Begotten
Obsahy(1)
Begotten jako lyrická báseň a zároveň brutální obraz zavede diváka daleko za hranice vkusu. Perverznost a brutalita filmu si steží hledá sobě rovného. Jaký osud potká Matku přírodu a jejího syna v této černobílé ďábelké hře? Záběry z filmu byly použity i v písni "Cryptorchid" od Marilyna Mansona. (raffspIn)
Recenze (163)
Černobílej psycho trip.Mezi galaktická bizardnost a šílenost masakrálních rozměrů.Čuměl jsem na to s vykulenejma očima a otevřenou tlamou přilepenej k obrazovce a pořád jsem si říkal jestli jsem viděl to co jsem viděl nebo jsem měl haluz?Chvílemi jsem si připadal jak Alenka v říši divů.Šílenej černobílej vizuál+jednoduchý,ale přitom geniální zvukový doprovod dodávají tomuto snímku na intenzitě prožitku.Totální ulítlost při které mi jel mozek na plný obrátky.Docela rád bych si pokecal s tvůrcem o tom na čem se zrovna sjížděl když tohle vymýšlel.Tohle nemohl vymyslet normální člověk s čistou hlavou.Ale je to opět krásná ukázka toho jaká je tenká hranice mezi genialitou a odpadem,protože si myslím,že tenhle film vám buď sedne a nebo ne.Nic mezi tím.Pro mě mistrovská zábava. ()
To je prvýkrát, keď som sa v priebehu projekcie rozhodol z najnižšieho hodnotenia vyjsť na najvyššie. Znepokojivosť podivných dejov je uvedená na znesiteľnú mieru rozvážnou voľbou výrazových prostriedkov, ktoré diváka uvedú do stavu akéhosi tranzu. V delikátnych, subtílnych prechodoch medzi polorealistickým a poloabstraktným režimom sa odohráva veľkolepá alegória interpretovateľná zďaleka nielen nábožensky. Strašidelná fotografia, ktorá sa dostala na poster vzbudzuje mylný dojem, že ide o horor. ()
Tenhle film mi absolutně nic nedal, nic jsem z něj nevyčetl. Omlouvám se všem jeho přívržencům za své hodnocení, ale sám žasnu jedině nad tím, že jsem Begotten dokázal dokoukat až do konce. Zbytečně obětovaných osmdesát minut času. ()
experimentálne spojenie biblie, alternatívneho pohybového divadla, rohrsachovho testu, videoartu, obrazov z predsmrtného zážitku, extrémneho hľadania možností média (v oboch zmysloch/významoch toho slova) a potreby - - - a to posledné je to, o čom sa dá diskutovať, to ostatné je skrátka nediskutovateľné ()
A já už myslel, že nikdy žádný odpad nedám ... tohle se ale opravdu nedá. Nemohu posoudit jestli byl film drastický, nechutný nebo romantický. A proč??? Protože bylo ho*no vidět!!! 78 minut neskutečné nudy a snahy alespoň z části pochopit "vo co gou". Uživatelé s hodnocením 3 a více by se měli začít bát. Už si pro vás jedou s kazajkou!!! ()
Prekvapujúco som nemal najenormnejší problém so samoúčelnou zvrátenosťou a nechutnosťami, ktoré sú vzhľadom na zvolenú formu veľmi často nejasné a ich výklad môže podliehať rôznorodosti subjektívneho vnímania, ale s nekonečnou, ubíjajúcou nudou, ktorá svojou neustálou a hmatateľnou prítomnosťou jednoznačne víťazila nad mojou snahou o permanentné sústredenie, čo vyústilo do môjho konečného rozhodnutia zanechať túto pretemnenú záležitosť po 40 minútach bez mojej prítomnosti. Po pár dňoch som sa k snímke, napriek dlhému premáhaniu, vrátil a dokázal ju dopozerať, no žiadne prekvapenia ma nečakali, samoúčelná sadistická hra bez nulovej snahy o vyslobodenie sa z nič nehovoriaceho, nudného stereotypu pokračovala i naďalej. ()
Pozoruhodný film, originální a unikátní. Je zajímavé, jak nutí diváka představovat si věci mnohem zvrácenější, než jaké se v něm ve skutečnosti odehrávají (protože kvůli příšerné kvalitě obrazu často není poznat, co se v něm vlastně děje). Jeho technické zpracování je ale odpudivé a činí film téměř nekoukatelným. Jistě šlo o režisérův záměr, ale je to záměr, který se absolutně neshoduje s tím, co já vyžaduji od filmu. Úvodní scéna sebevraždy je velmi působivá, avšak zbytek je jen abstraktní, surrealistický a zmatený avantgardní patvar. ()
Like a flame burning away the darkness. Life is flash on bone convulsing above the ground. Nebudu tvrdit, že můj jubilejní komentář píši zrovna k této raritě náhodou. Ne, šetřil jsem si tuto extrémně psychedelickou záležitost na tu správnou příležitost, která před chvílí skončila. A jsem spokojen? Co jsem ocenil nejvíce a na čem film předpoklady ohlasu stojí, je samozřejmě radikální zpracování. Černobílý motiv navozuje dusivou atmosféru a v rámci experimentální tvorby jsem ještě nikdy neviděl tak dokonale využitý potenciál tohoto subžánru. Kde jinde bych si snad mohl v jednom záběru najít povrch Měsíce, americké prérie z ptačí perspektivy a výjev z béčkového exploitation hororu? A počítám i vsunuté sekundové záběry "ničeho", zostřující se pohyb roztěkané kamery a uspěchaný posun mraků. Zdánlivě bezmyšlenkovitě uspořádaná souslednost zrychlených a zpomalených scén, uplatněných například při chůzi syna. Konečně jsem se také dočkal začlenění spirituálních seancí, kde se abnormalita nebere v potaz, a kde se hranice dekadence odmršťují pryč vstříc cíli v podobě surového realistického zážitku. Částečnou zmatenost podtrhuje neohrabané počínání terorizujících osob, jejichž oblečení ještě více burcuje představivost k činnosti. Chronologický postup děje okořeněný krásně zvolenou formou, sekvenčními záběry na polohu slunce. Co se týče zvukového podkreslení, tak volba opět výborná, ať už je to jednolitý, nervy drásající tikot hodin bez ručiček, nekonečné kuňkání žab a ševelení cikád nebo tetelivé hučení na pozadí. Co všechno se nedá vykouzlit z jednoduchého děje putování syna Země, se zpětnými ohledy ve formě vody (rybník, moře, déšť), a Boha se sebevražednými sklony, to jsem opravdu nepochopil a užíval si pocitu husí kůže po většinu doby. Pochopitelně je tento snímek určen pouze pro vybraný okruh diváků, kteří ho dostatečně ocení, ale co se týče hodnocení byl bych zdrženlivější. Hodnotit konkrétními hvězdičkami experimentální tvorbu mi přijde značně zcestné. Můj subjektivní pocit z tohoto filmu je ale naprosto úžasný a v mém osobním žebříčku psychotických filmů poputuje Begotten jednoznačně někam ke špici. ? % ()
Tento film so veľmi dlho odkladal. Získal som ho ešte keď som nemal žiadne skúsenosti so surealistickým hororom. Po dokonalom surealistickom náreze Tetsuo som si toto pustil s vysokým očakávaním. Dostal som oveľa viac ako som čakal. Absolútne desivé výjavy, z ktorých ma bude mraziť ešte aspoň týždeň. S tých zvukov mi začínalo asi po polhodine šibať. Čiernobiely, zámerne poškodený obraz dotváral atmosféru do finálnej podoby. V niektorých záberoch som nedokázal zo začiatku rozpoznať, čo vidím a tak si môj zmätený mozog predstavoval rôzne extrémnosti. Iné zábery boli tak hnusné, perverzné, desivé alebo zvrátené, že som ledva dýchal. Proste toto jej ten najzvláštnejší a a najsurealistickejší film aký som videl. Poradím, prečítajte si titulky na konci filmy, pre lepšie (teda aspoň nejaké) pochopenie tohoto snímku. ()
Tak tomu říkám Dost Divnej Biják... že to bylo černobílé a prakticky bez zvuku by mi ani tak nevadilo, horší to bylo s obrazem, který byl chvílema přesvětlený, chvílema rozostřený a chvílema tak tmavý, že prakticky nebylo poznat, co tam ti podivní lidé provádějí. Ovšem když se nad tím zamyslím, tak to bylo možná dobře a já vlastně vůbec netoužím po tom, abych to zjistila, stačí mi těch pár záběrů, na kterých jsem to rozpoznala. Před sledováním mi bylo doporučeno upravit si vnímání drogami či absintem. Bohužel jsem dobře míněnou radu neposlechla a teď to mám. Takže příště radši tyhle filmové experimenty vynechám úplně. ()
Samotná prapodstata a esencia kinematografie kondenzovaná do necelých 80 minút. Nemám slová. GENIÁLNE. (6.8.2007) ()
Zmaténé, nepřehledné, roztřepané, nepochopitelné, nedetailní. Bylo tam hned několik úžasných záběrů, ale jako celek to stálo za nic. Kdyby se to sestříhalo na možná 5-10 minut, mohl by to být MOŽNÁ docela povedený kraťas, ale dívat se půl minuty na něco, z čeho ani nejde pořádně poznat, co to vlastně je, mi připadalo nekonečný. Taky jsem byl trochu zmatený z děje i přes závěrečné titulky. Až po přečtení komentářů, hlavně Paldiniho v tom mám trochu jasno. Mazací hlava teda byla lepší. 40% ()
[FOD 2014] Katarze. Jednorozený mi svou formou naprosto učaroval. Hypnotizován sem hltal každou scénu, mozek se neustále snažil interpretovat co se ve filmu děje (místy i co je zobrazováno) a některé kompozice se mi nejspíš na hodně dlouho vryjí do paměti. Poezie. Bizarní a zvrácená experimentální meditativní duchovní minimalistická poezie. Beze slov. Pro většinu lidí asi těžko uchopitelná, stravitelná a pochopitelná. Čerpá z křesťanství, mytologie, pohanských náboženství? Ve skutečnosti na tom vůbec nezáleží. Co se ve filmu děje pochopíte až po přečtení závěrečných titulků či anotace. Nebo taky ne, jak sem se tak bavil s pár lidmi na FOD. Chcete klíč ke čtení tohodle filmu? Tak to se na něj podívejte a pak si přečtěte příspěvek uživatele gjjm. Ne obráceně. Spoilers inside. Mé pocity z filmu nádherně vystihl Flipnic. ()
Já ani nevím, jak tohle ohodnotit. Takovej hodně ,,jinej " obraz toho, jak by mohl vypadat hřích, trest,vykoupení a znovuzrození..Pro někoho genialita, pro někoho sračka, já se držím na tom mezníku uprostřed, protože pro mě tenhle kousek nemá absolutně žádný smysl ani podtext, ale přitom se pyšní skvělou atmosférou, obraz i zvuk v souladu k těm ,,věcem " co se odehrávají, sedí jako prdel na hrnec a některé scény jsou fakt jako z jiného vesmíru. Další do kultovních bizárů, které jsem buď nepochopil, nebo ani k pochopení nejsou, ale přitom mají hodně co do sebe. ()
...good god is hard to find... ()
Vizuálně sice originální a určitě zajímavé ale na toto dílo jsem neměl sílu dokoukat ho. ()
Naprosto famózní žážitek u tohoto filmu.. Hltal jsem každou vteřinu a nemohl se ho nabaštit... Šílené, brutální a přesto nádherné! ()
Hodně okrajová záležitost, jak z "jiného světa" a ne pro všechny zcela koukatelná. Ať už pro někoho z důvodu znechucení, zdeprimování, nepochopení nebo dostavující se nudy. Myslím, že to ocení málokdo, ale to je naprosto bezpředmětné, protože tenhle experiment je svým způsobem zcela unikátní. Nejzajímavější na tom je, že je film založen na zážitku "blízko smrti", který režisér E. Elias Merhige prožil po autonehodě, ze které naštěstí vyvázl živ a zdráv. Tím, že je snímek natočen na 16 mm materiál, má černobílý charakter (absence šedé!), je němý (jen ruchy s obskurní hudbou) a v drtivé většině musí divák lovit, co vůbec vidí, získává na opravdu zvláštním nádechu, který se nedá s ničím jiným srovnat. Někoho to může fascinovat a naopak někomu to hlava úplně nepobere. Takhle jednoduchý to je, podobně jako příběh, který bez přečtení informací předem trochu docvakne až při závěrečných titulcích, jestli vůbec docvakne. Ten, kdo se Jednorozenému otevře a přijme ho, tak nejspíš zažije neopakovatelný zážitek. Na každého to bude působit jinak, ale já osobně ho neměl ani pozitivní a ani negativní - a to jsem si pouštěl po tmě zcela sám za doprovodu buřiny. Pro mě to není na vícero shlédnutí, ale jinak než na plný počet se mi nechce. ()
Formálne zaujímavý, obsahovo nulový, v konečnom dôsledku ťažko stráviteľný. Ešte aj taký TETSUO pôsobí oproti tomuto snímku ako nenáročný komerčný film. ()
Tak tomu sa hovorí sila!!!!!!!!!!!Tento film nemá ani kúsok šťastia,poznatok niečoho svetlého,že môže byť aj lepšie.Tento drastické scény zamení ešte za drastickejšie.Samé bahno,špina,krv,hnus a to všetko zabalené do tak odpornej kamerovej štylizácie,že niekedy nieje vidieť ani h...o.A do toho monotónna hudba alebo všelijaké zvuky,ktoré ešte viac tu hrôzu znásoboval. Ten zrnitý čiernobieli kontrast ma po čase začal dosť otravovať.Mám za sebou viacero zvrátených i šialených filmových kúskov ale tento radím na samé dno odpornosti.Tento film ma krátku stopáž ale pri tomto filme to vyzeralo ako keby trval večnosť. ()