Modrý samet

Má oblíbená Lynchovina. Opravdu těžce přehuštěný film, kdo nemá rád Lynche, tak to asi nerozchodí. Neskutečným způsobem ulítlý Dennis Hopper, Kyle McLachlan ve své asi nejlepší filmové roli, Isabella Rosselini je taky úžasná a tak bych mohl pokračovat i o dalších hercích, z nichž většna jsou přesné typy pro tento druh filmu. Nedokážu vysvětlit, proč je ten film tak geniální, ale prostě je. (23.07.2002)

Lynch a dokonce docela snadno pochopitelný, to jsou mi ale věci... Celé to vyprávění, vyšetřování a odkrývání tajemna je velmi zajímavé a celkem i atmosferické, napínavé (přestože víc přitlačit na pilu by bylo záhodno). Herci jsou vybráni myslím dobře, sympaťák Kyle Maclachlan, kterému po celou dobu fandíte, nešťastná tajemná kráska Isabella Rossellini (ve které jsem sám nevím proč viděl Juliette Binoche) a pak nejvýraznější postava celého snímku Dennis Hopper. Popravdě řečeno, když jsem si onehdy v jednom nejmenovaném pánském časopise četl o 30 největších filmových gaunerech všech dob a Hopperova postava byla mezi nimi, čekal jsem trochu záludnějšího a důmyslnějšího záporáka, zatímco Frank je prostě totální násilnický magor, nic víc nic míň. Konec nečekaně normální, vlastně až nepřirozeně pro tohoto režiséra. Solidní 4*, ale potencionál byl podle mě o trochu větší. (12.08.2012)

Když všeobjímající láska dohlíží na souboj dobra a zla, Frank Booth si už nezapíchá.. Laura Dern ještě nevypadá jako kostlivec z kabinetu učitele přírodopisu, MacLachlan je o jeden odstín méně zelenější bratr pana Data, hrubián Hopper nadužívající „that word“ je velmi nestabilní a když I.Rossellini při natáčení scény znásilnění roztáhne nohy a k překvapení herce Dennise je naostro, nelze se divit, že se sahá po kyslíkové masce (předpokládám, že patřila jemu a ve scénáři původně nebyla).. Rozsáhlá symbolika, červené záclony a zvědavost, která přinese vidění věcí, které byly vždycky skryté. Dobře vím, že Lynch umí vtáhnout podmanivým audiovizuálem i vzrušující podivností a právě nedostatek charismatu tuhle sametovou neo-noir historku připravuje v mých očích o působivost.. (23.08.2018)

Blue Velvet má u mě trochu nevýhodu v tom, že jsem ho v posloupnosti viděl jako jednu z posledních modernějších Lynchovek a působil na mě, dá-li se to tak vůbec říci, trochu doslovným a zbytečně opakovaným natahovyným dojmem - vzhledem k tomu, že ve svých dalších filmech (Zběsilost v Srdci, Twin Peaks, Lost Highway) dokázal podle mě Lynch sdělit a navodit to samé daleko výstižněji, jasněji a sugestivněji. (01.07.2007)

"It's a strange world..." Taky mám ten dojem, byť to ani omylem není nejvíc strange film pana Lynche. Ale zato to je čarokrásná pohádka, kterou svým dětem určitě pouštět nebudu, o předměstském rytíři zachraňujícím dámu v nesnázích a při té příležitosti zjišťujícím, že jeho zdánlivě zářivé brnění není zdaleka prosté trhlin. Možná právě tady a tehdy si budoucí agent Cooper uvědomil, že idyličnost malých městeček není nic jiného než beránčí roucho skrývající vlčí tesáky, a rozhodl se strávit svůj příští život bojem proti všem Frankům tohoto i jiných světů, ale já jsem se docela určitě tehdy, kdy se poprvé před mýma pubertálníma očima zavlnil modrý samet, přestala svých nočních můr obávat a místo toho jsem jimi začala pohrdat, protože ani náhodou nebyly tak podmanivé jako ty naservírované šéfkuchařem Lynchem. P.S. Ten umělý ptáček byl tak úděsný, že mi to chtě nechtě přijde jako úmyslný kýbl ledové vody chrstnutý do tváře všem happyendům, které kdy byly napsány. (22.07.2011)