Pahorek

Pahorek je takové jedno pěkně ukřičené drámko z válečného prostředí. V libyjské poušti si britští frajeři postavili docela pěkný útulek pro vlastní vojáky, kteří se nějakým způsobem provinil proti své vlasti. Všude panuje dokonalá vojenská šikana. Sean Connery se ovšem rozhodl tvrdým podmínkám a nelítostnému chování zejména seržanta Williamse vzdorovat. Samozřejmě mezi strážemi je jjeden dobrák, takže Connerymu pomáhá, jak jen je to možné. Celkem se mi film líbil. Několikrát mi dokonce naskočil úsměv na tváři, což jsem úplně nečekal. Dialogy jsou docela vybroušené. Vše je pěkně nasnímané. Herecká parta je moc dobrá a navzájem se neustále trumfuje v hláškování, takže z mé strany určitě spokojenost. Pahorek je takový klasický zástupce filmů, u kterých se nemusím nijak přemáhat a mohu klidně ty 4* dát, i když v tomto případě jsou to 4* trošku slabší. (29.06.2012)

Mám rád filmy z vězěnského prostředí a nebo z koncentračních táborů a teď můžu říct, že mám rád filmy z prostředí, kde jsou vojáci, kteří se něčím prohřešili, čili kárné zařízení. Například ve filmu z vězení jsou různé gangy, různé sexuální praktiky, drsná slova, drsné ksichty a sem tam nějaký ten posránek, co se rozbrečí. Ačkoliv mi prostředí tohoto filmu silně přípomíná vězení jen s tím rozdílem, že nejde o žadné masové vrahy, tak ani jedno zde nenajdete a to ani tak, že žadné vulgarismy. Žadné soupeření gangů!!! Žadný rasismus!!! Nikdo zde nemá žádné nepřátelé mezi spoluvězni. Jsou pouze tři nepřátelé. Sadističtí bachaři. Svinské horko. A největší nepřítel PAHOREK. Postavený kopec, na který odsouzení vojáci běhají. Skvělý a originální nápad. I přesto, že je snímek černobílý, tak si dokážu představit vedro, které tam muselo panovat, což mně přívádí k tomu, že film má vážně výbornou atmosféru. Naprosto jednoduchý scénář dělá z Pahorku geniální film .V tomto filmu hraje Sean Connery a člověk by nejspíš čekal, že podá nejlepší výkon. Není tomu tak. Těžko by se dal ohodnotit herec, který podal lepší výkon, protože všichni předvádějí herecký koncert. Něco podobného se už nejspíš nepodaří natočit, protože tohle je filmový zážitek!!! (13.07.2008)

Trestný tábor měl přetavit britské vojáky (poslané do něj za krádeže, neusposlechnutí rozkazů, zbabělost před nepřítelem atd..) zpět na poslušné příslušníky armády a posléze je vrátit k bojovým útvarům. Velitel tábora si s napravovanými nechtěl špinit ruce a tak veškerou moc ponechával v rukách velícího seržanta. Ten časem ztratil jakýkoliv soucit a schopnost rozeznat co vše ještě vojáci vydrží a co ne. Hlavním napravovacím prostředkem byl pahorek uprostřed tábora, navršený z písku, který měli odsouzení v plné polní překonávat a to nesčíslněkrát za sebou. Připomínám, že trestný tábor byl v severní Africe v poušti. Nikoho jiného než Conneryho si v úloze hlavního hrdiny nedokážu po shlédnutí filmu představit. Myslím, že ani autor knižní předlohy Ray Rigby by filmu nic nevytkl. (23.01.2011)

Vynikající klasické válečné drama Sidneyho Lumeta je film skrývající v sobě několik rovnocenných významových rovin. Předně je silným demýtizačním válečným snímkem, jelikož většina filmů zobrazujících 2. světovou válku tento konflikt reflektuje čistě černobíle - kladnými hrdiny jsou spojenci a zápornými vždy vojáci Osy. Tím, že děj filmu se neodehrává přímo uvnitř válečného konfliktu, na frontě či v její blízkosti, ba ani v týlu pod správou německých či japonských okupačních vojsk, ale v jakémsi odříznutém, homogenně izolovaném a uzavřeném prostoru trestaneckého britského tábora, dochází k mírnému sémantickému posunu - negativními hrdiny se stávají dozorci britské armády. A to už je druhá, zřejmě významnější rovina filmu - obrazově velmi silná úvaha nad smysluplností subordinace uvnitř uzavřeného systému a nad nezbytností její neustálé kontroly, pokud se kontrolní mechanismy ponechají pouze v řádu systému samého, lidský faktor tu má velmi kontroverzní roli, neboť v sobě obsahuje to, čemu Freud říká ID, někteří sociologové malý fašista a jiní obecně zvíře v nás - člověk má často v sobě tendence své postavení v systému utvrzovat a posilovat neadekvátními prostředky, týkající se mnohdy agresivity a násilí... Symbolická postava seržanta Williamse (jakési obdoby Formanovy vrchní sestry Flatcherové či podobných zrůd z dalších, již čistě vězeňských dramat západní kinematografie) a proti němu stojící Joe Roberts - voják odsouzený za zbabělost, což je absurdní pojmenování pro hrdinství vzepřít se nesmyslnému rozkazu a porušit železná pravidla subordinace, základu, na kterém stojí celý systém... Symbolický je i pahorek uprostřed tábora, jehož přítomnost je především psychologická...kdo se přestane bát jeho, přestane se bát i hrůz panujícího absurdního status quo... Sidney Lumet natočil velký film o síle lidského ducha a principech zneužívání moci, který časem neztratil nic ze své působnosti... (07.01.2008)

Už si nepamätám, či som filmovú verziu Pahorku videl pred prečítaním knihy Raya Rigbyho, ktorá vyšla v roku 1969, alebo až potom. Nakoniec to nie je ani také dôležité, pretože ma obe verzie upútali. Kniha samozrejme o niečo viac, ale film najmä zásluhou výborného castingu príliš za ňou nezaostával. Ako tu už niekto napísal, nevnímal som to ako protivojnový film, ale ako väzenskú drámu, vzdialene pripomínajúcu Frajera Lukea. Ako u väčšiny starých filmov, ktoré vyvolávali v dobe ich premiéry moje nadšenie, aj k Pahorku som dnes kritickejší. Niektoré scény boli prehnané a seržant Rogers príliš vyčnieval. Päť hviezdičiek síce ponechávam, ale to pôvodné nadšenie už zmizlo. (28.05.2012)