Kamera:
Decha SrimantraHudba:
Orange MusicHrají:
Angelica Lee, Lawrence Chou, Wilson Yip, Chutcha Rujinanon, Edmund Chen, Candy Lo, Cub Chin, Pornchai Hongrattanaporn, Wing-wai Chin, Ben YuenObsahy(1)
Když operatér Wag dovolí dívce sundat obvazy, začíná Mun znovu objevovat svět kolem sebe: svou tvář v zrcadle, předměty, lidi kolem sebe. Zároveň však zděšeně zjišťuje, že se z pozvolna se rozptylující mlhy vynořují i věci, které nevidí nikdo jiný než ona: stínové přízraky a události, jejichž smysl jí uniká a které ji stále trýznivěji pronásledují. Zdá se, že se scházejí všude tam, kde má někdo zemřít. Munin svět se mění v mučivou, nepochopitelnou noční můru. Když se Mun vrátí z kliniky domů, babička a sestra vše přičítají šoku z nové situace. Zprvu si to myslí také operatérův mladý synovec, psycholog Lo, který měl dívce původně pomoci adaptovat se na její "nový" smysl a který se do ní zamiloval. Mun ho však přesvědčí, že její problémy souvisejí s osobou neznámého dárce, který jí předal své přízraky a traumata. Stopa dívku a Loa zavede do thajského Bangkoku, kde vyhledají matku mladé ženy, jež spáchala sebevraždu a jejíž oči teď Mun nosí. Mun cítí, že je na dosah odhalení démonů cizí minulosti. Postačí, když znovu prožije tragické okamžiky ze života nešťastné vesničanky Ling Chiu Wai, aby získala právo na vlastní pohled na svět? (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (274)
když po operaci očí dříve slepé dívce Mun sundají obvazy, zjišťuje, že svět je vážně nádherný. konečně vidí. jenže, patří vše co vidí do normálního světa? proč cítí bolest, kterou jiní necítí? co musí udělat, aby byla obyčejný člověk? musí být silná a přestat se bát! ... při zjeveních mi běhal mráz po zádech. napětí plynulo z toho CO UVIDÍ. ale jinak, při srovnání se šestým smyslem u mě oko nemá šanci. je to tak divně poskládaný, kromě občasnýho leknutí to na mě nijak zvlášť nepůsobilo. ()
Když jsem se před lety na ten film díval poprvé, ani jsem ho nedokoukal. Když jsem si ho teď pouštěl podruhé, měl jsem co dělat, abych ho dokoukal do konce. Příběh toho filmu je totiž strašně slabý, nudný, nezáživný a uhlazený. Nesporným faktem však je, že když dojde na strašidelné scény, patří to k tomu lepšímu, co můžete v horrorech vidět. Z ženy na lekci kaligrafie, nehybného pohybujícího se muže ve výtahu nebo odrazu ducha v okně jedoucího vlaku jde opravdu strach, naskočila mi husí kůže a tuhla mi krev v žilách. Jsou to totiž výborné horrorové scény kombinující dobré masky, nápad, triky, atmosféru, hudbu, kameru a střih. Jenže těchto scén je ve filmu pomálu a obecně vzato, film mě docela nudil a korunu tomu všemu nasadil dost trapný konec. Jen za ty strašidelné a děsivé scény 2,5* ()
Značně rozporuplné pocity ze značně nevyrovnaného hororu. Nejednou jsem díky výborným lekačkám málem dostal infarkt a naopak nejednou jsem zase usínal u scén mezi nimi. Nulové sympatie k jakkékoli postavě, ani sebemenší náznak nadsázky (tedy pokud si dobře vzpomínám), osobitého kouzla nebo snad nějaké vnitřní energie. Je to zkrátka studené jak psí čumák. Co si ale bez diskuzí zaslouží pochválit je fantastická hudba, především její ústřední motiv - ten se mi vryl pod kůži hned po jeho prvním poslechu. Téměř dokonale jsou natočené také černobílé vzpomínkové pasáže v poslední třetině. No a závěr, který si nezadá snad ani s takovým Dnem nezávislosti... Jestli se tam však hodí, toť otázka. 60 - 70 % ()
Jeden z velmi zajímavých asijských hororů. Za pozornost stojí zejména kvůli scénám, ze kterých skutečně běhá mráz po zádech. Tyto sekvence jsou natočeny vskutku bravurně. Další silnou stránkou je, že film dostane v průběhu asi třikrát nečekaně nový směr. Když už má divák zápletku se vyřešenou, vydá se hlavní hrdinka hledat dákyni svých očí. Slabší jsou některé herecké výkony. A pak jsou zde scény, které bych raději vystřihnul. Například scéna kdy sestra hlavní hrdinky požádá Loa, aby jí doprovodi Munl domů je natočena vysloveně debilně a je navíc doprovázena stupidní hudbou. Pár takových seků dokáže zkazit jinak dobrý film. ()
Film, ktorý sa tvári, že si buduje hororovú atmosféru, aby nakoniec predviedol všetky neduhy podobných ázijských projektov (RINGU = výnimka). Hlúpy, predvídateľný a patetický záver pôsobí ako päsť na oko, a umelé dolovanie divákových citov vo mne vyvoláva zvláštny druh nevoľnosti. Už dávno nepatrím medzi ľudí nedotknutých žánrom, tak možno aj preto. (6.4.2004) ()
Reklama