Suburra

Audiovizuálně přestylizovaná, málomluvná a přesto více než výřečná freska o temné straně věčného města, která zvládá kvantum postav, bezprecedentní násilí i metaforická podobenství. Některé nitky by ještě potřebovaly v závěru uzel navíc, ale i tak je to v nejlepším slova smyslu intenzivní a vyčerpávající divácký zážitek. (15.01.2017)

Velké překvapení - a velký filmový (a především vizuální) zážitek. Z počátku dojem relativně mdlý, ale čím víc se tahle neo-noirová pecka rozjížděla, tím víc mě bavila, a ke konci jsem ten film už vyloženě miloval. Typově naprosto skvělé obsazení, perfektní kamera, atraktivní lokace, propracovaný děj, a kapitola sama o sobě je naprosto dokonalý soundtrack od M83 (aktuálně ho poslouchám při psaní tohoto komentáře a je to velká libovka). Vadily mi tam jen drobnosti, které snad ani nestojí za zmínku (s jistou nelibostí jsem například nesl, že ve filmu zazní skladba "Wait" od zmíněných M83, která se se už v r. 2014 objevila na soundtracku k filmu Hvězdy nám nepřály - osobně asi zkrátka nejsem moc příznivcem toho, aby jednotlivé songy takto "migrovaly" mezi různými filmy). Spolu s filmem Božský je Suburra za poslední dobu už druhý skvělý italský film, ukazující fascinující pohled na svět organizovaného zločinu, odvrácenou stránku vysoké politiky a novodobou podobu italské mafie. Osobně si navíc myslím, že v reálu to bude ještě horší, než jak je to ukázáno v tomto filmu - a už pro tu deziluzivní razanci, s níž tento film stihne člověka během 134 minut převálcovat, určitě stojí za pozornost. Osobně ho budu z hlavy dostávat velmi, velmi dlouho - ten dominový efekt, na němž je to celé vystavěno, je neuvěřitelně působivý. Mimochodem velký dík CinemArtu, že film uvádí do kin v původním znění (se skvělými titulky Anny Kareninové). UPDATE 8.12.2019 Napodruhé po téměř 4 letech už mám tendenci své původní nadšení krotit, přece jen mi ten film přišel dost vystavěný na efekt, a občas jsem mu to nevěřil. Taky mi vadilo, že se film nijak neobtěžuje sdělit, jak se ta feťačka domákla adresy obou chlapů, které ve filmu odpráskne. Jinak mě to ale stále dost bavilo, ten příběh je prostě dobrý a vtáhne to člověka do sebe (i když to podle mě mohlo být klidně ještě krvavější i krutější). A ten soundtrack je hodně fajn (a to, že se nějaká skladba z něj objevila i v jiném filmu, mi už je vlastně úplně jedno, vždyť na tom nesejde). (18.02.2016)

Přesně tohle mám na evropské kinematografii nejraději. Občas totiž vyprodukuje snímek, o kterém slyšíte jen letmo či uvidíte trailer na kanále, kam jste jenom náhodně přepnuli, přičemž Vás ve finále "semele" a zanechá v němém úžasu více než kdejaký holywoodský spektákl. Suburra je přesně tímhle případem, jelikož režisér Stefano Sollima na ploše čítající 135 minut rozehrává několik zdánlivě nesouvisejících epizod, které postupem času zapadnou dohromady jako přesně vysoustružený kus nádherně odvedené strojírenské práce. Po celou dobu stopáže jsem byl ohromen stylem, jakým režisér pracuje s reáliemi Říma, herci, lidskými osudy, a tím, jak se nakonec propletou dohromady ve skvěle napsaném příběhu. Celý tento výjev obestírá skvěle zvolený soundtrack, který mi rezonuje v uších ještě teď. Upřímně, ještě než jsem si film pustil, byl docela skeptický ke zdejším hodnocením, nicméně teď, pár minut po projekci musím uznat, že Suburra je filmem, který mi svým syrovým a nekompromisním přístupem k dané látce zcela vyrazil dech. Jsem moc rád, že jsem dal na radu (Lektor!), potažmo i na zdejší hodnocení a film si pustil. A pustit byste si ho měli i Vy, mohu ho totiž s čistým svědomím vřele doporučit. (01.02.2016)

Nádherná démonická hudba, dobrá kamera, příliš mnoho postav a přetažený scénář, příšerný dabing. Hodně dlouho trvá, než jednotlivé části do sebe začnou zapadat. Atmosféra kolem Tibery, déšť, parádní scéna v hotelovém pokoji (Giulia Gorietti), zpomalené záběry, toť klady. Komplikované vztahy postav, v češtině hrozné dialogy a zoufalý mix zvuku a replik, kdy v jedné chvíli nerozumíte hercům ani slovo a ve druhé vytopíte basákem sousedy, protože se snažíte slyšet co se povídá. Česká verze vyrobená pro Cinemart je ukázkou toho, jak se dnes dabuje. Všechno je to monotónní (aby ne, když se jede na první dobrou) a zároveň když porovnáte dabing s originálem, budete překvapeni, jak strašně čeští dabéři přehrávají, jak jsou emočně vypjaté scény uječené. Na filmu se navíc sešla skvadra těch nejprofláklejích hlasů, jimž vévodí Juřička se Saicem a Tůmou. Doporučuji sehnat si v originále. (27.08.2016)

Suburra se snaží být komplexním kriminálním filmem, který zachytí drsné počínání gangsterů, neochvějné zásady mafie, zkorumpovanost politiků, stejně jako střípky lákavé atmosféry rádoby bezstarostného života za hranicí zákona. Bohužel do všeho jsme hozeni jako do rozjetého vlaku, v úvodu je těžké pochopit, jak kdo přišel ke své roli a oč mu vlastně jde. Ve stopáži jednoho celovečerního filmu se nestihneme plně sžít s postavami a plně pochopit jejich cestu, v tomto si Suburra ukousla velké sousto. Stále se však jedná o chytlavou a více zážitkovou než precizní kriminálku (např. ve smyslu filmů Scorseseho). 7/10 (14.08.2016)