Téměř dokonalá tajemství

Parta přátel se sejde u silvestrovské večeře a jako společenskou hru dají své mobily na stůl a přečtou a nahlas zatelefonují, vše co přijde. Jednoduchá německá komedie dle nějakého italského originálu, který dal vzniknout několik remakeů ( včetně toho, že se letos chystá i česká verze Známí neznámí ) Komedie od party z veleúspěšné Fakju pane učiteli, která je svižná, vtipná a když přejde do vážných poloh, tak je velmi dobře zahraná. Relativně komorní film se sedmi herci v jednom bytě, ale funguje velmi dobře a kdyby to netrvalo skoro dvě hodiny a mělo trochu víc uspokojivější konec, tak dám i pět hvězd. (07.08.2021)

Původní verzi jsem neviděl ani žádný z remaků tak, že hodnotím jenom tohle. Je to spíše drama než komedie 3 páry a jeden homosexuál co to nechce přiznat    se setkají na večeři a dají mobily na stůl s tím,že všechny sms a telefonáty budou číst nahlas. Samozřejmě se to podělá a  zjistí se, že jeden má děcko s jinou jeden , že chodil s jinou a skoro všichni jsou od sebe. Líbila se mě ta feministka bohužel nakonec to s ní podělaly (kdy zjistila s kým si píše její starý a jak vypadá navíc jak velká je šance , že na tom hřišti potkáte přesně tu co chcete ?) a jsou zde dvě vtipné scény s velikostí penisu a narážkou na homosexuály. Bod dole za scénu s náušnicemi, že její starý nepozná, že jí chybí  a celkově i koncept je divný, že neví jaké má kdo vyzvánění. 60 procent (21.02.2022)

Loni mě mile překvapila nápaditá komedie Bez věcí nad věcí. I tady kamarádi uzavřeli podivnou sázku o to, kdo z nich vydrží déle bez všech svých věcí. Sic v opileckém rozpoložení, přesto měla konzumní společnost dostat pořádně přes prsty. Uvěřitelné? Moc ne. Originální? Možná. Tak to stejné cítím i tady. Navíc oba snímky spojuje jméno Floriana Davida Fitze (minule i režisér a scénárista, tady „jen“ herec). Patří mezi sedmičku přátel, která také lehce ovíněná vymyslí při společné večeři hru, kdy všichni položí doprostřed stolu mobily a dají svým kamarádům nahlédnout do svého osobního života. Vždyť se přeci dobře znají, o nic tedy nejde. Jenže! Objeví se drobné nepravdy i velké lži. U výše zmíněné komedie platilo, že se solidní námět v druhé polovině krapet rozmělnil a ztratil kouzlo, tady mi naopak přišlo, že to bylo přesně naopak. Série nepříjemných situací získává solidní tempo, pochopitelně je ale třeba myslet na to, že je to celé hodně přitažené za vlasy. Prakticky každá z postav má tu smůlu, že zrovna v daný večer „něco“ vyplave na povrch. S tím (!!!) je třeba počítat. A nejsou to žádné malichernosti (nevěra, skrytá homosexualita, chybějící komunikace ve vztahu, stížnosti na sexuální život). Pod režijním vedením Bory Dagtekina, jenž se u německých sousedů proslavil trilogií Fakjů pane učiteli (a vzal si s sebou i několik herců), každopádně vznikla svižná záležitost s výbornými herci. Koutek mi cukl mnohokrát, se záchvaty smíchu to bylo horší. Přesto spokojenost. (18.05.2020)

Německá verze původního italského hitu. Ten příběh je skutečně tak dobře napsaný, že při vhodné adaptaci může oslovit každého. A každá národní kinematografie může jedině získat tím, že se do fenoménu zapojí. Tuhle verzi jsem si užila mmj. díky přítomnosti skvělé Jessicy Schwarz (Romy) a Karoline Herfurth (Malá čarodějnice), některé ty pointy jsou skutečně dokonalé, přesně mířící na bránici. Několik témat je vysloveně úsměvných a cosi dalšího je zase plné humanismu. Ideální film. (22.03.2022)

Naprostí cizinci patří mezi mé konverzační favority. Němčouři to obšlehli neomaleně, bez vlastních invencí a nulové kreativity, na divadle se to pochopit dá, ve filmu bych čekala větší časový rozestup. Výsledek asi pobaví diváka neznalého italského majstrštyku, ale je to jen slabý vývar a morek je morek. (19.06.2020)