Režie:
Jan SchmidtKamera:
František UldrichHudba:
Ivan HlasHrají:
Lenka Jelínková, Pavel Řezníček, Jaromír Dulava, Jiří Langmajer, Karel Dobrý, Blanka Bohdanová, Jiří Menzel, Zdeněk Dušek, Lenka Termerová, Ota Jirák (více)Obsahy(1)
„Vítr si nechal tichej smích, barevní ptáci ve větvích, co to má společnýho s láskou…“ Kdo by si nevzpomněl na nádherný titulní song – Verunčinu píseň lásky – z kouzelné pohádky Jak si zasloužit princeznu, kterou natočil podle předlohy „Šternberk“ Boženy Němcové režisér J. Schmidt... Teď už si ale pojďme vyprávět o třech synech rybářových, zrozených z obřích vajec. Ten nejmladší, Miroslav (P. Řezníček), má i nejlaskavější a nejsoucitnější srdce. To on si vybere toho nejubožejšího koníčka, on zachrání život sokolu, rybě, a nakonec i samotnému králi (J. Dulava, kterého uvidíme ve filmu v dvojroli také jako černokněžníka). A je to právě Miroslav, kdo má přivést králi ztracenou nevěstu – princeznu Verunku (L. Jelínková). Bude ale potřebovat mnoho sil a hodně lásky, než si své štěstí zaslouží… (Česká televize)
(více)Recenze (142)
Dle mého docela vydařená pohádka. V té každoročně se rozšiřující řadě pohádek stále patří k nadprůměru. Jaromír Dulava ve své dvojroli se mi nejeví jako nevýrazný, ale spíše jako postava dokazující, že ne každý musí být jen kladný nebo záporný. Většina z nás má také obojí a v tom lepším případě se učíme a stáváme se "moudrým králem"... ;-) ()
Wth? Tomuhle děti nemůžou rozumět (začátek na bále, černokněžník odvede princeznu, střih, rybář osvobodí ptáka, přeje si syna, ze tří obřích vajec vylezou tři, už dospělí; najednou přikluše stádo koní – vezmou si po jednom a vyjedou do světa; pak osvobodí ptáka Miroslav... a tak dále... dětský divák musí tápat a není se mu co divit). Je to taková pohádka noir, všichni sledujou jen vlastní dobro (kromě asi Miroslava a jeho bělouše). Povedla se dvojrole král-čaroděj v Dulavově podání :), naopak pokusy o komično jsou nevydařené. Mimochodem, když chůva umí namíchat nápoj lásky, proč ne ten čaroděj (kterému řekla, že lásku přičarovat nemůže)? Hvězda navíc za Verunčinu píseň lásky od Ivana Hlase. ()
Hej, lidi, vy nemáte rádi pohádky! Já osobně tuhle považuji za jednu z nejlepších. Ta písnička není to jediné, co je na té pohádce úžasné. Je to spletité a napínavé. Všichni jsme byli děti a pro mě jako pro dítě se to v porovnání s většinou ostatních pohádek jevilo jako úplná romantická dobrodružná fantasy. +teď jsem tu pohádku zas po nějaké době viděla a mám pocit, že se mi hned tak neokouká. A ta hudba je geniální. ()
Ano, ta hudba je povedená, ale čeština písničky je žánrově trochu mimo. I režie se s žánrem minula, což je škoda, protože jisté předpoklady, že by mohla vzniknout dobrá pohádka, tu byly. Dodnes nechápu, proč čaroděje i krále hraje týž herec. Protože herci hrají jeden hůř než druhý, nejvíc hodnotím výběr exteriérů (Ploskovice a – aspoň na chvíli Le Mont Saint-Michel). Vždycky mi vadily kostýmy, jsou hodně nezvyklé co do střihů i materiálů. Pohádka se v TV objevuje dost sporadicky, což nazančuje cosi o její oblibě... Zdejší hodnocení kolem 50% považuji za nadnesené. ()
"Milé děti, dnes vám povím pohádku, jak si zasouložit princeznu. Žil byl jeden rybář a ten vám jednou našel vejce... ne jen dvě, ale rovnou tři a obří! Rybář byl ducha mdlého, pokrčil tedy rameny, odkulil vejce domů a šel spát. Jaké však bylo jeho překvapení, když ráno zjistil, že se mu z vajec vyklubali tři dospělí chlapi! Rybář byl v sedmém nebi, konečně nebyl na všechnu práci sám a přitom mu odpadla starost s výchovou fakanů, protože synci se vylíhli plně fyzicky i mentálně vyvinutí, navíc i ve svém vlastním oblečení. No není to úžasné? Je to úžasné! Dva ogaři byli jako zrození pro vysokou politiku, vyčůraní ksindlové, třetí byl, jak už to tak chodí, dobromyslný jeliman. Bratři však byli žraví převelice, nemohli se rybolovem uživit a tak je brzy bylo třeba vypravit do světa. Jeliman stále zachraňoval z problémů kdejakou zvířecí havěť, ovšem když z koně do propasti zahučel jakýsi fouňa, kterému bylo vidět stříbrnou lžičku čouhající z prdele, i Ksindlové zavětřili příležitost a přiložili ruku k dílu, aby urozeného pána ze sraček vytáhli. Překvapivě se ukázalo, že Fouňa je místním králem, kterému sice do vládnutí kafrá máti, ale i tak to vypadalo na dobrý kariérní postup. Jaké bylo zklamání Ksindlů poté, co Jeliman byl vyhlášen královským rádcem a na ně zbyly jen pozice dvořanů... Naštěstí se naskytla příležitost Jelimana vyštvat z hradu: Fouňovi se totiž ztratila princezna Nevěsta. Jeliman nelenil a vyrazil Nevěstu hledat, vybaven jedním jejím střevícem, jak mu poradil Mluvící kůň. Dojel na ukecaném lichokopytníkovi až do dalekých krajů, kde se uhnízdil na tržnici s princezniným škrpálem jako jediným sortimentem. Zcela logicky předpokládal, že neznámo kam unesená Nevěsta půjde okolo, své smradšufle pozná a pak spolu budou moct vyrazit domů. A tak se i stalo. Únosce zlý Čaroděj neprotestoval a tak mohla Nevěsta tužit vztahy s Jelimanem. Král Fouňa nebyl rád, když našel Jelimana v zelí, ukul však s máti a Ksindly plán, jak se dobromyslného kazišuka zbavit. Zadání různých nesmyslných úkolů selhalo, Jelimanovi totiž neférově pomáhal Mluvící kůň a zachráněná zvířecí havěť. Bylo tedy zapotřebí nasadit těžší kalibr: Ksindlové ochotně zařídilii vražedný pokus za pomoci gravitační síly. Mluvící kůň ovšem princezně Nevěstě naprášil, kde tuhého Jelimana najde. Ta nelenila a poprosila zlého Čaroděje, ať milého zachrání a že ona s Čarodějem na oplátku bude šukat až na věky. Zlý Čaroděj z toho byl úplně k pláči dojatý, transformoval se v hodného čaroděje, Jelimana oživil a přenechal mu jebací právo na Nevěstu. Mezitím král Fouňa omylem vypil elixír lásky, určený pro Nevěstu a stal se z něj proto moudrý Fouňa. A jak dopadli Ksindlové? Boží mlýny se porouchaly, milé děti, takže z jednoho Ksindla se stal zazobaný lobbista a z druhého Ministr financí. A jestli všichni nepomřeli, mají se dobře dodnes." V jedné větě: "Jak si zasouložit s princeznou" je (v negativním smyslu toho slova) televizní pohádka s debilním dějem, hrubě necharismatickým hlavním hrdinou, obstojnou výpravou a snesitelnou hudbou. 40% () (méně) (více)
Galerie (17)
Zajímavosti (8)
- Pro lepší odlišení postav, hraných Jaromírem Dulavou, jej v roli černokněžníka nadaboval Jiří Štěpnička. Lenku Jelínkovou pak nadabovala Simona Vrbická mluveným slovem a Vlaďka Lišková zpěvem. (funhouse)
- Tvůrci pohádku natáčeli v nádherných exteriérech v Ploskovicích, u Koněprus, na Křivoklátě a také ve Francii, poblíž kláštera Mont Saint Michel. Dále se filmovalo i u Lysé nad Labem na rybníku Řehačka. (milaneg)
- V němčině se film jmenuje "Die verschwundene Königstochter", což lze přeložit jako "ztracená princezna". (Janek2002)
Reklama