Příběh Alvina Straighta

Před těmi nejpodstatnějšími a nejvnitřnějšími vazbami se můžeme schovávat jak dlouho chceme a stejně nás nakonec dostihnou. Přesně na tyto vazby útočí Lynch - a úspěšně. Podmanivě rozehrává příběh jednoho člověka se zajímavými vedlejšími postavami kolem něj, nechá diváka příjemně odpočinout, příběh plynout a dokonce si udělá legraci i sám ze sebe (ploužící se žluté čáry). Jediná pasáž, kdy příběh ztratí náboj, je opravování sekačky u "hodných cizích lidí", kde se Alvin nevyrovnává s rodinnou neshodou, ale s dávným traumatem, a to mi ke zbytku příběhu moc nesedělo. Jinak mě ale Straight Story pocitově hodně dostal a za tohle překvapení si zaslouží jen chválu. (17.02.2007)

Tento film je niečo ako psychoterapia pre jeho tvorcu. Po rokoch magorín, alegórií, metafor, násilia, podobenstiev atď natočil obyčajný film, ktorý je ešte obyčajnejší ako typický obyčajný film. Je to terapia aj pre jeho fanúšikov, ktorí sa predbiehajú v zaručene správnych teóriách jeho predchádzajúcich filmov. Tu nejde o nič, iba o vychutnanie si príjemnej atmosféry a vzdanie holdu starobe. Takto nabral silu na ďalšie desaťročie točenia typicky svojských filmov. Skoro ako od Sverákovcov. Pomalá staroba (sekačka) verzus rýchla mladosť (cyklisti). Len škoda, že sa časom ukazuje, že celý pelotón bol zrejme nadopovaný. Takže morálnym víťazom je Alvin, respektíve pomaly ďalej zájdeš. (17.06.2012)

Režisér D.Lynch väčšinou tvorí ťažko stráviteľné a nepochopiteľné snímky. Niektorým som prišiel na chuť, iným zase nie.Toto je asi jeho jediný film, v ktorom sa nesnaží ani šokovať, ani motať hlavu. Úplne jednoduchý príbeh o starcovi, ktorý sa vydá na cestu za chorým bratom na záhradnej kosačke. Problém je v tom, že je to strašne ďaleko. Na cestu, ktorá trvá celé týždne stretáva zaujímavých ľudí, rieši problémy, takmer sa na kopci zabije a hlavne nedá dopustiť na svoju milovanú,ale trošku pomalšiu dcéru. To najkrajšie je samotné putovanie krásnou krajinou, doplnené nádhernou hudbou.Jedna z najkrajších roadmovie. Film 100%. (27.01.2009)

V komentári k filmu Mazacia hlava som napísal, že môjho rovesníka Davida Lyncha považujem za blázna. Inteligentného, kreatívneho, ale blázna. Príbeh Alvina Straighta potvrdzuje tento môj dojem iba čiastočne. Vyzerá to na road-movie, ktorá sa pohybuje rýchlosťou starej sekačky na trávu. A dokonalo diváka odrovná. Chvíľu je možné obdivovať zaujímavé scenérie Iowy a Wisconsinu, chvíľu je možné započúvať sa do Badalamentiho hudby i neúspešne hľadať hlbší zmysel v Straightových múdrostiach, ale absolvovať toho dve hodiny, to je na úrovni týrania diváka. Táto bizarná historka má podľa všetkého korene v skutočnej udalosti, ale film o tom nemusel byť nakrútený, čo nakoniec vyjadrujú aj moje dve hviezdičky. (28.05.2018)

"Na stáří je nejhorší, že si pamatujete, jaký je to bejt mladej." Film, kterej je pro mě výjimečnej už od mých šestnácti, kdy jsem ho poprvé viděl; film, kterej vleze za srdce a odmítá vylézt, i kdybyste si chtěli hrát na sebetvrdší chlapáky. David Lynch občas opouští svý surreálnem prosáklý doupě a dokazuje, že umí kráčet po stejný planetě, jako všichni ostatní - a vždycky to stojí za to. Straight Story je mocnou poctou stáří a lidskýmu životu; je vyprávěnkou o skutečných hodnotách a dávných zraněních, volajících po léčení. Když Alvin při epizodních eskapádách a setkáních bilancuje a odhaluje vlastní příběh, je extrémně těžký s ním nesoucítit, přestože přetéká zlozvykem a neojedinělou chybou všeho druhu. A kdo ne? Kdo jinej ti popíše průser i způsob jak se ho vyvarovat, než ten, kdo se ho dopustil? Kdo ti líp řekne, o čem to je a co tě pak provází? Kór když jsou ty zmíněný eskapády a setkání skoro všechny ojediněle skvělý. Tu přetejkaj bizarním humorem (jelen! bráchové!), tu poučujou (stopařka), tu nostalgicky rozjímají (váleční veteráni). Když k tomu přidáš baladickou Badalamentiho hudbu a spoustu nádherných záběrů pozdně letní Iowy, neodoláš. Téměř osmdesátiletej bejvalej kaskadér Richard Farnsworth si po zásluze vybojoval oscarovou nominaci a Sissy Spacek v roli mírně zaostalý dcery nezůstává pozadu. Závěrečná kratičká anabáze Harryho Deana Stantona je pak monumentálním završením týhle ždímačky slz pro chlapy a důkazem, že dobrej herec dokáže sakra hodně i na minutový ploše. Když starý oči symbolicky vzhlíží k nebi, kde už dávno nemůžou vidět žádný hvězdy, je vám jasný, že některý věci prostě chcete udělat správně. Tak STRAIGHT, jak jen to půjde... (18.06.2017)