Norimberský proces
Nuremberg
Norimberský proces
Režie:
Yves SimoneauScénář:
David W. RintelsKamera:
Alain DostieHudba:
Richard GrégoireHrají:
Alec Baldwin, Jill Hennessy, Brian Cox, Michael Ironside, Matt Craven, Len Cariou, Herbert Knaup, Charlotte Gainsbourg, Colm Feore, Robert Joy, Max von Sydow (více)Obsahy(1)
Je květen 1945 a Německo leží v troskách, poražené po bezpodmínečné kapitulaci před Spojenci. Hitler spáchal sebevraždu v berlínském bunkru a celý svět volá po spravedlnosti. Pokusu o vyrovnání se s nacistickými zločiny se ujal americký soudce Robert Jackson, který sestavil Mezinárodní válečný tribunál v Norimberku. Právní základ mu dala tzv. Londýnská charta Spojenců, podle níž má tribunál právo "obviněného, který byl prohlášen vinným, odsoudit k smrti nebo k jinému trestu, který by považoval za spravedlivý". Úkolem tribunálu bylo soudit a potrestat zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Souzeno bylo 22 hlavních válečných zločinců, členů vlády a vrchního velení německé nacistické armády a 7 organizací. Celý proces od příprav soudní síně a stohů materiálů jako podkladů k obžalobám v rozstříleném Norimberku v létě a na podzim roku 1945 až po závěrečný ortel v říjnu 1946 ukazuje film očima hlavního amerického žalobce Roberta Jacksona a říšského maršála Hermanna Göringa. Ten se nejprve pokouší ovládnout průběh soudu, ale pod tíhou svědectví obětí, které přežily, nakonec i pod tíhou faktických čísel a především po zhlédnutí dokumentárních záběrů z koncentračních táborů, které usvědčují nacistické pohlaváry z hyenismu, postupně ztrácí kredit i mezi svými souputníky. Mění se i původní postoj soudce Jacksona, který v rozporu s názorem ruského žalobce Nikitičenka zpočátku odmítá popravy. Po více než 300 dnech jednání, s 5500 dokumenty a 200.000 místopřísežnými prohlášeními, vynese Norimberský tribunál 1. října 1946 dvanáct rozsudků smrti, sedm trestů odnětí svobody a tři zproštění viny. Sám Göring 16. října 1946 několik hodin před popravou spáchá ve své cele sebevraždu. Dvoudílný kanadský film Norimberský proces převzal řadu dialogů přímo ze zápisu soudního jednání a je nejen fascinující rekonstrukcí nejvýznamnějšího a bezprecedentního soudního procesu 20. století, ale nahlíží i do zákulisí politických a osobních zájmů, z nichž už tehdy - těsně po světové katastrofě - bylo patrné budoucí dělení světa na dva protilehlé tábory. Původní záběry z koncentračních táborů jsou zcela autentické a ani po více než půl století neztratily nic ze své otřesnosti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (119)
Výborný film o súde s nacistickými pohlavármi, ktorý ma prinútil zamyslieť sa nad zvrátenosťou ich myslenia. Dokumentárne vypovedá o priebehu celého procesu, ale zároveň nám dáva možnosť nahliadnuť do mysle najväčších vrahov celej ľudskej histórie. Faktické podanie nacistických zločinov ma v istých momentoch mrazilo. Alec Baldwin, ako generálny prokurátor a jeho nezabudnuteľná zahajovacia reč, Brian Cox ako "charizmatický" Herman Goring. Statický dej, výborné herecké výkony. Vrele odporúčam. ()
Hodnotit historický film je vždy trochu složitější. Jsou tu dány mantinely a příběh musí jet ve svých, pevně daných, kolejích. Nezbývá než hodnotit režisérskou, hereckou a kamerovou práci. Vše vyšlo na výtečnou. Jsem zastáncem filmů o 2. světové válce hlavně z důvodu, že i v relativně již "kultivované" době, se dokáží konat zvěrstva. Za celý film bych vyzdvihl scénu promítání filmů z koncentračního tábora, který režisér velmi citlivě nechal bez hudby.... šel mi mráz po zádech. ()
Prozatím jsem neviděl původní verzi z roku 1961, proto nemohu srovnávat, nicméně toto ztvárnění z roku 2000 je mimořádné, skvělé herecké výkony zastiňuje postava Hermanna Göringa v podání Briana Coxe, kterému role sedla jako ušitá. ()
Uzasny film... Mal som mierne pochybnosti, lebo tato tema filmov mi moc nesedi... No nakoniec ma prekvapilo ako ma film zaujal do poslednej minuty. Samozrejme som si pamet po filme osviezil aj navstevou Wikipedii a konfrontoval som si zazitok filmu s realnou predlohou. Ako mensie negativum by som videl takmer uplnu absenciu nemeckeho jazyku a to pocas procesu aj mimo neho... ()
Slušná historická rekonstrukce, která však nebyla ušetřena pachu jisté televizní rutiny. Dobře je to vidět například při srovnání s Norimberským procesem Stanleyho Kramera, který ač s podobně olbřímí stopáží a méně atraktivním obsahem (Kramer si namísto mezinárodního tribunálu vybral jeden z těch menších, amerických), předvádí mnohem lepší filmařinu: Svižná kamera, gradace tempa, dramatizace prožitku a s tím související herectví. Kramer jednoduše už mnohem dřív ukázal, jak může soudní drama vypadat (o Premingerovi nebo Mulliganovi nemluvě), takže z tohoto snímku u mě přetrvává jen pocit průměrnosti, tím spíš, když si uvědomím, jak silnou látku před sebou Simoneau a jeho kolegové měli. A nemůžu si odpustit poznámku, že Baldwin je pohříchu jen průměrný herec a jeho důležité pohledy na sladkou Jill Hennessy - jež se vyvíjejí, jak každý divák odkojený aspoň dvěma romantickými béčky, může tušit - v Norimberku neměly co dělat. Tyhle cizopasnické šablony v Norimberku vyloženě odpuzují. ()
moc americké ()
Soudní proces s nacistickými vůdci sliboval spíše nudnou podívanou, ale natočené je to opravdu dobře a po ty 3 hodiny je pořád na co se koukat. Göring byl zahraný opravdu výborně, zastínil všechny ostatní postavy. ()
Výborná 3-hodinová TV dráma o Norimberskom procese, a akési moderné spracovanie Judgment at Nuremberg (1961). Na túto tému bolo popísaného aj sfilmovaného mnoho, no tento film patrí k tým, ktorý nie je nadbytočný, aj keď je spracovaný pomerne Hollywoodsky (no so cťou). A má zmysel pozrieť si ho, aj keď divák videl už spomínané spracovanie z 1961ho. Vnímal by som ho ako intro do tejto komplexnej tematiky, na ktorú nepriamo nadväzuje famózna Conspiracy (Konference ve Wansee), Hannah Arendt, či Operation Finale. Vyvstáva viac otázok a to ako k procesu pristúpiť? Súdiť vôbec nacistov, keď spáchali takéto kruté zločiny? Ak áno, existuje riziko, že ich súd oslobodí, keď sa u niektorých nepodarí priamo dokázať vinu. Ďalej otázka koho súdiť? Najvyššie vedenie, dôstojníkov, radových vojakov? Alebo aj ďalších ministrov, právnikov, vojenských technikov-konštruktérov, či bankárov, ktorí stranu podporovali? Zároveň sa nad celým procesom nesie veľa emócie a zodpovednosti, aký vyslať svetu signál do budúcna. Brutálna je aj téma viny - má visieť aj ten, čo len vykonával rozkazy? Či hlbšia - má visieť aj ten, čo verí, že je ubermesch? Veď predsa od malička bol takto učený, takto bol vychovávaný celý národ, a nepoznal nič iné. O to viac, že v nemeckých génoch je poslušnosť a tímovosť rozvinutá v porovnaní so zbytkom sveta výraznejšie. A ak priznáme že vinný je, tak aký je rozdiel medzi segregáciou židov a černochov, ktorí boli v čase Noribmerského procesu v Amerike takisto zbavení mnohých práv? Samozrejme opomenúc holokaust (ak sa to dá) a berúc v úvahu len samotný písomný Goringov dekrét o zbavení práv židov z 1941ho. Vo filme exceluje najmä Brian Cox, stvárňujúci Goringa, nemeckú dvojku hneď po Hitlerovi, ktorý sa sám prihlásil do zajatia. Coxovi sa autenticky podarilo priblížiť, čo to asi Gohring za človeka bol, ako veril sebe, či ideológii, ale aj akú charizmu mal, ústiacu až do slepej poslušnosti. A ako napokon prežil nielen posledné mesiace vo väzbe, ale aj posledné sekundy. Masaker príbeh tento človek. A to isté sa dá aplikovať na celú nacistickú ideológiu a zodpovedať tak otázky, ako a prečo Nemecko Hitlerovi uverilo (a verilo dlho predlho). Zaujmú aj dôvody, ako súd došiel k svojim záverom, no na to si musí divák počkať spomínané 3 hodiny. Potešili aj detaily typu miesto natáčania, o ktorých som netušil, naopak trochu sklamal Alec Baldwin, ktorý pôsobil príliš uhladene a to vrátane kľúčových príhovorov v súdnej sieni, ktorých dynamika takmer vôbec nezaujala. Nakoľko sa film drží dokumentaristických faktov netuším, no v tomto spracovaní to ani nie je dôležité. Snáď jedna dokumentaristická pomôcka na záver by sa zišla - pri čítaní rozsudkov uviesť k menám obžalovaných aj ich funkciu, a tých, ktorí prežili, aj osud... ()
Celkově se mi film moc líbil , hodně jsem se díky němu přiučila o norimberských procesech. Nejlepší byly scény ze soudní síně nebo z cel válečných zločinců . Také mě zaujalo, že to nebylo formou dokumentu, ale hraného filmu. Co mě trochu zklamalo , je jak si Američané něco přikrášlili např. když se Americkému soudcovi Jacksonovi nepodařilo vyslýchání, tak souzení převzali Britové, ve filmu se ale Jackson polepšil. Líbily se mi myšlenky židovského psychologa o zlu a zajímavé bylo i jak si nacističtí pohlaváři odmítali přiznat, že prohráli váku a že třetí říše zanikla. ,, To vám vůbec nepřišlo blbý zabíjet Židy ?" ,,Copak krysařovi přijde blbý zabíjet krysy?" 85% ()
Show must go on! Historii píšou vítězové (a Židi). ()
Brian Cox je bez pochyby nejlepším Hermannem Göringem (vedle Jana Wericha), kterého jsem měl možnost ve filmové adaptaci vidět. Ovšem nelze opomenout ani ostatní velmi dobré herecké výkony, Alec Baldwin je také velice přesvědčivým Robertem Jacksonem. Za veškeré úžasné herectví všech protagonistů lze odpustit i historické nepřesnosti. ()
Ne, je mi líto, ale srovnávat tento film s Norimberským procesem z roku 1961, s Spancerem Tracym, je, s omluvou za slovník, magořina - a označit za remake toho filmu sprostým barbarstvím, neboť v každém tom filmu, jakožto i procesu jde o něco trochu jiného. Zatímco tento film se zabývá hlavním procesem, jehož výsledek by měl být většině z nás znám, ten první film se zabývá jedním z mnoha procesů, které následovaly a jenž řešily vinu "jen" doktorů a právníků, kteří mašinérii šílenosti pomáhali na jejím začátku. Těžko mohl tento film přinést něco úplně nového, takže se mohl trochu více věnovat důkazům, na jejichž základě byly vyneseny ty rozsudky, které byly vyneseny - a možná se i věnovat psychickému stavu jednotlivých obžalovaných od začátku procesu až po vyhlášení rozsudků a chvíle před popravou těch, jenž byli odsouzeni k smrti - oběšením (uvažovaný trest smrti zastřelením byl zamítnut ještě před začátkem procesu), k čemuž jsem kdysi četl jednu velmi zajímavou knížku - napsanou vězeňským psychologem, jenž v tomto filmu také dostal svou malou roli, ačkoli už ani nevím, kdo jej v tomto filmu hrál. Z toho důvodu jsem se rozhodl dát filmu jen čtyři hvězdičky, přestože představují více než 80%. ()
Výborné spojenie histórie a filmu. Brian Cox si za stelesnenie velitela Luftwaffe zaslúži absolutórium. ()
Skvělý film, ani jeho dluhá stopáž mně vůbec nevadila, uteklo jako nic. Bylo to svižné a zábavné vidět jak nacistické svině potupně vyslýchají rozsudky. Strašně se mi líbila poslední scéna jak všichni ti hajzlové visí, škoda jen že tam nevysel Hermann, ale za to samozřejmně nemůže tento film, ale realita která ho stvořila. I přesto že víte jak film skončí nevadí to, o to tady vůbec nejde, jde o historický kousek díky němu můžeme alepoň pomyslně nahlédnout do minulosti a sledovat jak se vyvýjel nejzamější soudní válečný proces v historii. 85% ()
Na začátku mi zkazil dojem románek soudce Jacksona a jeho asistentky. Nechápala jsem, proč zabírá první půlhodinu filmu, když by se měl zabývat něčím významnějším. Jakmile ale proces začal a Baldwin přednesl před tribunálem svojí úvodní řeč, rozsvítili se mi oči a byla jsem naprosto "spokojená" až do poslední minuty. Myslím, že byl vkusně a utenticky zpracovaný, včetně rysů všech obviněných postav. ()
WANDRWALL=vaše názory mě dost překvapují. ()
Ne tak dobbry jak Norimberský proces-1961, pátrá to po odlišnejch otázkách a odsuzuje první várku zločinců. Co mně mrzí oproti norimberku-61 je to, že museli film "obohacovat" milostnym prvkem a nesoustředili se víc na téma o kterym točej. ()
Na televizní film velmi dobré zpracování. Trochu mně vadilo, že film se zaobírá víceméně pouze jediným nacistickým pohlavárem - Goringem (Brian Cox ho ztvárnil výborně), na úkor těch ostatních, o nichž se nedozvíme skoro nic. Velmi působivé jsou dokumentární záběry z nacistických lágrů. ()
Bylo těžké překonat respekt Němců ke Goringovi. ()