Švestka

Kdo by neznal Divadlo Járy Cimrmana, skoro jako kdyby neznal u nás divadlo žádné. Tohle už stará česká klasika, kterou musí mít snad každý rád. Tvůrci Svěrák a Smoljak si tu střílí prakticky ze všeho inteligentním způsobem a vtáhnou tak diváka do děje dříve, než by stačil mrknout. Ač se jednotlivé díly liší kvalitou, vždycky je dobrá podívaná, co stojí za to. (04.03.2014)

Jak začít. ,,Červená značka, jdu po ní a najednou šlus, značka v hajzlu. Á vektrovna. Nazdar mládenci, já jsem Jeny, dramatická spisovatelka a sufražetka a jak právě vidíte taky turistka. Jak se jmenuješ ty? Patka. Křestní, křestní. Kamil. Nazdar Kamile, líbíš se mi. Já jsem Jeny, jak se jmenuješ ty? Nevstávej, klidně seď. Blažej. Nazdar Blažeji, nelíbíš se mi. Já jsem Jeny. Nevstávej, klidně seď a jak se jmenuješ ty? Svatopluk. Nazdar Sváťo, líbíš se mi a co vy kluci, vy se tady držíte, jak dva buzeranti. Mé jméno je Eda Wasrfaul. Ani nevíte, milá slečno. Tykej mi Edo. Ani nevíš, milá slečno, jak rád tě vidím. Edo na rovinu, líbíš se mi, ale tu ruku mi hezky rychle koukej pustit. Vy chlapi v tý ženský nevidíte rovnocenýho partnera, ale jenom ten sexuální objekt a přitom vás v mnoha ohledech převyšujeme, takže mi tu ruku dovopravdy pust, protože to už hraničí s vilností todleto.“ Kamile, už jsem ti říkala, že se mi líbíš? Jeny a ty jsi organizovaná turistka, nebo divoká? Já jsem divoká, Kamile. A taky vobčas píšu. Zrovna dělám na hře Louny. Je to o mladém převozníkovi. Mladý Helmut vozí už 50 let na své pramici..........no, řeknu vám mládenci, na pramici jsme se loni v létě nablbli, tomu snad ani nebudete věřit, no a to počasí, to vám povím nádhera, každý den bylo slunečno, no úplně na procházku, jen tak se vydat po značce do divoké přírody, to je nádhera, víte mládenci, já jsem totiž taky turistka, to byste nevěřili, co na takovém vejšlapu potkávám chlapů. Kolikrát jsou to takový poživační samci, no tudle jsem potkala nějakého, počkejte, jak von se to jen jmenoval, jo Helmut to byl. No,vidíte Helmut, tak se jmenuje i postava z mé nové hry Louny. Víte pánové, že já taky totiž vobčas píšu. Kamile, už jsem říkala, že se mi líbíš? Co dodat, Švestka je má nejoblíbenější hra. No ono pánové, takové švestky nemyslete si, něco zavařím, něco nasuším, většinu vypálím. :oD (13.03.2012)

Přestože duo S+S napsalo mnohem lepší hry, mohu vám Švestku s klidným svědomím doporučit, a to zejména díky mistrnému promítnutí příznaků začínajícího stáří do tvůrčího procesu. Vždycky když slyším přednášet profesora Smoljaka o stáří, vzpomenu si na svou učitelku českého jazyka z gymnázia. Víte, já když jsem chodil na gymnázium, tak ještě DVDčka nebyla! Ne, ne. Pokud jsem si chtěl nahrát nějaký film, musel jsem čekat až půjde v televizi. A to čekání bylo někdy vyčerpávající! Stejně, jak jistě tušíte, i v případě Hvězdných válek! Ano, já jsem jako dítě miloval sci-fi, a nejvíce právě trilogii Kira Bulyčova o Alence z Planety Země. Živě si pamatuji, jak jednou, když mi bylo sedm - jen malou odbočku - mě zaujala ilustrace jednooké kočky jménem "Rrrr" - nepochopte mě špatně, já mám kočky rád, ale.... (23.10.2003)

Stařecké neduhy stokrát jinak. Tak tady opravdu Smoljak exceluje, jeho sklerotické výjevy nemají daleko k dokonalosti, což ovšem platí také o hereckých etudách ostatních česačů ovoce. U této hry si také více než u jiných všímám toho umění vytvořit zábavu tam, kde vlastně chybí děj. Nicméně, jeho nepřítomnost jsem však přece jen občas pociťoval. (11.04.2014)

Uvodnimu seminari naprosto kraluje dokonalej Smoljak s jeho sklerozou, ze v podstate vsechno ostatni nestoji za rec. Samotna hra ma sice pomalejsi rozjezd, ale jakmile se na platne sejde hlavni ctyrka, Smoljak, Reidinger, Kaspar a Penc, tak se to rozjede a to tak, ze hodne a opet tu kraluje Smoljak, kterej to tu rozjede jeste vic nez pri seminari a zdatne ho podporuje predevsim Jan Kaspar. A jako ozvlastneni tu je v trojroli skvelej Brukner, pokazdy s jinou uchylnou maskou. Seminar skvelej, hra pomalejsi rozjezd, ale po nakejch 15 minutach masakr, takze ve vysledku perfektni zabava. (19.02.2008)