Johančino tajemství

Popoluška trochu inak a bez holubov, miesto nich má sympatickú a vtipnú sudičku v ľudskej podobe v podaní Emílie Vášáryovej. Škoda, že tá si už nemôže zahrať princeznú, a pri jej páde zo stromu som zatajil dych. Aj ďalších pár rozprávkových trikov pomohlo na osvieženie príbehu, ktorý po stý krát prevaril to isté. Naozaj sa zdá veľmi ťažké vymyslieť v rozpravke niečo nové, čo ešte vo filme nebolo. Výprava ale nešetrila, kostýmy a celý film nevyzerajú lacno a môže to byť štart pre pár hviezdičiek ako speváčka Kristína v úlohe princeznej Kristíny. Nie som celkom nadšencom zhody mien filmovych postáv a hercov, pokiaľ to nie je zámer. Trochu to kazí filmový svet vo filme. –––– Johan, kam ideš? Skontrolovať kone? Počkaj, ja z teba ešte urobím chlapa! (26.12.2015)

Pohadka se vysilala na druhy svatek vanocni na Ceske televizi a nyni je ke shlednuti na dafilms.cz. Je v ni poetika, socialno a zoologie. Johanka se jako Popelka prohani na koni, v lese take potka prince. Slecnu vydavajici se za chlapce by dnes prohlidl kazdy z lgbt komunity a vi to i osel stojici za ni. Dojde i na hadanky, sermovani a strileni z kuse. Potesila me role pro zpevacku Kristynu. (05.04.2024)

O letošních vánocích platí, co se pohádek týče, že do třetice všeho zlého. Nesympatičtí herci, jejichž výkony aspirují na Zlatou malinu, za nejhorší filmový počin roku, se sice snažili co mohli, ale bezvýsledně. Nemám představu, jak by to vypadalo, kdyby sudička svými zásahy nepomáhala řešit situace a neposunovala děj této směsice pohádek dopředu. Kostýmy byly pěkné a v levné výpravě vynikaly, i když se zámecký ples od vesnické tancovačky příliš nelišil. Amatérské pojetí závodů a souboje o ruku princezny bylo pro slaboduché. Jediné co stálo za zmínku byli koně. Pokud si vzpomenu na krásné pohádky, které byly natočeny v padesátých letech, je mi stydno, kam to filmová produkce za šedesát let dotáhla. (28.12.2015)

Ke kladům této .... no, tohoto....ale jo, skočím do toho po nohou: paskvilu - patří neokoukané slovenské stavební historické památky, hezké kostýmy a snaha udržet jednotnou dějovou linku bez mraků vedlejších motivů, jak naneštěstí bývá u jiných současných pohádek nepochopitelný a znepřehledňujícím zvykem. Zbytek je čirá hrůza, pohádka by se měla pouštět jen za trest opravdu hodně zlobivým dětem. _____ Příšerné byly už poletující sudičky, z nichž asi nejvíc zlobila Vášáryová, takže ji odsoudili k nejdelší roli. To její čarování: Pele - Mele, jak to tam motala snad dvacetkrát, bylo neskutečně otravné. Kouzla ke všemu furt postrkovala děj, takže na hrdiny toho moc nezbylo. Když začal nějaký problém, prostě Vášáryová zamávala rukama, zamumlala tu svou protivnou mantru a bylo vymalováno. _____ Ráda bych řekla, že autoři měli jen nešťastnou ruku při obsazování hlavních rolí, kde jediná hezká a koukatelná byla princezna Kristina, ale já si to nemyslím. To musel být záměr vybrat pro film tak prapodivné zjevy. ___ Režie je nezvládnutá, utahaná. Dialogy nesmyslné blábolení (dalo by se to brát i jako klad, protože pak se v nich to ustavičné "Pele - Mele" aspoň trochu ztratí). Scény na sebe nenavazují. Hudbu snad někdo složil na elektrickém pianu, které se zasekávalo a půlka kláves nefungovala. _____ Nevadí mi nijak převlek dívky za chlapce tím, že si nasadí čepku a nikdo to nepozná. Téhle fintě známé z mnohých Shakespearových her přiznávám v rámci nadsázky právo na existenci. Nic mě ale nepřesvědčí, že je scenáristicky v pořádku, když ráno přijmou holku/kluka do služby a už večer má funkci princova důvěrníka a komorníka a princ bez něj nemůže ani na chvilku být. _____ Až ke konci filmu vyšlo najevo, že postarší dvojice ze statku, která se o Johanku starala, byli jen nějací sloužící, celou dobu před tím se zdálo, že patří k rodině. ____ Princeznina hádanka nebyla vůbec hádanka, ale úkol a navíc šíleně pitomý. _____ Milostný motiv byl leda šmírácký, protože Johanka se do prince zamilovala, když ho sledovala, jak se koupe v jezeře a on do ní, když v noční košili plavila koně. Žádnou další romantiku a dokonce ani interakci nečekejte, takže Johančino závěrečné zoufalé: "Vždyť on vůbec neví, kdo jsem!" naprosto reálně vystihuje situaci. ____ Finále jsou jen namátkou vršené nelogické scény. Princ se od Johanky odvrací s tím, že mu nedůvěřuje a on tedy neví, kdo doopravdy je (tak v tom má pravdu) a hned v následující scéně ji hledá po celém hradě, aby ji všem představil jako budoucí královnu (aniž by znal její jméno). Dav při pohledu na Johanku bučí, ale pak jí Vášáryová vyčaruje trochu zdobnější šaty a poddaní v tu ránu nad Johankou vzdychají obdivem. Pak si ještě sudička Vášáryová zatančí sama se sebou na balkóně a nakonec odletí. Doufám, že do kelu i s celou touhle pohádkou. (27.12.2015)

Lidé v pohádkových kostýmech konverzují (dále jen LVPKK), LVPKK, LVPKK, zakouzlí se, LVPKK, LVPKK, tančí se, LVPKK,LVPKK, kouzlo, LVPKK,LVPKK, střílí se z kuše, LVPKK ... dále už nedokoukáno. Úplně bych se ve filmech vyvaroval námětu - žena převlečená za chlapa. Buď je totiž neskutečně dementní nepoznat, že je to holka, v opačném případě by museli sehnat hnusnou mužatku. Nicméně sečteno podtrženo = výpovědní hodnota většiny současných pohádek je LVPKK. (26.12.2015)