Nadějné vyhlídky

Takřka hororový začátek byl perfektní a okamžitě mě na film navnadil. Děj si dále ponechal určité tajemno a přitom ho dokázal skloubit s dospíváním malého chlapce, kterému nechyběl ani humor. Pak přišla trošku pěst na oko v podobě "dvacetiletého" Pipa, ale postupně jsem si na tento fakt zvykl a přeorientoval se na nastupující romanci. Tempo potom bohužel začalo docela váznout a film se stal rozvláčným, naštěstí do správných kolejí ho vrátil přízrak z minulosti, aby ho pak vystřídal samotný už trochu rutinní závěr. Celkově slabší 4*, Leanovo o rok starší Pouto nejsilnější se mi líbilo o něco více. (09.10.2012)

Predtým, ako som si pustil Nádejné vyhliadky, som si o filme nič nečítal. Takže som nevedel, že sa jedná o adaptáciu Dickensovej klasiky a ani nič o deji. Dobre som urobil, pretože som ako divák na začiatku vôbec nevedel, akú bude mať film atmosféru. No a tá sa Leanovi mimoriadne vydarila. Čiernobiela kamera v rukách starých majstrov dokáže vtiahnuť diváka do deja tak, ako by to dnes nedokázal ani Joe Wright s pomocou najvýkonnejšieho počítača. Nechcem si predstaviť, ako by vyzeral digitálny, hnedým filtrom prehnaný Londýn v nejakej dnešnej, 100 miliónovej adaptácii. Mierny problém som mal aj ja s Johnom Millsom, ale nie kvôli veku, pripadal mi na rolu príliš necharizmatický. Rovnako mladá Jean Simmons bola krajšia, ako Valerie Hobson v jej staršom vydaní. Chápem dôvody, prečo britskí kritici považujú toto dielo za najlepšiu adaptáciu románu v histórii kinematografie. (11.12.2012)

Moje jedina zkusenost s Charlesem Dickensem byl zatim Oliver Twist, ktereho nesnasim, takze jsem zacal panikarit, kdyz se to opet cele rozjizdelo v cele s nejakym anglickym spratkem, ale postupne scenar ziskava na zajimavosti a je to navrat do doby, kdy jeste filmy byvaly postavene ciste na kvalitnim pribehu. Cernobily David Lean take neni k zahozeni, ale hype typu 5. nejlepsi britsky film vsech dob si muze dat klidne pohov. 6/10 (15.07.2012)

Od Dickense jsem nikdy nic nečetl, takže těžko mohu srovnávat se silou a košatostí předlohy - čistě z filmu samotného mám ale pocit solidního, byť poněkud roztříštěného příběhu. Linie s uprchlým trestancem/mecenášem je výborná, jasné filmu dominuje a táhne ho dopředu. Ale ve chvíli kdy na poměrně dlouhou dobu převládne příběh staré zahořklé panny a její schovanky, tedy romatická linka a snaha vnést do charakteru hlavní postavy trochu emotivní hloubky, film povážlivě drhne a jinak solidní děj vyplňuje hustou vatou upjatých šroubovaných dialogů (fakt nesnáším Jane Austenovou... a toto ji silně připomíná) a vykonstruovaně působících "náhod" spojujících oba příběhy do jednoho celku. Naštěstí to nevydrží věčně, s přesunem do dekadentnějších Londýnských kulis a nástupem Aleca Guinesse je všechno zas aspoň na nějakou dobu v nejlepším pořádku. 7/10 (03.09.2012)

Viděno na velkém plátně v digitálně zrestaurované verzi. David Lean se po Poutu nejsilnějším rozloučil s Noelem Cowardem a pustil se do dvou adaptací děl Charlese Dickense. Jedinou výtku bych měl pro Johna Millse, který věkově neodpovídal Pipovi, bohatě to ale vynahrazuje jeho herecký výkon a další herci, především Alec Guinness, pro něhož toto první setkání s režisérským velikánem bylo bezmála osudové. A to jsem nezmínil dokonalou atmosféru blat... (09.08.2012)