Zazie v metru

Nevím, zda tento film má jiný smysl než taškaření, ale je mi to vlastně jedno. Ta krásná barevná a fantazií oplývající ztřeštěnost s oprsklou přidrzlou holčičkou (takovou francouzskou verzí Pipi punčochaté) putující pitoreskní Paříží (která je již jistě zničená turistickým a developerským ruchem) mne okouzlila a pobavila. (20.12.2012)

Souhlas s Giannim_B; první půlka mazec - přehršel nápadů a gagů vrhající se na diváka jako kulky skopčáků kropící Omaha Beach, ale všeho moc škodí, takže druhá půle sice nepostrádá skvělé okamžiky, ale už začíná mírně nudit. Zazie v metru je něco jako 100x víc Amélie z Montmartru + Charlie Chaplin v tripovém videoklipu. (02.01.2007)

Se Zazií jsem naprosto nečekaně prožila kouzelný večer. Hned jak se na scéně objeví šarmantní blázen Gabriel v podání Philippa Noireta a jeho hubatá neteř Zazie, musíte si je buď zamilovat nebo naopak nenávidět. Strýček Gabriel ve skvěle padnoucím obleku žije ve skvěle padnoucím bytečku s dokonalou (a dokonale krásnou) ženuškou. Malá Zazie je tím nejlepším příkladem toho, jak může být dítě roztomilé i protivné zároveň... Celý fillm by se dal charakterizovat jako zběsilá honička Paříží během níž se k ústřední dvojici přidávají různé absurdní lidské figurky. Už od samotného začátku se vám díky zběsilému tempu asi budou protáčet panenky, žádné zvolnění nečekejte a ke konci se otáčky ještě zvýší na nevídanou frekvenci. Zazie v metru není film jen na jedno podívání. V pozadí záběrů se odehrávají neskutečné gagy, které rozhodně nelze zachytit napoprvé. To je jeden z důvodů, proč mi tolik připomíná Tatiho tvorbu. (02.01.2007)

Snad na žádný jiný film nesedí tak moc dobře popisek "ztřeštěný". Chvílemi má člověk až pocit, že sleduje Looney Tunes v hrané podobě! Za vším tím úletem a bizarními scénami se však nachází umně skryté srovnání světa dětí a dospělých (ale nejen to) a fakt, že né vždy je dospělý dospělým a dítě dítětem. Sice mě na grotesky a přehršel "gagů" moc neužije a postavy mi rozhodně nebyly bůhvíjak sympatické, avšak za ten totální filmový anarchismus (ve scéně "bitvy" je v záběru několikrát dokonce i druhá kamera, kterou třímá napadený kameraman.....a ten lední medvěd na Eiffelovce wtf!), který rozhodně můžu, tu čtvrtou hvězdu prostě musím chtě-nechtě přidat. A nakonec si neodpustím i jednu hlášku, která zde zazněla (a ze které si ostatně můžete udělat obrázek o celém filmu, heh) - naprosto brutální vyznání sympatií ženě: "Hned jak sem vás uviděl, řek sem si Bez týhle pipky ani ránu!" (04.05.2007)

Farebná hovorená groteska z počiatku 60tych rokov z Francúzska....prečo nie. Zpočiatku ma vizuálne nápady Malleho bavili, špeciálne pri naháňačke mestom a návšteva Eiffelovky nebola nikdy dobrodružnejšia. Lenže časom to už začal trochu preháňať, akoby boli všetci na drogách a pri konci som mal pocit, že sa točilo bez scenára a každá herecká improvizácia ostala vo výslednom strihu. Akosi mi do výsledného tvaru nesadlo strielanie a vraždenie, ak by to na konci dalo aj nejaký dejový zmysel, Zazie by bola plnohodnotnejší filmový zážitok, nie iba uletenosť, na ktorú sa ale len tak nezabúda. Práca so strihom je obdivuhodná, Noiret sympaťák, len tá Zazie a jej úsmev mi dvíhala žlč viac, ako by sa na hlavnú hrdinku filmu, ktorý si máte obľúbiť, patrilo. (04.07.2013)