Uzly a pomeranče

S odretými ušami, uzlami aj pomarančami za tri. Vzhľadom na úžasnú prírodu a krásnu kameru som si ale film dokázal vychutnať. Čím menej som sa ale sústredil na dej a dialógy a sledoval radšej mizanscénu, tým sa zážitok rapídne zvyšoval. Niekotré dialógy veľmi bolia, herci občas nezvládajú, postsynchróny a dabing nemeckých hercov sú tragické. Množstvo dejových liniek, z ktorých žiadna nedostáva poriadny priestor a paradoxne aj napriek mnohým témam film nakoniec aj pri 90 minútach proste nudí. Ide totiž skôr materiál pre jednu sezónu nejakého feel good seriálu, kde by sa mohli v kľude všetky dejové linky elegantne ukončiť. (22.06.2019)

Příběh pubertálního kluka bez mámy z venkova u německých hranic, zaláskovaný s postiženou sestrou, které hrozí odebrání z péče kvůli finanční tísni svého otce a nebeskou láskou ke koním. Takových námětů na krásný i dramatický příběh a páni tvůrci krom hezkých záběrů do polí s koňma udělají takové nic neříkající vzduchoprázdno. Bohužel typ filmu, u kterého si má divák dokreslit vše ostatní, co tvůrci asi nestihli dát do filmu. Mučivě čekáte na konec, kde odplave pomeranč po potůčku jako naivní dětství hlavního hrdiny.  + za Emilii Neumeister  30% (17.08.2021)

Romanci pro teenagery do letního kina by se dalo vytknout mnoho chyb. Především je to nepřesvědčivá role chlapce, která neumožní vžít se do uzlů. Vlastně ani ty pomeranče nejsou z jeho dívky skrze plátno cítit. Naopak otec i jeho potenciální přítelkyně z pošty vyznívají přirozeně. Velmi efektní je volba pohraničního prostředí, stejně dobře by fungovala i nezaměstnanost a těžkost výchovy dítěte s Downovým syndromem v neúplné rodině... nebýt té všeobecné fádnosti, která vadí od začátku do konce. Něco tomu zkrátka chybí. Průměrnost také způsobila, že už teď, hodinu po opuštění kina není na co vzpomínat. Film jako by nebyl, přitom námět by výtěžný být mohl. (12.07.2019)

Když dám na jednu stranu vah tuzemské masové snímky jako Špindl, Léto s gentlemanem, Věčně tvá nevěrná a podobně, tak si řeknu: „proč ne?“ Pak se podívám na druhou stranu a nezbývá mi něž konstatovat: „ale taky vlastně proč jo?“ Linky, která jedna dejme tomu, druhá ani náhodou a ta další je úplně mimo. Postavy jakby smet. Celková koncepce hop sem, hop tam, nám už je to všechno jedno. A tak vítězi jsou pouze záběry na krajinu, Tomáš Dalecký a jeho filmová sestřička. Tady už není co dodat…snad jen: „Zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát………….a taky Ewu Farnou!!!“ (08.06.2020)

Velkým překvapením pro mě byla Ewa Farna a musím říct, že milým. Záběry na venkovskou krajinu s poli byly příjemné a vytvářely jakousi dávku poetičnosti. Myslela jsem si, že půjde o pohodovou letní romanci. Nestalo se tak. Nemyslím si, že tenhle snímek cílovku zaujme. Spíše to působí jako sonda do života lidí kdesi v zapadlých koutech naší země. Ale to se stejně dobře můžu podívat na nějaký dokument. (10.06.2020)