Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Helsinky, 1945. Konec války přináší malířce Tove Janssonové pocit umělecké a sociální svobody. Zatímco své umělecké sny soustředila na malování, okouzlující příběhy o stvořeních jménem ‚Mumínci‘, které vyprávěla vyděšeným dětem v protileteckých krytech, rychle začaly žít svým vlastním životem a přinesly mezinárodní slávu a finanční volnost. Její touha po svobodě je vystavena zkoušce, když potkává divadelní režisérku Vivicu Bandlerovou, která v ní zažehne elektrizující a pohlcující lásku. Ale zatímco začíná nacházet svou uměleckou identitu, objevuje pravou lásku, po které touží, aby byla opětována, a jedině tím, že si vytvoří vlastní cestu, se může naučit být svobodná. (Film Europe)

(více)

Videa (8)

Trailer 5

Recenze (15)

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Když jsem se před lety dočetl, že vzniká celovečerní film o jedné z mých nejmilejších spisovatelek Tove Janssonové, jejíž knihy o muminech mě v dětství zásadně ovlivnily a s níž jsem spojil i své jinošství, když jsem se svým improvizačním tělesem podvakrát zhudebnil její prózu Sochařova dcera. Od filmu jsem si v pandemických letech sliboval pookřání, ale míjeli jsme se, a nyní, když jsem ho objevil na Edisonline, jsem neodolal a proti plánu jsem si ho promítl (dá-li se to o projekci tohoto druhu takto říci). A jaký div!? Záběr za záběrem umanutě budovaly hranici mezi mnou a vším tím děním. Netroufám si posuzovat historickou věrnost, kterou se zdá stvrzovat titulkový epilog (v duchu: jak to bylo dál?); takové kritérium je podružné. Dichtung? Wahrheit? Poznal jsem tuto umělkyni ale jinak a záběr za záběrem jsem měl dojem, že mi ji Zaida Bergroth bere. Že je celé vyprávění o jejím vztahu s Vivicou Bandlerovou zrcadlovým sálem. Odhlédnu-li však od biografické povahy filmu, nezbývá ani toto rozhořčení: všední milostné drama, konvenčně snímané, s neuměle sugerovanou atmosférou, průhledné, ale nikoliv čiré. Nic víc, spíš ještě míň: vždyť umělkyně, na niž se snímek soustředí, vyznívá jako pasivní, jen jinými tvarovaná bytost, a takovou Tove, vidomá, samostatná a v přítomnosti žijící, rozhodně nebyla. – Pro mě i nadále zůstává sochařovou dcerou, která váží každý okamžik a nechává jím pronikat sny, vzpomínky a vize. Ženou bdělou a radostnou. Tomu také odpovídá autentická amatérská filmová sekvence tančící Tove v samém závěru před titulky. A takhle jsme kdysi pospolu rozmlouvali: https://recordingsontheroad.bandcamp.com/album/bildhuggarens-dotter ()

bohemak2 

všechny recenze uživatele

Nic jsem nečekal a tak je teď lehké hodnotit. Mile natočený film, který nemá moc slabin. Herci, výprava, scénář... a samozřejmě severský vibe :) Všechno klape i bez nějaké větší katarze. Těžko říci, jaká byla opravdu Tove, o konkrétních dílech se toho moc nedozvíme, sledujeme pouze výsek formování životních postojů člena umělecké rodiny. Film je velmi uvěřitelný, ale postavou hlavní hrdinky trochu zaměnitelný. Což je dobře i škoda. Po nečekaném konci jsem měl chuť sedět dál a pokračovat v melodrama života Tove a dozvědět se více. ()

Reklama

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Tove sa dožila 86 rokov, napísala veľa kníh, namaľovala veľa obrazov, ale film rieši len jej lesbickosť. V podstate sa o nej nedozvedáme nič, len to, či niekoho milovala a koho nie, či mala rada promiskuitné mušličkovanie, alebo bola za permanentnú jazdu na jednej. Inak v podstate nič. Ale inak - v tej Škandinávii majú ale ohavy! ()

Aljak 

všechny recenze uživatele

Životopisný film o Tove Janssen, ktorá vytvorila fantastický svet Muminiek. O živote Tove som doteraz nevedel absolútne nič, takže bolo rozhodne zaujímavé sledovať, s čím všetkým sa táto žena vo svojom živote potýkala a aké to bolo pre ňu náročné vôbec preraziť. Napokon sa jej to podarilo vďaka akejsi nezáväznej záľube skicovať rozprávkové tvory tzv. Muminiek. Priznám sa, že oveľa  viac ma bavila dejová línia ohľadom Tovinej umeleckej práce, a tamtie súkromné záležitosti ma až tak nezaujímali. Ale inak fajn film, 3* ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Milý film plný lásky...převážně té nenaplněné, také uměleckých ambicí a nadějí, které jsou na tom podobně. Citově dosti rozpolcená Tove, její mumu svět a zápas se sebou samotnou. Pro mě lehce komorní vyprávění, čekal jsem silnější příběh, zvlášť v rámci období, ve kterém film začíná, nicméně celkové kvality nelze opomíjet, obzvlášť vynikající výkon, který předvedla Alma Pöysti. [SCANDI 2022 - Filmový klub Citadela] ()

Galerie (25)

Zajímavosti (4)

  • Její knihy, původně napsané ve švédštině, byly přeloženy do 45 jazyků a po „Kalevale“ a knihách Miky Waltariho jsou nejpřekládanějšími díly finské literatury. (Martrix)
  • Alma Pöysti, která hraje Tove, je vnučkou herců (Lasse Pöysti a Birgitty Ulfsson), kteří spolupracovali s Tove Jansson na divadelním představení „Mumini“ jako herci, a později hráli i v televizním seriálu Mumintrollet (od r. 1969). (Martrix)

Reklama

Reklama