The Portrait
Režie:
Jiří SlavíčekScénář:
František Vlček st.Kamera:
Jan RothHudba:
Dalibor C. VačkářHrají:
Otomar Krejča st., Luba Skořepová, Vladimír Šmeral, Ladislav Kulhánek, Karel Dostal, Rudolf Deyl ml., Felix le Breux, Růžena Šlemrová, Ludmila Píchová (více)Obsahy(1)
Polovina devatenáctého století. Mladý malíř Šimon (Otomar Krejča) portrétuje bohatého, zlou pověstí opředeného lichváře Chazaje (Karel Dostal). Maluje obraz, z něhož na něj začínají hledět živé, uhrančivé lichvářovy oči. Šílený hrůzou a strachem spáchá malíř sebevraždu. Je první, komu obraz přinesl neštěstí. Chazaj je ztělesněné zlo a v podobizně žije dál. Obraz ničí stále více lidí. Chazajův přízrak přivádí k tragické smrti dalšího nadaného malíře. Je jasné, že podobizna musí být zničena... (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (79)
Jméno Jiřího Slavíčka v českém filmu často asociuje emotivně bohaté zážitky či obecně setkání s krásnými filmy. Samostatně začal tvořit v roce 1938, podepsal se například pod aktualizovaným přepisem Nerudy Vzhůru nohama, výborné bylo nostalgické připomenutí života prvních herců ve Hvězdě z poslední štace, opakovaně dal výjimečné příležitosti Haně Vítové, adaptoval Raise... První poválečný Slavíčkův film, přepis Gogola z roku 1835, je mistrnou ukázkou tísnivé exprese, za kterou by se nemuseli stydět ani filmaři v éře vrcholného výmarského filmu. Podobiznu skutečně lze měřit s takovými klasikami, jakými byly Pražský student, Dr. Mabuse či Orlakovy ruce. V českém filmu podobného zástupe nacházíme ještě za války ve Fričově Experimentu. Bohužel, další vývoj čs. filmu dal na podobné žánrové vrcholy zapomenout a ani Slavíček nemohl důstojně pokračovat. ()
Iba ľutujem, že tento snímok skĺzol z počiatočného ( dokonalého ) gothic hororu do psychologického thrilleru a zmenil tak štýl. Atmosféra je ale úžasná ( napr. nezabudnuteľný zvukový efekt znamenajúci vietor-prievan ), výborne podmaľovaná hudbou a výpravou ( škoda, že tam nieje viac upršaných scén ). Zrejme jedinečné dielo Čs kinematografie, pretože verím, že niečo také sa už v dnešnej ( digitálnej ) dobe zopakovať nedá. ()
Výborný, dnes již téměř zapomenutý film, který vedle Spalovače mrtvol je nejlepším filmem hororového žánru české produkce , jaký jsem viděl . Zdařilá hra světla a stínu, gradované napětí, hluboká myšlenka díla a zejména výborné herecké výkony Vl.Šmerala, L.Skořepové,R.Deyla ml., dělají z této adaptace Gogolovy povídky jeden z vrcholných filmů čtyřicátých let československé kinematografie. ()
Film s náznakem hororových prvků, kdy malíř namaluje zdařilou podobiznu starého muže těsně před smrtí, reprezentujícího zlo, které žilo s obrazem dále. Tento obraz dokáže toho, kdo je v jeho blízkosti negativně ovládat. Jako dítě jsem se velmi bál při tom filmu, působil značně depresivně. Pro malé děti rozhodně nedoporučuji. ()
Vraj dnes už silne vyšumelý príbeh. No povedzte, môže toto napísať súdny človek? Dotyčný by si zaslúžil mokrým, páchnucim vechťom po papuli, aby sa naučil čo je to vyšumelé. Ako môže byť nejaká predstava o diablovi a jeho moci nad človekom vyšumelá? Diabol má v literárnych a filmových dielach mnohé podoby, no tá Gogolova patrí jednoznačne k tým najlepším. Sláva a peniaze. To sú dve veci, po ktorých človek už od nepamäti túži, a to aj napriek tomu, že to neprizná... Preto odmietnuť takú moc chce naozaj silný charakter. A o to tu išlo, to pokušenie diabla bolo naozaj dokonalé. Nepríjemné už od začiatku, s postupne stupňujúcou mrazivou atmosférou a s výbornými hercami. Bez nadsádzky možno povedať, že ide o jeden z najlepších československých filmov. Videné v rámci Horror Challenge Tour. ()
Reklama