Eurosong: Příběh skupiny Fire Saga

Milá feel-good komedie takřka bez záporné postavy, se srdíčkem obhajující pozitivní hodnoty a různorodost Evropy, a opepřená trefnými vtípky na společenské témata (vztah Islanďanů k Amíkům; v Rusku nejsou žádní gayové atd.). Upřímně mě dojala a potěšila. Čtvrtou hvězdu dávám nejspíš proto, že mám velkou slabost pro Island (zrovna Húsavík jsem přes 2-denní čekání na lepší počasí viděl pouze v oparu a dešti) a protože jsem jeden z mála v mém okolí, kterým nevadí Will Ferrell. Tohle si zrovna i spolunapsal a spoluprodukoval, což potvrzuje jeho zasloužené místo v koruně žánru. (08.06.2021)

Moje hodnocení této komedie je čistě subjektivní záležitostí. Mám tu totiž hned několik důvodů, proč filmu dát pět hvězd a to, že Eurovizi znám a rád na ní každý rok koukám, není ten nejpodstatnější důvod. Beru ji totiž dost s rezervou. Ono to totiž ani jinak nejde. Kvalita hudby je totiž často dost sporná, ale zase je legrace a rád si vždycky tou soutěží nějakou zemi oblíbím. Dlouhodobě ale vládne Island, který nejspíš bude láskou na celý život. A když Vám tvůrci filmu vyberou zrovna Island pro prezentování v Eurovizi, a k tomu nabídnou sérii místních herců a krásných záběrů z Husavíku, kocháte se seč to de a doufáte, že podobný film nikdy neskončí. Will Ferrell a Rachel McAdams navíc byla naprosto boží volba. Oba si Fire Ságu doslova užívají. Navíc se ve filmu objeví i krátká scéna s Českou republikou vůči Islandu a to mi taky sakra zahřálo u srdce. Navíc, a to je nutné zmínit, je to fakt legrace. Hudební čísla obecně jsou hudebně hodně vysoko (hlavně Bělorusko!), dokonce víš, než kdejaký ročník samotné Eurovize. A když přijde na scénu Fire Saga, tak si to nelze neužívat. No prostě se super námět dostal do správných rukou a vznikla z toho komedie, která je u mě top za posledních deset let. (03.07.2020)

Milý film s úžasnou Rachel (ak to všetko spievala ona, tak asi mám novú najobľúbenejšiu speváčku), ktorému hrozne škodí Ferrell. Jednak v tej úlohe pôsobí ako päsť na oko kvôli svojmu veku, no s výnimkou jeho poznámok o Američanoch, nie je ani príliš vtipný. Má ale aj veľké plus za to, že dokázal ako scenárista veľmi dobre zachytiť pravidlá a všetko okolo tejto súťaže, o ktorej v USA nemali doteraz ani šajn, že niečo také existuje. Ja sám tým pravidlám príliš nerozumiem, keďže Eurovision sa koná väčšinou bez Slovenska. Myslím, že sme boli jeho súčasťou len 3x (Tublatanka, Palonder, Kristína) a nikdy sme sa do finále nedostali, takže nie sme touto súťažou tak zasiahnutí ako zvyšok Európy. (14.01.2021)

Klasický holyúdský povrchní sračkoidní rektobol a degenerativní homomédie bez jediného vtipu, určená pro celou (už tak retardovanou) rodinu, po které by měla následovat mezinárodní žaloba Islandu na toho slizkého trapáka Ferela za to, že dělá z jeho obyvatel přitroublé čuráky. Nasraně druhé je to taková vcelku neškodná, hloupá kokotinka, způsobující jen odumírání zbytku mozkových buněk, a nikoliv obvyklou maligní rakovinu vkusu, kde Ferel v další sériové roli odpudivého žinantního debila tentokrát moc neprdí ani nežere hovna, je prostě tak nějak jenom normálně slizký a uboze trapný. Kokotinka patetická, kýčovitá a plná plytkých kolotočářských cajdáků a homopissniček, podtrhující současný tytrubkový trend, že i sebevětší retard se může dočkat svých patnácti minut, že, Misho, jen proto, že je retard. Ovšem kdyby mi někdo držel u hlavy devítku s tím, že pokud se znovu nepodívám na nějakou ukrutnou buzikálovou sračku, tak mě zabije, a na menu by byli ještě Bídníci a LA LA Shit, nadšeně zvolím tohle. Tudíž nádherná dvojka, a teď mě omluvte, musím jít hladit kočky a nažehlovat si puky na riflích. (29.06.2020)

Od srdce jsem se zasmála. Tak předně ten svetr, který má dítě před obrazovkou v úvodu, ten jsem měla taky. Stejný. Příběh není nic, co by nás výrazně obohatilo, ale jelikož si autoři dokázali udělat prču z přehlídky bizáru, nad níž mi každý rok vyletí obočí až na oběžnou dráhu, kdy cokoli normálního okamžitě zapadne v záplavě dech beroucích kreatur a projevů, s radostí hlásím, že tahle crazy komedie mě bavila. Střelené, jednoduché, ferrellovské, však zjemněné příjemnou Rachel, která filmu dodala solidní šmrnc. Mít to devadesát minut, líbilo by se to asi více lidem, nekonečné to skutečně bylo, ale neláteřím. Sice to nebylo tak blbé, až je to dobré, ale na páteční rozjívený večer s touhou po nenáročné zábavě nadsazuji na čtyři od pasu. (04.07.2020)