Sbal prachy a vypadni

Hodně slušné. Děj sice není nijak přehnaně zauzlený, ale má to natolik lehce napsané dialogy a natolik elegantní režii, že se člověk prostě musí pobavit. I hlavní postavy stojí za to a určitě vyhoví všem, kteří mají rádi tenhle druh zločineckého karikaturismu. Vzato do důsledku mě asi Podfuck vtáhl do děje víc, ale i tak jsem se skvěle pobavil. (16.04.2007)

G. Ritchie prišiel so štýlom rozprávania, ktorý potom ešte úspešnejšie, ako cez šablónu použil vo filme Podfuck a časom aj v iných, ale už nie tak úspešne. Nájdeme tu mnoho spoločných prvkov ako mnoho postáv, šialené náhody, vtipné hlášky, tvrdý chlapi, šialený mafiáni a občas nejaký ten blbec. Režisérov rukopis je v obidvoch filmoch okamžite rozpoznateľný. Nemá zmysel komentovať divoký príbeh plný náhod a nečakaných zvratov, ale za zmienku stojí určite spevák Sting, ktorého som videl prvý krát a zahral slušne. Na plný počet to nebolo, ale inak slušne uletená gangsterka. 80%. (31.12.2015)

Anglický režisér a scénarista Guy Ritchie (Gay v piči) ma nikdy nedokázal svojou filmovou tvorbou zaujať. Snímok "Zbaľ prachy a vypadni!" je vlastne jeho jediný titul, ktorý som dokázal pred rokmi dopozerať až do konca. Teraz som sa ku nemu znova vrátil, že si ho opäť kuknem. No druhý krát som to až do konca veru nezvládol. Nechcem tvrdiť, že je to špatný film. Má svoje kvality a iste si našiel mnoho nadšených divákov. Mne však Ritchieho coolový britský gangsterský štýl moc nepasuje. Takže som to po pár minútach zbalil a vypadol radšej von na pivo. *** (05.07.2017)

Připravíme si Guye Ritchieho v celku ponoříme do vroucí vody, přidáme kvalitní slovní humor, perfektní britský dialekt, nakrájíme pár tupých zlodějíčků, přimícháme tvrdé, nebo podle chuti vyšinuté gangstery, okořeníme prvotřídním skunkem, do vařicí vody přilijeme půl milionu liber, dochutíme starýma mušketama, vše řádně promícháme, aby nám to krásně zhoustlo a nakonec vytřídíme zbytky a konzumujeme to nejlepší. Plnej počet jsem ovšem dal jinam, určitě víš kam. (23.05.2012)

Hodně z vás tu vzpomíná Quentina Tarantina ve spojení s Guyem Ritchiem. Jedno se těmto dvěma chlapíkům rozhodně upřít nedá a to sice jejich podobný, specifický smysl pro humor ( nejen) při výběru hudby. Nechat uprosřed akce zaznít tóny z Řeka Zorby, to chce pořádnou kuráž a již jednou zmiňovaný smysl pro humor. A ono to funguje, Né že NE....stejně jako celý tento povedený, zašmodrchaný, zlodějský kousek. Člověk by ( možná ) mohl mít i pár drobnějších námitek, ale ty berou ihned za své ve světle faktů, že vše šlape jako po másle, odsejpá to a zároveň i BAVÍ! Což mně ( alespoň co se tohoto případu týče ) ke spokojenosti ZCELA stačí. Guy Ritchie v poloze, tak jak ho mám NEJRADĚJI. Většina z vás píše něco ve stylu... žánrový klenot, který Guy následně vybrousil v diamant v Pod(f)ucku. Pro mě osobně tím diamantem byl (je) již Lock, Stock and Two Smoking Barrels a nebude to pouze faktem, že byl dřív....... p.s. závěrem jedna rada ( zdarma) - přepínat Tv kanál, když dávají fotbalový zápas, to se jednoduše NEDĚLÁ! Člověku potom může býti tuze horko :o) (10.10.2010)