Indiáni z Větrova

Příjemný pohodový film, jehož hlavním ústředním motivem asi nejsou ty klukovské války nebo starost o vysloužilého psa, ale spíše přátelství mezi dvěma kluky z dětského domova, které dělí velký věkový rozdíl, ale podobný osud. Jen ten motiv s adopcí mi přišel ke konci dost uspěchaný. Na druhou stranu, podobné problematice se zase do detailu věnují jiné filmy o adopcích, např. Pozdní léto. Jak bylo mnohokrát psáno, takové filmy už se netočí. Těžko říci, jestli by na ně dnešní dětský divák čekal, ale každopádně jsem rád, že jich tolik vznikalo dříve. A byl bych rád, kdyby naše generace nebyla poslední, kdo je ocení. (20.03.2023)

Docela se mi zveda zaludek, kdyz vidim, jak kvuli tem par minutam s pohranicnikama dokazi zdejsi "zaslouzili uzivatele" tenhle film povazovat za propagandu. Tohle je predevsim zcela apoliticky pribeh chlapce a jeho kamaradu z detskeho domova. Od pohranicniku je tu predevsim pes (pro nektere urcite evidentni komunisticky hrdina). Knizku jsem jako maly cetl a moc se mi libila, predstava, ze by ve me zanechala obraz hrdinnych pohranicniku je zcela absurdni. Film je uz o neco slabsi, ale porad urcite pro deti mene zavadny, nez co muzou shlednou v dnesni dobe v televizi. (24.10.2009)

V malé vesnici Větrov proti sobě vedou válku chlapci z dětského domova a místní kluci Šimáci. Spojit je má až problém se psem, který slouží u pohraní stráže a který má být po odchodu do civilu jeho pána utracen...Pohodový rodinný film určen jak dětem tak dospělým a příjemná nostalgická vzpomínka. 50% (02.01.2011)

Dle čtení zdejších komentářů zjištuji, že antikomunismus je stále in. Psali zde blbci, bydlící v nájmech s nejistou prací a absolutní otevřenost kterou film nabízí, oni neviděli. Indiáni z Větrova nejsou film "pouze" o chlapcích z dětského domova. Ukazuje komunikaci, která za jistých okolností fungovala a spoustě lidem to může přijít naivní. A co ? Dětství je o naivitě a snech. Je v něm čistota a upřímnost. To až svět dospělých z většiny z nás udělá uzavřené neosobní blbce.. Nejvíce vyzdvihuji psaní ministrovi a vypelichaného jestřába. :-) 5* a hotovo. (03.03.2015)

Na tomto počinu nemrzí ani tolik vytýkané dobové normalizační kulisy, spíš naivita a nereálnost prostředí dětského domova. Děti deprivované nedostatkem lásky netvoří takové idealizované party, romské zastoupení je mnohem větší a pochopení personálu (nejen pro vojenské vlčáky) mnohem menší. Strhat by se dalo na tomto snímku kde co. Přesto 5* bez mrknutí oka. Proč? Protože podobné pochopení pro dětské vnímání světa se už dnes nevidí. Protože velký příběh lásky a přátelství nepotřebuje reálné kulisy, ale reálné emoce. Protože kamera je občas nádherně melancholická. Protože muzice Ursinyho je ponecháno hodně prostoru a téměř klipový střih ji v takových chvílích umocňuje. Protože oba dětští herci jsou výborně vybráni i vedeni. Protože jsem u toho filmu plakal před lety a nyní jsem plakal zas. Protože tohle je velké drama v pozoruhodně nedramatických kulisách. Není až tak důležité, jak vyprávíte, máte-li o čem. Napadá mne, že za sterilitou současných filmových dramat stojí absence opravdovosti základní jednotky dramatičnosti - lidského vztahu. (21.02.2021)