V pasti

Pro mě na podobné úrovni jako Tiché místo (které se mi líbilo spíše o něco málo méně než odpovídá průměrnému hodnocení). I zde se najdou pasáže, v nichž si příčetný divák musí tak trochu poklepat na čelo, neboť chování postav zcela neodpovídá tomu, co by v daných situacích mělo smysl udělat (zkuste mi někdo vysvětlit, proč třeba někdo nedával pozor na toho pána, který ve flashbacku dělal pokus s kamerami kolem domu). Celkově vzato se nicméně jedná o profesionálně zvládnutou práci se solidními hereckými a režijními výkony. Jen holt nelze očekávat úplnej masterpiece. (16.12.2018)

Asi jsem trochu vyměkl, protože toto není žádná pecka a dřív by si to možná takové hodnocení neodneslo, ale jednak námět filmu, několik opravdu povedených scén a solidní výkon dříve oblíbené Sandry mě přiměly dát nadprůměrné hodnocení, a to i přesto, že samotný děj není nic extra. Mám rád originální nápady, nicméně si myslím, že to šlo uchopit ještě o něco lépe. 70% (06.05.2019)

Rozhodně nehodlám propadnout místnímu trendu a srovnávat s Tichým místem, ne a ne a ne. Vůbec, nikdy a ani omylem. Budu oryžinelní. Buldoková místo toho, aby si v případě potřeby vyndavala ptáky z krabice a za pomoci dildace ukájela své předdůchodové choutky, nechala jakéhosi okolojdoucího naflusat do gramesu, což ji rozhodilo podstatně více, než následná invaze neviditelného něčeho odněkud, co dělá něco. Někdy. Ok. Absence úmorné snahy o vytváření celistvého příběhu se stává jaksi normou, je snazší točit akci, než podumat, chápu. Interrasové či mezigenerační párování a vůdčí role neohrožené ženy již také nás, barevně vyblité šovinisty, neděsí, byli jsme vychováni. Jenže Tiché místo je lepší! (14.01.2019)

Slušná podívaná, z které člověk občas chytá paranoiu. Jen zamrzí, že si Susanne Bier vybrala k rozvedení zrovna tu méně zajímavou část příběhu, kde se budují charaktery, ale ty dva nejzásadnější se dostanou ke slovu až moc pozdě. Proto pak závěrečná dvacetiminutovka po emocionální stránce úplně nefunguje. (18.12.2018)

Od začátku jsem Sandře tu matku čtyřicátnici nevěřila, přišla mi na prvorodičku moc stará. A by ne, když je jí ve skutečnosti 54 let. Mladší herečku asi nesehnali. Jinak ale napínavý a o level chytřejší počin, než Tiché místo (nebo aspoň míň nelogický...) s dobrým obsazením (tím myslím Malkoviche), skvělou hudbou a hlavně několika opravdu nervydrásajícími scénkami. Opět zas a znovu se potvrzuje pravidlo, že nejlíp se člověk podělá, když se mu hlavní zlo neukáže a pouhý pohled na krev rozlévající se za dveřmi a strach z neznámá stačí, aby se zrychlil tep. Nelíbil se mi tedy jenom závěr, který mi přijde strašně uspěchaný, smysl nedávající a přece jenom jsem se chtěla o tom zlu dozvědět trochu víc... (03.01.2019)