Případ Collini

Fanoušci soudních dramat si nemohou stěžovat. Německo překvapilo a Elyas M'Barek jakožto komediální herec zvládl vážnou roli s přehledem. Film má skvělé téma, kdy čerstvě vystudovaný právník získává svůj první případ, kde bude muset obhajovat vraha, který zabil dědu jeho bývalé lásky a ještě k tomu je proti němu postaven nepříjemný a uznávaný soupeř. Skvělé soudní přestřelky, slušné zvraty, skvělí herci a největší soudní skandál v historii Německa vůbec. Co víc chtít? ! 8/10. (06.02.2020)

Mladý turecký právník Caspar, působící v Německu, získává svůj první velký případ. Obhajuje staršího muže, který zjevně bez důvodu zabil starého ředitele velké firmy. K zavražděnému má Caspar osobní vazby, protože vyrůstal takřka v jeho rodině a miloval jeho dceru Johannu. Zajímavý právnický spor, kdy stojí David proti Goliáši sedícímu na lavici žalobců. (12.05.2020)

Hezky si to, parchanti, ošéfovali, jen co je pravda. Pochopitelně jsem nežila v bludu, že by se vše vyřešilo v Norimberku nebo změnou identity a pohodovým důchodem v Panamě, vlastně mnou zmítá podezření, že z početné skupiny skopčáků nácka vymýtit nelze, je to v nich a dědí se to stále. Sere je akorát, že se jim na to přišlo, že svět pochopil, že se na zvěrském počínání podílela a věděla o tom celá společnost a tak fintí pokání. Jakási prapodivná obdoba hluboko zakořeněného rasismu kupříkladu na Floridě nebo v jiných jižanských amerických státech. Z těch to taky nevytlučeš, je to jejich náboženství a výjimkám čest. Film byl sice o jiném zločinu, ale zmínit jsem to musela, protože vytvořit a odklepnout si regulérní zákon na vymydlený trestní rejstřík a spokojený život v Evropě, ba přímo v poválečném Německu pro každého takového zmetka? To je moc. Ty krávo! Čuměli jsme na to, jak vyoraní, protože tohle asi úplně nečekáš. Dává smysl, že se řada lidí postižených hrůzami té doby navždy odstěhovala mimo Evropu a odmítla se sem vrátit, byť jen na dovolenou. Měli recht. Společnost, která toto dopustila, ta se během dvaceti, třiceti, padesáti, osmdesáti let nezahojí. Pokřivená verbež, která se vykrystalizovala ve třicátých letech z národa spisovatelů, básníků, filosofů, s vyspělou kulturou a bohatou historií prorostla národem jako plevel, který stále bují a to je děsivé, stejně jako jejich pedantský pořádek v dokumentaci.Takže film je jednak velmi dobře natočený, zajímavý, téma by se dalo označit za šokující, Elyas má dobře našlápnuto už od lehkých komedií, tohle dal levou zadní a nemám chuť řešit, proč byl obsazen tak okatě zrovna on. Někomu je nutno předložit určité věci názorněji, jiný je chápe i bez toho, každopádně tady s tímto tahem nemám problém. A líbí se mi, že si německý film zastřílel do vlastních. Problém je stále aktuální a účel světí prostředky. Franco Nero, starý bard, jednoduchou roli neměl, ale dal to. Aspoň já mu to zbaštila i s navijákem. (24.09.2020)

V tej záplave príbehov zo súdnej siene a iba o niečo menšom počte filmov, v ktorých mladý, neskúsený a neznámy právnik s obrovským šťastím a úžasným nápadom vyhrá stratený proces sa Prípad Collini spoľahlivo stratí. Ničím sa totiž nevymyká schémam platiacim pre tento typ filmov. Úsmevný je nanajvýš Turek vychovaný nacistom obhajujúci o mnoho rokov neskôr vraha svojho otčima. Ale sme v 21. storočí a dnes je možné v rámci politickej korektnosti a umierneného sebabičovania Nemcov prakticky všetko. (28.06.2021)

Příběh sám je klasickou šablonou. Nezkušený advokát bojuje v na první pohled ztracené soudní při, přičemž proti němu stojí právnické eso a univerzitní profesor v jedné osobě. Asi bych ani nespočítal, kolikrát jsem tohle viděl. Určitý stereotyp nabourává jen blízký vztah, který má hlavní hrdina k protistraně. Ale i když se jedná o kýč, Němci opět využili svojí ojedinělou schopnost pálit do vlastních řad a poslali do světa další neotřele působící sebekritiku. Tentokráte míří nejen na nacistickou minulost, ale i na představitele justice, kteří kodifikovali poválečné právo. Nenašel jsem tu jediný aspekt, který by stál za kritiku. Sice mi ze začátku lezlo na nervy zavilé mlčení obžalovaného, ale i to časem dalo smysl. Soudní jednání sice nepůsobila takovým divadelním dojmem jako ta zaoceánská, ale to neznamená, že by byla méně dramatická. Naopak. Co vyčíst není ani hercům, přičemž M'Barek mile překvapil a Alexandra Maria Lara mě nezklame nikdy. Jako třešničku na dortu beru autorství Ferdinanda von Schiracha, který je sám vnukem nacistického pohlavára odsouzeného v Norimberku. 90% (29.04.2020)