy jsem se podobně zasmál u Diktátora(toho nového). 4* ()
Před deseti lety za *** a 70%... Nyní to v průběhu projekce vypadalo ještě na míň... Ale věřte tomu nebo ne, po čase jsem této cikánsko-balkánské šílenosti přišel na chuť :) Bláznivá, smysl nedávající věc. Když ale přistoupíte na pravidla hry... tak to baví :) 80% ()
Naprosto živelná šílenost, jakou může stvořit snad jen Kusturica. :D Tohle prostě vlije energii do žil každému..i mrtvému. ;) ()
Spolu s "Otcem na služební cestě" asi jediný Kusturicův film, který mám bez výhrad ráda a mýma očima nejlepší z jeho poválečné tvorby. Film vykazuje řadu výrazných prvků jeho uměleckého stylu, především multikulturních motivů, obdiv filmového vidění Petroviće a Felliniho, množství tematických autocitací předchozí tvorby a intertextových odkazů na evropskou poválečnou literaturu s filozofií ztracené generace. Suverénní svět cikánů na Dunaji jako karnevalové panoptikum svérázných figurek je uvěřitelná moderní pohádka a voní láskou k lidem a k životu, což ve snaze zaujmout formou postrádám u ostatních jeho poválečných filmů. ()
Čiernobiela mačka s kocúrom sú piatym filmom, ktorý som od Emira Kusturicu videl. Ani jednému z predchádzajúcich štyroch som nedal viac, ako tri hviezdičky. A tomuto koncentrátu predtým videných filmov ani tie tri. Už som možno niekde napísal, že tieto feérie znesiem u Felliniho alebo Jakubiska, kde sú dávkované v znesiteľných porciách. Ale Kusturica má celý film ako jednu veľkú hlučnú, vulgárnu a nenápaditú feériu. Vtipy sú jednoduché a prekvapuje ma iba to, že Kusturicu vynášajú do filmárskych nebies za rovnaký typ prízemného humoru, za ktorý posielajú Trošku do horúcich pekiel. Takže suma sumárum - príbeh a spôsob prežívania cigánskeho etnika ma nezaujímajú, na vtipoch som sa nezasmial, hudba sa mi nepáčila a jediný pocit spolupatričnosti dokážem mať iba so zdesenými dentistami, pre ktorých musel byť tento film nefalšovaným hororom. ()
Tomuto humoru ja asi nerozumiem. ()
Související novinky
Kusturica rozpoutá revoluci
Konkrétně mexickou. Koncem roku totiž začne natáčet biografii psance, pak generála a nakonec guvernéra Pancha Villy. Film nazvaný Seven Friends of Pancho Villa and the Woman With Six Fingers (uf)… (více)