Obsahy(2)
Jan Werich a Jiří Sovák v brilantní komediální miniatuře o jedné libře... Dva opilci si chtějí na poště vyzvednout libru, aby měli za co pít. Po mnoha nepříjemnostech jim úřednice libru nevydá a dokonce na ně pošle místního policistu. (Česká televize)
Recenze (141)
No dosť otravná vec, ktorá je aj na 35 minút dlhá. Werich opitého vôbec nezvláda - hrá ho iba keď recituje svoje repliky. Mám pocit, že -Sovák je tu ten, kto udáva tón a na ktorého sa dá pozerať. Najhoršie na tom je, že som vôbec nepochopil o čom to celé bolo, resp. aký to malo význam napodobňovať dvoch ožranov. Podobné indivídua totiž nie je problém stretnúť dnes (aj vtedy) na každom kroku. A najviac som bol prekvapený z toho, že Brodský nemá čo hrať. No fakt paródia vhodná do vtedajších televíznych prestávok. ()
"Prosímvás, ještě jednou, jak se to místo jmenuje?" "Tararingapatam!" "Bouhužel, není v seznamu." "He, to bude ňáká autobusová zastávka v džungli..." Nad hereckou kreací pánů Wericha a Sováka zůstává rozum stát. Všichni dnešní komici, stejně jako režiséři komedií, by si tuto mikrokomedii měli pouštět jako vzor. Nejlépe každý den. ()
Jak mám osazenstvo tohoto filmu velice rád (a myslím VELICE), tak tohle mě fakt nepobavilo, naopak jsem se obrovsky nudil a měl jsem problém to vůbec dokoukat do konce i přes délku pouhých 35 minut. Werich tady hraje v poloze, která se mi prostě nelíbí a stejně tak Sovák - ačkoliv jsou oba jinak skvělí herci a patří mezi naše top herce celé filmové historie. Celé je to jakési otravné a nudné, nezasmál jsem se snad ani jednou a jednu hvězdu dávám skutečně jen z úcty k hereckému ansámblu, který se zde sešel. 20% PS1. možná to bude znít někomu strašně, ale svoji strojeností a jakousi "nepřirozeností" mně to bohužel připomíná velkou spoustu estrád z produkce českých televizí a to zejména TV Nova. PS2. zajímavý komentář "lubospoti" - Menšíka jsem si nevšiml...:-)) ()
Na to, jak je to krátké, je první polovina nečekaně utahaná - Werich se Sovákem sice opilce hrají parádně, ale vlastně je to jeden do omrzení natahovaný gag. Zkrátil bych to klidně aspoň o 5 minut. Trochu grády to dostane až když se dopracují k podepisování a když ansámbl doplní bizarní figurka Brodského policajta. - - - Jana Werichová jako komisní poštovní úřednice, která roztaje až díky Brodského (dost bezprostřednímu) dvoření, má roli dokreslenou lehkými brýlemi. ()
Vzhledem k očekáváním vyvolaným zdejším hodnocením poměrně dost velké zklamání. Scénář je půlhodinové opilecké tlachání bez obsahu, které nesměřuje k žádné stěžejní pointě - prostě na poštu přijdou, vykecají se a zase odejdou. Herecké výkony to sice drží nad vodou, ale že by si je člověk pamatoval déle než do druhého rána, se říci nedá. Formou to připomíná spíše herecké cvičení studentů FAMU. Naštěstí se autoři uskrovnili na pouhých třiceti pěti minutách, mít to stopáž divadelní hry, asi by to bylo k uzoufání... ()
Galerie (2)
Zajímavosti (11)
- Jiří Sovák (Jerry) v knize "Dík za váš smích!" vzpomínal: "Pro slovo jsem nikdy daleko nešel. Kvůli slovu jsem měl taky pěknou řádku malérů. Třeba jednou, když mě ráno před vinárnou zatýkal takovej malej esenbák a já vyžadoval: 'Platím celý daně, chci celýho esenbáka!' A ono se ho to asi nějak i dotklo, byl jsem potom popotahovanej. Taky přitom přišlo na přetřes, že jsem zpíval hymnu, když mě zajišťoval. Vyslýchali mě, proč jsem to udělal. Tak jsem se přiznal: ze lstivosti. Když zní hymna, musí přece uniformovaný policajt salutovat a nemůže nikoho zatýkat! Tenhle můj fór s malým policajtem se dostal na obrazovku v Uspořené libře. Má ho tam Werich. Dal jsem mu ho rád, třebaže se divil - herci jsou na tyhle věci dost citliví. Werichovi jsem řekl: 'Jsem moc rád, když mý fóry říkají národní umělci!'" (NIRO)
- Jiří Sovák (Jerry) vzpomínal: "Werich, to můžu zodpovědně říct, se mnou točil rád. On improvizoval - a mně to vyhovovalo. Liboval si: 'Je to dobrý, ten kluk furt odpovídá.' Byl rozkošný nejen v tom, že s gustem hrál, ale ohromně se i bavil, dokázal odejít ze hry, dát se do smíchu. Očička mu přitom svítila ... Jak říkáme my komedianti: odboural se. Miloval, když jsem přišel s něčím jiným, s nějakou koninou, miloval improvizaci. Tak vznikla v Uspořené libře debata o klobouku. Abych vůbec něco povídal, napadlo mě: 'Čí je tenhle klobouk? To není můj klobouk!' A on odpověděl: 'To není tvůj klobouk?' Hned na to naskočil. A hnal to dál: 'To není tvůj klobouk! To nemůže bejt tvůj klobouk, to je klobouk toho, jak jsme se hádali, jestli je plešatej pod tím kloboukem. Von byl plešatej a von se potom s náma pral...!' A už jsme oba v tomto duchu jeli dál. To měl Werich moc rád, a proto jsem mu vyhovoval." (NIRO)
- Jelikož Werich neznal pořádně svůj text, rozhodl se v mnoha scénách improvizovat. Všichni se nakonec shodli, že výsledný film je mnohem lepší, než jeho papírová podoba. (Nach)
Reklama