Tiché místo: Část II

"There are people out there. People worth saving." ______ Narozdíl od prvního dílu už pokračování hororové hitovky 'Tiché místo' sice nemá onen signifikantní moment překvapení, ale stále jako málokterý žánrový souputník neskutečně inovativně operuje s diegetickými prvky a normativy postapokalyptickýho mikrosvěta, kde byť jediný rámus znamená okamžitý ortel smrti. Režisér a scenárista John Krasinski, manžel jedné z protagonistek Emily Blunt, navazuje přesně tam, kde jednička kontroverzně skončila, a jako minule opět nabízí velice konzistentní a z hlediska koncepce nesmírně originální žánrovou podívanou - ačkoliv je oproti předchozímu dílu míň komorní, zato víc akčnější a všeobecně dobrodružnější, díky čemuž divák společně s protagonisty zkoumá kontury onoho fikčního univerza a prohlubuje tak jeho kuriózní komplexnost. Akorát místo dospělých, kteří byli u kormidla v prvním díle, nyní v mnoha případech přebírají otěže děti, na kterých stojí jak příběh, tak i herectví - k nim se připojila herecká posila v čele s irským sympaťákem Cillianem Murphym, který si celý film mimoděk a zcela legitimně krade pro sebe.... 'Quiet Place Part II' má nesčetný množství superlativ který nelze vynachválit, ale stěžejním gró je opětovně doopravdy geniální práce se zvukovou složkou a principem ticha, s čímž se automaticky pojí perfektní využití šponování napětí umocněné bravurním soundtrackem Marca Beltramiho - divák je posléze sám připosrán strachy, aby pod nátlakem adrenalinu nevydal byť jedinou hlásku - což platí dvojnásob pro neuvěřitelně napínavý finále, z něhož jsem si málem urval obě koule.... Tenhle filmový experiment by si upřímně řečeno nejlíp zasloužil samostatnou seriálovou adaptaci od Netflixu - nejen z toho důvodu, že expanze tohoto dystopickýho univerza má nezměrný potenciál - navíc metráž 97 minut je pro celovečerák kurevsky málo. Snímek se samozřejmě nevyhne typickým žánrovým klišé ani scenáristickým koninám, který jsou fakticky jedinou vadou na kráse, ale nehledě na negativa je druhá část 'Tichého místa' bez jakýchkoliv pochyb nadstandard hororovýho žánru, nezapomenutelný akustický zážitek, a celkově plnohodnotný sequel tematizující sílu lidský rezilience, na jehož závěrečný akt se mimořádně těším. Lepší rodinný film který je zároveň alegorií o tom, že děti jsou patrony budoucnosti a médium zvaný rádio umíráček rozhodně nehlásí, letos nehledejte - myšleno (ne)ironicky.... // VERDIKT: svět patří dětem. 8,6 decibelů z 10 // (06.07.2021)

Pšt! Slepé mimozemské kreatury osidlují zeměkouli už druhým rokem a stále je nejlepší obranou proti jejich smrtícím nájezdům nedělat hluk. Jejich mimořádně senzitivní slechy zná Emily Blunt a její relativně pustou krajinou putující rodinka za bezpečím naprosto dokonale. Nyní k sobě do party přizvali Ciliana Murphyho a na ty bestie si pořádně vyšlápli. Společně zachytili rádiový signál, který dává určitou naději na přežití. Jednička sklidila komerční ohlas, proč tedy nepokračovat ve výdělku. Vznikla dvojka, sice bez Johna Krasinskiho před kamerou (nepočítáme-li úvodní rekapitulaci apokalyptických událostí za jeho přítomnosti), ovšem s Johnem Krasinskim za kamerou a v tvůrčí a produkční permanenci. Michael Bay coby šéf své produkční společnosti pokračování taktéž náležitě posvětil. A poměrně nelehkým úkolem bylo pokračování posunout do oblasti nejapných diváckých překvapení. S politováním musím oznámit, že žádné mimořádné inovativní překvápko se ve druhém dějství neurodilo. Kreatury nenosí roušky a respirátory, do bister a restaurací chodí v klidu neočkované a pro nějaké scenáristické rozvolnění mají svá osobitá pravidla. Oproti tomu je Emily Blunt nemálo ustaraná, aby zdravotní klima umožnilo filmu jejího manžela v kinech zabodovat, až má občasně na čele zduřelou žílu. Film si na květnaté dialogy nepotrpí, obsahuje několik pasáží beze slov, které v sobě mají ostrou nálož napětí a působivosti. Najde se i porce nedomyšleností a film nemá povedený závěr, nebo mně nepřišel zajímavý. John Krasinski se ukazuje být schopným režisérem, scenáristicky už tolik neexceluje. Technické zázemí filmu je na patřičné úrovni, líbilo se mně, že film není ponořen do tmy a nebojí se bojovat s kreaturami ve dne. Dvojka má jen standardních 90 minut, tudíž má poměrně spád a nestihne vyloženě nudit, je mládeži přístupná, takže gore nemá prostor, navíc námět má tendenci být vyčerpaný jedničkou, přičemž scénář na něj víceméně urputně navléká scénky a scény rodinky v ohrožení, načež to celé zakrnělo v horor v očekávaných mantinelech. 6/10 (07.07.2021)

Trošku mi vadí, že vlastně veškerej děj druhého Tichého místa vyplývá z toho, že jedna z postav vymyslí docela smysluplnej plán, ale místo toho, aby ho v klidu promyslela a probrala s ostatními, vydá se ho okamžitě realizovat samotná. Čímž samozřejmě dá do pohybu řadu problémů a nebezpečných situací pro sebe i ostatní. Dál to trochu trpí syndromem druhého dílu trilogií (počítám, že pokračování se dočkáme), kterej de facto nijak nezačíná a nijak nekončí. A v konečné řadě bych se obešel bez těch několika laciných jump scares. I přes tyhle výtky se ale jedná o velmi funkčně natočený monster horor, a už jen proto, že je to po deseti měsících covidové bídy a utrpení první zážitek v kině, jít s hodnocením pod čtyřku nemůžu. (11.06.2021)

Pokračování Tichého místa je až příliš podobné jedničce a na můj vkus až příliš tiché s useknutým koncem, aby si zajistilo diváky na další pokračování. Řemeslně perfektní, triky velmi dobré, hudba solidní. Solidní, jelikož v některých scénách bych čekal temnou, nikoliv zvučnou plnou naděje, když ta byla někde hodně daleko. Jestliže byla Simmondsová v první části sympatická, tak zde mi svojí umanutostí lezla na nervy. Tak hluchá se vydá hledat záchranu. Jak to asi mohlo skončit? A Marcus? Blb na kvadrát. Já chápu, že skrze něj se nabídla smrtonosná akce, ale v mých očích byl trouba, co si ani výrazně nepolepšil činem s pistolí. Nejlepší jsou akční scény - úvodní, útěk do areálu a v přístavu. Příšer více, gore se smrsklo na rozstřelené hlavy vetřelců. To by mi nevadilo, kdyby měl film vyvážené napětí. Osobně bych minimálně 20 minut vystřihnul. Pokud jsem u jedničky psal, že za pár dní děj nejspíš zapomenu, pak zde to bude obdobné. Zklamaný nejsem, ale k nadšení to má hodně daleko. V podstatě jsem dostal, co jsem očekával. (02.07.2021)

Od Depešáků jedině Enjoy the Silence, ovšem pouze do sluchátek! Návrat krvelačných emzáků, co sice hovno vidí, ale slyší i myší prd, byl vzhledem k tržbám neodvratný, jenže nyní se už na Krasinského straně nenachází to, co mu pomohlo před dvěma lety. Moment překvapení.. Snaha jít na to přes audio zážitek, kdy se střídají hudba, ruchy okolí a absolutní ticho je chvályhodná, ale vybrakovaný příběh s ukázkami klišé a paralelní scény napětí už tolik ne. Ta druhá se synchronizovaným akustickým útokem se už pohybovala na hranici legračnosti.. (02.07.2021)