Pahorek

S Lumetom mám už od 12 Angry men veľmi dobré skúsenosti, a ani tentoraz nesklamal. Brilantná dráma o krutom režime vo vojenskej väznici kdesi v Lýbii, vyniká hlavne výraznými výkonmi (mj. Harry Andrews, keď ku koncu stráca velenie a poriadok úplne vo všetkom a spolu s tým aj nervy, záverečná 20-minútovka s ním, seržantom Williamsom, doktorom a Connerym v jeho cele je absolútne fenomenálna. Fantastický film s nečakaným záverom. (01.08.2013)

Kvalitatívne hodnoty filmu odrážajúceho nezmyselnosť vojenskej mašinérie sú jedny z najdokonalejších vo svojej podstate. Každá postava má dokonale spísané charakterové črty, čo prispieva k maximálnej spokojnosti. Connery je perfektný, no je len malým článkom tohto bezchybného reťazca, ktorý na mne nechal hlboké stopy. Od začiatku sa tak síce netvári, no postupne vrcholí psychické násilie a fyzické aj duševné týranie sa presúva takmer až na diváka. Až budete chcieť aby skončil, a skončí skvostne. Takže naozaj nepochybne dokonale zahrané a tiež nechápem len 'zlatopalmovskú' nomináciu. Dve hodiny skvelého proti-army filmu, keby bolo viac takýchto. 100%. (11.02.2008)

Pahorek mi velmi připomíná Kubrickovy Stezky Slávy a i když je hutný, vše podává trochu "zkratkovitě" (navzdory délce), vývoj mentality postav mi přišel zbytečně překotný, na druhou stranu je zde zase líp vidět ta absurdita armády a války, zejména ve scénách, kdy každý křičí na každého a chytá se "toho svého stébla". Výborný zážitek, šlo to i líp, ale já jsem spokojený... 8/10 (19.12.2008)

Jeden z nejlepších vězeňských filmů, co jsem kdy viděl a dost možná také vůbec nejlepší film o vězeňské vzpouře! Výborné výkony (od Conneryho Robertse až po Harryho Andrewse v roli praporčíka Wilsona) podpořené fantastickou kamerou dávají filmu tu pravou realistickou atmosféru. Dokonce, kdo by to při tomto žánru čekal, jsem dostal záchvat smíchu - to když jde King za velitelem:-) Třetí setkání s Lumetem končí opět velkým filmovým zážitkem! 9,5/10 (03.01.2011)

Vynikající klasické válečné drama Sidneyho Lumeta je film skrývající v sobě několik rovnocenných významových rovin. Předně je silným demýtizačním válečným snímkem, jelikož většina filmů zobrazujících 2. světovou válku tento konflikt reflektuje čistě černobíle - kladnými hrdiny jsou spojenci a zápornými vždy vojáci Osy. Tím, že děj filmu se neodehrává přímo uvnitř válečného konfliktu, na frontě či v její blízkosti, ba ani v týlu pod správou německých či japonských okupačních vojsk, ale v jakémsi odříznutém, homogenně izolovaném a uzavřeném prostoru trestaneckého britského tábora, dochází k mírnému sémantickému posunu - negativními hrdiny se stávají dozorci britské armády. A to už je druhá, zřejmě významnější rovina filmu - obrazově velmi silná úvaha nad smysluplností subordinace uvnitř uzavřeného systému a nad nezbytností její neustálé kontroly, pokud se kontrolní mechanismy ponechají pouze v řádu systému samého, lidský faktor tu má velmi kontroverzní roli, neboť v sobě obsahuje to, čemu Freud říká ID, někteří sociologové malý fašista a jiní obecně zvíře v nás - člověk má často v sobě tendence své postavení v systému utvrzovat a posilovat neadekvátními prostředky, týkající se mnohdy agresivity a násilí... Symbolická postava seržanta Williamse (jakési obdoby Formanovy vrchní sestry Flatcherové či podobných zrůd z dalších, již čistě vězeňských dramat západní kinematografie) a proti němu stojící Joe Roberts - voják odsouzený za zbabělost, což je absurdní pojmenování pro hrdinství vzepřít se nesmyslnému rozkazu a porušit železná pravidla subordinace, základu, na kterém stojí celý systém... Symbolický je i pahorek uprostřed tábora, jehož přítomnost je především psychologická...kdo se přestane bát jeho, přestane se bát i hrůz panujícího absurdního status quo... Sidney Lumet natočil velký film o síle lidského ducha a principech zneužívání moci, který časem neztratil nic ze své působnosti... (07.01.2008)