Mý lepší blues

Po shlédnutí 3 filmů Spika Lee během cca 10 dnů si myslím, že bejt černej je ta nejvíc cool věc na světě. Agitační feťácké tanečky Sama Jacksona v Jungle Fever ( "I am a c..c..c..c..crackhead"), Spikeovo poflakování se s pizzou v Do The Right Thing, Denzelovy sólíčka na trumpetu a jeho sebevědomá nadvláda nad ženami (klátí víc než jednu bez nejmenších výčitek svědomí a bez "miluju tě" keců) a perfektní role Johna Turturra ve všech třech filmech. Krásné syté barvičky, dobrý hudební podkres a dobře napsané dialogy. Kouká se na to hezky. Nejlépe hodnocené Do The Right Thing mi paradoxně přišlo nejslabší. (02.05.2008)

Vlastně tomu profesně nelze nic vytknout, ale přesto mne to neoslovilo. Celé mi to přišlo jakési studené, akademické, točené s profesionálním odstupem, jako by to režisér dostal za úkol natočit - a tak to udělal; a vyvaroval se formálních chyb. Emoce mne však nezasáhly, měl jsem pocit, že to toho nebyly vložené. (28.07.2011)

"...A vše je taky jen blues...", řekl TAKY Bůh (říkám já, jestli jste poctivě koukali i na závěrečné titulky). Jen Bůh není... (říkám já už jen tak...) . . . Ale Spike Lee natočil skvělý film o blues, jazzu, hudbě, rodině, přátelství i černém Brooklynu, poutavě vystavěný příběh o jednom sobci, kterého až život naučí a rodina spasí a nemusí jít vždycky jen o ten nátisk, že... . . . Pět hvězd v dobrém rozmaru i za mix jazzové hudby stylově v rozmezí nějakých třiceti let i za ten okouzlující >happyend< , dokazující, že trubka od ryzího jazzmana daleko nepadne... ;-) - - - - - (Poprvé viděno 11.2.2013 na dvd /s původní zvukovou stopou a č. titulky v originálním formátu obrazu/, hodnocení 260., komentář zde jako třiadvacátý - 11.2.2013) (11.02.2013)

Takový líbivý moderní film s velmi výraznou a kvalitní jazzovou hudbou a trochu rozporuplným a nevyváženým dějem. Film o hudbě, film s hudbou, film pro hudbu. Černošská jazzová oslava života o sebevědomém hudebníkovi, jehož ironie života srazí na zem, aby si uvědomil pravou podstatu života. Sebevědomý trumpetista Bleek Gilliam (dobrý Denzel Washington, jako malý Zakee Howze) je na vrcholu. Má svojí hudbu, kapelu, dvě přítelkyně, trpělivost s kamarádem a dobrý tah na branku ve stoupání za úspěchem. Nešťastná náhoda a přehnaná dávka sebevědomí ho krutě srazí k zemi, aby nakonec pochopil pravý smysl života. Což nakonec vyznívá až trochu moc kýčovitě. Naštěstí pro film je tu dost slibných míst, lehký nadhled a především vynikající hudba. Z dalších rolí: Bleekův kamarád a neúspěšný manažer kapely Giant (sám režisér Spike Lee) s prokletou sázkařskou vášní, saxofonista Shadow Henderson (Wesley Snipes), Bleekův kamarád i sok v hudbě a lásce, pianista Left Hand Lacey (Giancarlo Esposito), vyznavač francouzského šarmu, bubeník Butterbean Jones (Robin Harris) a basista Bottom Hammer (Bill Nunn), další členové kapely, Indigo Downes (Joie Lee) s příšerným účesem a konečná Bleekova životní partnerka, Clarke Bentancourt (zajímavá Cynda Williams), která dá nakonec přednost Hendersonovi, lakotní majitelé hudebního baru Moe (John Turturro) a Josh Flatbushovi (Nicholas Turturro), Francouzka Jeanne (Linda Hawkins), a gangsterský pohůnek Madlock (Samuel L. Jackson). Nespoutaná hudba jako oslava černošského velikášství. (01.06.2012)

Mý lepší blues, snímek, kde je sice hezká muzika, která se prolínala jakýmsi příběhem týkající se života hlavních protagonistů (viz obsah nahoře), ale bylo to asi to jediné, co se mě trochu dotklo. Potenciál tam byl rozhodně větší, ale takhle jsem byla emotivně úplně mimo, dokonce jsem se přistihla, že se chvílemi nudím. Je to škoda, už jen kvůli spoustě známých černých tváří, včetně samotného režiséra. Buď tam mělo být ještě víc té pódiové muziky a nebo hlouběji rozpracované osobnosti, protože na mě to ve výsledku působilo jen průměrným dojmem, takže já ze sebe dnes víc jak trojku nevysypu. (20.08.2015)