Vargtimmen
Hour of the Wolf
Hodina vlka
Režie:
Ingmar BergmanScénář:
Ingmar BergmanKamera:
Sven NykvistHudba:
Lars Johan WerleHrají:
Max von Sydow, Liv Ullmann, Gertrud Fridh, Georg Rydeberg, Erland Josephson, Naima Wifstrand, Ulf Johanson, Gudrun Brost, Bertil Anderberg, Ingrid Thulin (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V prvním filmu ostrovní trilogie (Hodina vlků, Hanba, Náruživost), natočené na ostrově Fårö, se střetávají pozitivní a negativní síly, které se složitě přelévají v partnerském vztahu duševně nemocného malíře Johana (Max von Sydow) a jeho těhotné ženy. Zemitá Alma (Liv Ullmannová), prozářená vnitřním jasem a cele oddaná svému muži, bývá označována za jednu z nejkrásnějších ženských figur v Bergmanově filmografii. Její celistvá osobnost, kypící tělesným i duševním zdravím, napájená archetypální silou mateřství, se bytostně brání temnotám manželova vnitřního světa. Cit jí však velí sdílet s ním jeho úzkostné chiméry, a tak se nechá vtáhnout do Johanovy chorobně rozjitřené imaginace. Tam však už ztrácí svou světskou sílu a nedokáže muže uchránit před ničivými běsy. Po jeho zmizení zůstane Alma na ostrově sama, v očekávání dítěte, které se ovšem v Bergmanově filmu už nenarodí. Naděje, naznačovaná na začátku filmu v rozkvetlém stromu, se na jeho konci vytratila: Almu zastihujeme sedící pod holou kostrou stromu. V Bergmanových filmech bývá často mateřství upřeno právě těm hrdinkám, které jsou k němu svou přirozeností nejvíc disponované. A naopak ty, které jsou dětmi obdařené, k nim nenacházejí blízký vztah. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (137)
6/10... Veľmi sa mi páči, ako Bergman dokáže využit vo svoj prospech a pre atmosféru hru s tieňom a dokonca aj snímacie nedostatky kamery, ale ako rozprávač príbehu sa mi zdá veľmi neprirodzený, chladný, čo vo mne vyvolávalo pomerne veľký nezáujem... Narozdiel od Persony ma naplno zaujal asi na 10 minút a to tiež až pred koncom filmu... ()
Psychologický horor o tématu šílenství skrz umělcovu mysl zpracovanou v surrealistickém stylu. Ponuré filmové dílo, které se často odehrává v úchvatných, přesto nejednoznačných obrazech psychické bolesti, které dokáží náležitě identifikovat pouze sociálně izolovaní umělci, kteří jsou schopni v působivých scénách najít pochopení pro Bergmanovu zběsilost. Ten zůstává věrný svému příznačnému motivu, ale kompletně se vymyká konvencím filmového vyprávění, přičemž ve své komplexní noční můře na odlehlém ostrově tříští psychologický nález osobnosti svých hrdinů. ()
Psychologická sonda, obraz v obraze... neviem, nerozumiem... nepáčilo sa. ()
- plno fráz odtrhnutých z reality, arogantný "hlavný hrdina" - fakt neskutočné hovado (nebaví ma pozerať sa také hovadá, také hovadá ma serú)..(a... samozrejme, pre úplnosť, hlavný hrdina je umelec, umelec "vždy" musí byť takáto sviňa, do prdele..) ()
Film byl uveden ve Filmovém klubu Alfa Sokolov v sezoně 1988/89. Když má vaše dítko před maturitou a obává se, že nebude ze strachu spát, je nejlepším a nejvhodnějším řešením vzít jej do kina na Hodinu vlků. Nejprve jsme shlédly, pak do noci debatovaly a hle- dcera odmaturovala v roce 1989 s vyznamenáním. Každopádně je to film na který já ani ona do smrti nezapomeneme a nejen díky zmíněným okolnostem. Fascinují Mac von Sydow se svými běsi a něhou a nadnášejícím mateřstvím poznamenaná Liv Ulmanová- kontrast nad kontrasty. Děsivý závěr, bez optimismu - tak si pomáháme, tak se ničíme, tak přežíváme. ()
Máte někdy pocit, že podstatě nevíte na co se díváte, ale připadávám to dokonalé? ne? no škoda já jsem to zrovna při sledování filmu měl. Vizuální stránka a celkové zpracování na mě zapůsobilo, až tak, že mi byl zbytek úplně jedno. Skvělá kamera a nápad dělají ve filmech divy. Tenhle ten je úžasně deprimující a temny. ()
Nekde mezi tremi a ctyrmi hvezdami… jednou videt zrejme nestaci, aspon pro me. ()
Temné krvácanie umeleckej duše pretkávané príbehom čo mrazí v útrobách a prináša podpichnutie na tému, že v každom z nás je kus umelca, niekde v mysli to máta, no nepustíš to von, pretože až také silné to nie je. Čo z toho vyplýva... že každý vieme o čom to môže byť no do takých svetov nevojdeme lebo na to proste nemáme. Vynikajúce stvárnenie hlavných postáv aj vedlajších, pútavé a musím uznať, zábavné pre moju myseľ. ()
Pane na nebi! Ďakujem ti, že to mám úspešne za sebou. Bergman u mňa premiérovo dopadol katastrofálne. Horor? Strach z tohto filmu nastáva, keď si predstavím, že by som ho mal zhliadnuť ešte raz. Čiernobiela, nepochopená, uťahaná nuda. ()
Mě přišlo, že v Hodině vlků dělá Bergman z komára velblouda a z krásného a ve Skandinávii krátkého období léta na nádherném ostrově v lůně panenské severské přírody záměrně vidí obraz v těch nejčernějších barvách a vyžívá se ve svých nemocech, prahnuvší po pozornosti a péči jiných. Jeho slabost a bezmocnost mě tedy rozhodně nedojímají. Na druhou stranu, film má dobrou, místy výbornou kameru, promyšlené záběry a bravurní zvuk, kromě jiného. ()
Fascinující film Ingmara Bergmana, který je "oslnivým proudem surrealismu, expersionismu a čistokrevného gotického hororu" (The Observer), brilantně zkoumá tenkou a křehkou hranici mezi genialitou a šílenstvím. Mystický snímek, který mě svou snovou atmosférou naprosto učaroval. K tomuto excelentnímu filmu nemám žádnou výtku, naopak vše dokonalé. Závěr = 100 % ()
Bergmanovske psycho ! ()
Film naplněnej symbolama, což je nejasnejší indikací úpadku umění obecně. Když kniha nebo film není schopnej vytvořit hodnoty uvnitř sebe, ale musí se natahovat k jinejm kulturním artefaktům, není to nic jinýho než koncese k porážce. ()
V Bergmanově filmografii hodně specifická věc - svou matoucí, nejasnou hranicí mezi realitou a snem, surrealističností, nedějovostí, artistností. Kdo má rád takovouto duchařinu, pošmákne si, já dávám u Bergmana přednost jeho asketicky přísným existenciálním věcem. Bergman se občas pokouší ztvrárnit sen, nereálno (považoval to za vrchol filmovýho umění, proto obdivoval Tarkovskýho), jenže to není jeho parketa, nejde mu to ani náhodou jako Tarkovskýmu. Ve svých majstrštycích typu Šepoty a výkřiky nebo Fanny a Alexander to má taky - ale jen jako epizodní prvek. Hodina vlka je na tom postavená celá. Je tam famosní kamera, práce se světlem/tmou (různé zdroje světla, umělé i přirozené), herecké výkony, jsou tam Bergmanova témata smrti, piglování, tvorby, boje s vnitřními démony, jsou tam vynikající scenáristický místa - silný básnický obrazy, - ale mezi Ingmarovy nejzdařilejší věci bych to neřadil. ()
Proč tady někdo blouzní cosi o hororu a je pak zklamaný, že se nedočkal žádného mlčení vetřelců ani vymítače jehňátek? Mistrovské existenciální dílo génia světové kinematografie. ()
Šílený film od Bergmana. Nelze nijak dále komentovat. Doporučuji. 8/10 ()