3Bobule

Bobule byly taková bezstarostná pozitivní letní komedie. Spíše to působilo nostalgicky a smutně. Nevím co na scénáři přimělo Terezu Voříškovou změnit názor, její postava se 3/4 filmu tváři nakvašeně. Kryštof na tom není o moc líp a nefunguje už ani ten milý přihlouplý humor Langmajera a fórkama bavil minimálně. Vedlejší postava Kozderky taky skoro nevyužitá. Policistka od Lumíry patřila k tomu nejlepšímu. Vše tak trochu zachraňovalo posledních 15-20 min. Kryštof song zase top. (05.12.2020)

Tretia časť bobulí pokračuje v línii vyznačenej už prvým dielom, a síce nenáročná, ale zato idylická zábava u ktorej môžete vypnúť a nechať sa unášať. Práve pohodová atmosféra je to čo je u celej trilógie nenahraditeľné a u mňa osobne je dojem ovplyvnený aj nádherným prostredím Pálavy, ktoré som mnohokrát navštívil. Zápletka je jednoduchá a peripetie tiež nestoja za veľa, v konečnom dôsledku mňa ale film svojím spôsobom bavil a rozhodne podľa mňa nepatrí do podpriemeru. Trápnych vtipov je tu málo, herecké obsadenie v rámci možností šlape skvelé a mladičká Lumíra Přichystalová je tu veľmi príjemným prekvapením. Najsilnejšie sú tu ale jednoznačne monológy Václava Postráneckého. Takže vo výsledku podľa mňa stojí za to film vidieť. (13.12.2020)

Původní Bobule byla ve své době pěknou komedií, oslavou moravských vinic a folklorem ze života vinařů - samozřejmě s komediální nadsázkou. Dvojka chtěla pokračovat, ale dost se posunula do vod taškařice za každou cenu. Přesto to byla ještě komedie a se známými postavami. A teď nová trojka. Prý se vrátila ke kořenům a k prvnímu filmu. To musel vymyslet nějaký blbec. Přál jsem si, aby to byla odlehčená letní komedie, která mimo jiné opravdu vrátí po vynucené pauze lidi do kin. Absolutně hlavním nedostatkem filmu je, že v něm není možno najít komedii. Nejsou vtipy a nevypadá to, že by je tam někdo vůbec chtěl mít. Naopak film je docela ponurý, panuje zde depresivní nálada, což může být odrazem současné reality, ale potom měl mít film jinou kategorii. Pamatuji si, že po prvním filmu Bobule měla spousta lidí chuť hned po filmu zajít na víno. Já jsem už v půlce tohoto výtvoru věděl, že si hned doma dám pivo a panáka, jako výraz tryzny. Je mi to líto, vůbec jsem tento výsledek filmu nepřál. (27.06.2020)

První a druhý díl si upřímně vůbec nepamatuju. Ale podle svého hodnocení z roku 2016 usuzuji, že jednička mi přišla v pohodě a dvojka mě ukrutně nebavila. Navíc jsem si vychvaloval Kryštofa, je zajímavé jak se člověk změní za ty roky co. Trojka to u mě měla mnohem snažší. Nečekal jsem vůbec nic a dostal příjemný český film na večer s vínem. Jednoduchá zápletka, obsazení mě bavilo a i ta atmosféra holky, co vzpomíná na svého tátu. Všechno vlastně zapadlo. Hádek se mi líbil, Langoš taky (hergot, ty bráchové mají fakt stejný hlas) a Terezka opět dokazuje v jakou skvělou herečku vyrostla. Ten její cit pro postavy je prostě perfektní. Takže za mě dobrý. Solidní český průměr. Bavil jsem se. (60 %) (26.03.2024)

Znovu prázdné jako hlavy nějaké partičky z ubytovny po vyklopení několika kusů krabicových vín. Dějově to prostě zase nefunguje. Žádnou slávou nebyla ani jednička (jistý pražský švihák fušuje do realitního světa tak vehementně, až po něm jde kriminálka, zašije se u dědy na venkově, kde se blíží sklizeň i sbližování s místní kráskou) a hrdinové řešili potíže o dost banálněji, než by se dělo ve skutečném životě. Ale tak nějak to bylo fajn. Dvojka byla průšvih. Docela velký. Tvůrci nechali diváky rudnout hanbou v sedačkách, přibyl například Jiří Krampol nebo nájemný vrah Jiří Korn. A scénář, který byl tak prázdný, až z toho bolelo břicho. Přesto odfláknutá dvojka měla to, co jednička i aktuální trojka: fajn hudbu, krásnou Terezu, malebnou krajinu jižní Moravy, scény nasáklé vínem a vizuál, který se prostě musí líbit. Kryštof Hádek a Tereza Ramba jsou manželé, na cestě je třetí dítě, mají sice partnerskou krizi, ale rodinné vinařství se snaží vést poctivě. Ovšem byznys a prachy budou vždy mít zelenou. Starého Michalicu vnímáme alespoň prostřednictvím voice-overu (bohužel zesnulého) Václava Postráneckého, což je fajn. Trable přijdou s potížistou v podání Lukáše Langmajera, který „přijel pomoci“ se sklizní, ale kvůli osobním problémům dotáhl i otravného Slováka. A ten je tu skrze zmiňovaný byznys. Zápletka přesto skoro neexistuje. Mnohé se drolí, mnohé by šlo vystřihnout, mnohé linie vyznívají do ztracena. Děti vylezou na skálu, otec pro ně jde a prostě spolu slezou dolů. Některé neshody končí u posezení s pohárkem, jiné jsou prostě odpuštěny. Policistka nám nejprve ukáže zadek, pak se tváří drsně a odhodlaně, pak asi vyřeší případ, aby na konci nečekaně strčila jazyk do pusy jedné z postav. Pokusů o hlášky vyjde opravdu jen pár, hlubší emoční dopad na diváka chybí, pro napětí jděte jinam. Přesto je to tak nějak hezké. I díky Richardu Krajčovi a Janu P. Muchowi. Dvě až tři hvězdy. (10.11.2020)